Prosek

Prosek je součástí hlavního města Prahy, konkrétně Prahy 9. Zjištěné katastrální výměra je 1,69 km². K 16. říjnu 2006, kdy se uskutečnilo sčítání obyvatelstva, žilo na Proseku 15 361 obyvatel. Vzhledem k velikosti daného území byla hustota zalidnění 9 089 obyvatel na km².

Prosek zabírá jihovýchodní část náhorní plošiny mezi sousedními údolími vysočanským, libeňským a střížkovským, která pokračuje k severovýchodu letňanským územím. Dominantním stavebním prvkem Proseku je panelové sídliště Prosek ze 70. let 20. století, zabírající většinu území katastru s přesahem na katastr Střížkova, jehož součástí je rozlehlý Park přátelství podél Vysočanské ulice.

Tomu se vymykají jižní části, kde je

• starý Prosek v rozsahu zástavby před výstavbou sídliště,
• nižší zástavba navazující na starý Prosek ve dvou směrech – nad Vysočanami a nad Libní – s výhledem na Prahu a s chráněnou oblastí proseckých jeskyní,
• Nový Prosek – bývalá osada, nyní uvnitř sídliště poblíž ulice Prosecké s domkovou zástavbou z meziválečného období,
• moderní kancelářský komplex Prosek Point u stanice metra Prosek.

Historie území, na kterém se dnes nachází Prosek, sahá až do doby kamenné, a to do 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Díky druhohornímu moři zde vznikly drobné sloje málo kvalitního uhlí. Původně zde lidé těžili spraš, ale později narazili na zvětralé černé břidlice a jílovce a začali jej využívat na ostře pálenou stavební keramiku. Na Proseku se vyskytují křídové plošiny. Chodby v dnešní době nepřevyšují délku 60-100 metrů od okraje údolí.

Název Prosek se objevuje v 10. století n. l. a je odvozen od slov "prosekati-průsek-prosek", což dokládá zdejší původní nepropustný porost. Od 10. století zde byla osada a později vesnice. Dominantou Proseka je kostel sv. Václava. Je to trojlodní románská bazilika pravděpodobně z 2. poloviny 11. století s románskými malbami. Prosek byl tehdy jen malou vesničkou kolem kostela uprostřed polí. Bylo tam jen několik ulic a domků kolem dnešní Martinovské ulice a jinak holá pláň bez stromů.

Na přelomu 14. a 15. století vlastnili osadu majitelé Podvinské tvrze, která ležívala na rozhraní Proseka a Libně. Za husitských válek utrpěl Prosek, jako ostatně řada jiných míst v zemi, velké škody, zejména pak románský kostel. V roce 1600 byla na návsi vedle krčmy vykopána studna. Pro tehdejší obyvatele osady byl tento počin jistě velmi významný, neboť na Proseku bývaly problémy s nedostatkem vody. Přišla však třicetiletá válka a s ní další zmar a pustošení. Švédové vypálili i kostel. Osada zpustla a v roce 1638 zde stály pouze čtyři chalupy, jedna vinice a krčma.

Do konce 17. století patřil Prosek Starému Městu pražskému, později byl připojen k libeňskému panství. Do přelomu 19. a 20. století byl velmi řídce osídlen. Začátkem 20. století následkem průmyslového rozvoje Vysočan a Libně se začíná Prosek zaplňovat nevzhlednými domky pro vysočanské a libeňské dělníky, stává se periferní dělnickou kolonií. Prosek byl 1. ledna 1922 připojen k Praze.

Skutečný zlom nastává v 2. polovině šedesátých let 20. století výstavbou sídliště Severní Město. V letech 1965 až 1966 byla mezi Prosekem a centrem Vysočan vystavěna silnice, zvaná estakáda, pro rychlé dopravní spojení a začala se pomalu rýsovat ta tvář Proseka, kterou známe dnes. V letech 1965–1977 zde bylo vybudováno první sídliště v rámci tzv. Severního Města. Před výstavbou sídliště byla na většině území Proseka pole (pojmenování Prosek pochází ze slova „prosekati“ neboť již v 10. století tudy vedla stezka do Prