Síť pozemních komunikací v Praze

Spolu s houstnoucím automobilovým provozem za první republiky začala vznikat i potřeba stavby kapacitních silničních komunikací. Součástí projektu první české dálnice Praha - Brno - hranice se Slovenským státem (stavba zahájena v roce 1939) je tak i pražský dálniční okruh . Po vzniku protektorátu se projekt změnil a v roce 1940 začala stavba prvního úseku, která však byla krátce nato kvůli postupující válce zastavena. Po válce nebyla stavba obnovena.

Síť pozemních komunikací v Praze

V 60. letech automobilový provoz začal opět prudce stoupat a tím i potřeba kapacitních komunikací. Byl proto navržen plán ZÁKOS (základní komunikační systém), který počítal se stavbou hned tří okruhů a návazného systému radiál. Do roku 1989 byla dokončena jen část tohoto plánu, včetně Barrandovského mostu (1988) a kontroverzní Severojižní magistrály (1980).

Po roce 1989 plán doznal výrazných změn, počet okruhů byl snížen na dva, snížil se také počet radiál. Objevilo se také mnohem více tunelových úseků, které umožňují výrazně zredukovat počet demolic domů. S dokončením obou okruhů se počítá kolem roku 2030.[1]

Významné průjezdní komunikace
Významná čtyřproudová komunikace Liberecká spojující dálnici D8 s centrem Prahy

Přehled je řazen podle významných radiálních tahů (od výtoku Vltavy proti směru hodinových ručiček), pod příslušným radiálním tahem jsou uvedeny tangenciální a další doplňující komunikace, především ty, které směřují k předchozí uvedené radiále. Radiály jsou v seznamu pro přehlednost popsány obecným označením podle směru, většinou nejde o oficiální ani běžná označení.

Levý břeh Vltavy (západ)

Pravý břeh Vltavy (jih)

Východ

Sever

Dálnice a silnice

Dálnice a silnice I. třídy na území Česka jsou ve vlastnictví státu a správě ŘSD. Silnice II. a III. třídy jsou ve vlastnictví krajů.

Bývalé úseky silnic I. třídy, resp. komunikace navazující na území Prahy na silnice I. třídy, jsou sice označeny dopravními značkami či v běžných mapách silniční sítě jako silnice I. třídy, ale ze správního hlediska byly až na výjimky převedeny do kategorie místních komunikací. Jejich provozní staničení je, až na výjimky, počítáno podle správního stavu, tedy většinou až od okraje Prahy.[2] Obdobně je pro některé úseky místních komunikací užíváno značení a číslování silnic II. třídy. Silnice III. třídy na území Prahy nejsou.

Dálnice

Silnice I. třídy na území Prahy
  • Silnice I/4 začíná v Lahovicích, před křižovatkou s dálnicí D0, za Jílovištěm se mění v dálnici D4, která pokračuje směrem na Strakonice
  • Silnice I/7 začíná na křižovatce s dálnicí D0 v Ruzyni, za hranicí Prahy pokračuje jako D7
  • Silnice I/8 začíná na katastru Ďáblic v křižovatce se silnicí II/243; za hranicí Prahy pokračuje jako dálnice D8

Místní komunikace značené jako silnice I. třídy
  • 5 - od křižovatky Vypich přes Motol a Stodůlky k dálnici D5
  • 6, 6A - z Holešovic přes Letnou, Břevnov, Vypich a Řepy k dálnici D6
  • 7 - Svatovítská, Evropská k dálnici D7
  • 8, 8A, 8B - spojuje začátek dálnice D1 jako magistrála s dálnicí D8
  • 10, 10A - z Vysočan k dálnici D0, dále pokračuje jako II/611
  • 10M - z Klíčova k začátku dálnice D10
  • 12 - z Běchovic přes Újezd nad Lesy k začátku silnice I/12
  • 29 - Jižní spojka, mezi Barrandovským mostem přes Spořilov a Strašnice na dálnici D0

Silnice II. třídy
  • silnice II/101 zasahuje na území Prahy na dvou místech:
    • od hranice Prahy na Zbraslav, kde se napojuje na silnici II/102
    • z Radotína (silnice II/115) k hranici Prahy
  • silnice II/102 začíná na křižovatce se silnicí II/115 v Lahovičkách. Vede přes křižovatku s dálnicí D0 a silnicí I/4 a dále přes Zbraslav podél Vltavy na jih na Vrané nad Vltavou
  • silnice II/115 začíná na křižovatce se silnicí II/102 v Lahovičkách. Vede přes Radotín a dále podél Berounky na Černošice
  • silnice II/241 začíná na křižovatce Roztocké a Kamýcké ulice v Sedlci a vede přes Suchdol směrem na Černý Vůl
  • silnice II/242 ze Sedlce kolem Vltavy na sever směrem na Roztoky
  • silnice II/243 začíná na území Ďáblic v křižovatce se silnicí I/8 a vede přes Březiněves na Líbeznice
  • silnice II/599 začíná na křižovatce s dálnicí D0 u Lochkova a vede do Radotína
  • silnice II/611 od dálnice D0 přes Horní Počernice - pokračuje směrem na Sadskou

Místní komunikace značené jako silnice II. třídy
  • 241 spojuje Vítězné náměstí s křižovatkou Roztocké a Kamýcké ulice v Sedlci, kde navazují silnice II/241 a II/242
  • 243 spojuje Michli (I/29) a Horní Roztyly (I/8). Oficiálně toto číslo nese silnice vedoucí od křižovatky se silnicí I/8 u Ďáblic přes Březiněves na Líbeznice
  • 333 ze Štěrbohol na Říčany, pokračuje jako silnice I/2
  • 333M spojuje silnici II/333 s dálnicí D1
  • 600 spojuje dálnici D0 přes Barrandov s Barrandovským mostem
  • 601 spojuje Pražský okruh se silnicí I/8
  • 610 mezi Hloubětínem a Klíčovem, spojuje dvě části silnice II/601
  • 611 mezi Hloubětínem a silnicí I/10

Evropské mezinárodní silnice

Tzv. evropské silnice jsou vedeny po území Prahy, v některých případech i po místních komunikacích.

Staré okruhy
Společný úsek I. (Městského) a II. (Pražského) okruhu v ulici Milady Horákové na hranici Hradčan a Dejvic

Starý vnitřní okruh (I.)

Vnitřní okruh byl vyznačen po ulicích převážně v husté zástavbě, dnes již většinou počítané k centru města. Z těchto území má být co největší množství dopravy, zejména tranzitní, svedeno na vzdálenější okruhy. Vnitřní okruh v roce 1987[3] i v roce 1996 byl značen přes Libeňský most, ulicemi Voctářova, Švábky, Pod plynojemem, Pod Krejcárkem (na žižkovskou křižovatku Ohrada), Jana Želivského, přes Vinohrady ulicemi Votická, Soběslavská, U zdravotního ústavu, Bělocerkevská, od vršovické křižovatky Slavie dále ulicí Vršovická, přes Nusle Otakarova, Křesomyslova, Sekaninova (tam) / Jaromírova (zpět), Ostrčilovo náměstí, přes Nové Město Na Slupi, Svobodova (křižovatka Výtoň), Rašínovo nábřeží (dříve nábřeží Bedřicha Engelse), Jiráskův most, V botanice (tam) / Matoušova (zpět), Kartouzská, přes Smíchov Plzeňská (tam) / Vrchlického (zpět), Podbělohorská, Kukulova a dále společně se středním okruhem od Vypichu přes Břevnov, Střešovice, Letnou a Holešovice a ulicemi Vrbenského a U Uranie k Libeňskému mostu.

Starý II. okruh

Původní střední okruh, který je postupně nahrazován Městským i Pražským okruhem, byl značen v roce 1987[3] i v roce 1996 v trase most Barikádníků – V Holešovičkách – Vysočanská (přes Prosek) – Čakovická – Kbelská (přes Hloubětín) – Průmyslová (přes Hostivař) (Průmyslový polookruh) – Švehlova – (zde u Zahradního Města navazoval na již hotovou část Jižní spojky) – Barrandovský most – K Barrandovu – Novořeporyjská (po hranici Prahy) – přímo k centru Rozvadovská spojka – Jeremiášova přes Bílý Beránek – Slánská přes Řepy – Karlovarská – Bělohorská (na Vypichu se připojil i vnitřní okruh) – Patočkova (dříve Pionýrů) – Milady Horákové (dříve Obránců míru) – Veletržní – (přes Bubny a Holešovice veden každý směr jinými ulicemi) – Vrbenského - most Barikádníků (vnitřní okruh pokračoval Vrbenského ulicí na Libeňský most).

Aglomerační okruh (II/101, okruh III)

Před vybudováním rychlostního vnějšího okruhu roli vnějšího (III.) okruhu plní silnice II/101 spojující místa Kralupy nad Vltavou – Veltrusy – Neratovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Jirny – Úvaly – Říčany – Jesenice – Dolní Břežany – Zbraslav – Radotín – Třebotov – Nučice – Rudná-Hořelice – Červený Újezd – Unhošť – Velké Přítočno – Kladno – Stehelčeves – Zákolany – Kralupy nad Vltavou. Značení číslem silnice 101 ani značení dopravní značkou Okruh není zcela souvislé, některé úseky (například Zbraslav – Radotín) jsou označeny jinými čísly silnice. Mezi nejproblematičtější úseky patří jižní část okruhu v úseku Jesenice – Zbraslav, zejména průtah obcí Jesenice a silnice v Břežanském údolí, kde koncentrace kamionové i automobilové dopravy je zcela nevhodná. Zbraslav a Radotín jsou také jedinými místy, kde tento okruh prochází přímo územím Prahy.

Rychlostní okruhy

Rychlostní Městský okruh
Dopravní ruch v Praze, na Smíchově
Související informace naleznete také v článku Městský okruh (Praha).

Rychlostní místní komunikace Městský okruh má za úkol sbírat hlavně vnitroměstský provoz a chránit tak centrum města. Plní úkol původního středního okruhu, avšak postupně se stává vnitřním okruhem. Z plánovaných 33 km je postavena jižní polovina o délce 16 km (úsek Strahovským tunelem – Tunel Mrázovka – Barrandovský most – Jižní spojka – začátek Štěrboholské radiály). Ve výstavbě je mimoúrovňová křižovatka Malovanka při severním vyústění Strahovského tunelu. V roce 2007 byla zahájena stavba převážně tunelového úseku Malovanka – Prašný most – Špejchar – Pelc-Tyrolka, obsahujícího i 2 km dlouhý ražený Tunel Blanka, podcházející Letnou, Stromovku i Vltavu, jako datum dokončení této části se uvádí rok 2014. Dokončení celého okruhu není zatím známo.

Stavbu tohoto okruhu financuje hlavní město Praha. Severozápadní část a západní část byla a je kritizována některými odborníky, ekologickými organizacemi i místními politiky Prahy 6, přestože oproti původním plánům z dob socialismu doznal plán podstatných změn.

Pražský okruh (rychlostní vnější okruh)
Související informace naleznete také v článku Pražský okruh.

Pražský okruh (dálnice D0, do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R1) má za úkol sbírat tranzitní provoz z dálnic (D1, D4, D5, D6, D7, D8, D10, D11, budoucí D3), které se na něm budou sbíhat. Z plánovaných 83 km je postaveno 40 km (úseky Ruzyně – Modletice/D1 a Kyje – Horní Počernice). Celý okruh má být dokončen přibližně v letech 2025 až 2030. Stavbu tohoto okruhu financuje stát.

Rychlostní radiály

Systém radiál má propojovat oba okruhy. V provozu jsou:

Postaveny mají být ještě:

Odkazy

Související články

Reference
  1. České dálnice [online]. Dostupné online.
  2. Silniční a dálniční síť ČR. geoportal.jsdi.cz [online]. [cit. 2014-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
  3. Praha pro motoristy, dopravní plán města, 1. vydání. Geodetický a kartografický podnik v Praze, účelový náklad pro Českou státní pojišťovnu a pro Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, 1987, tematický obsah Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.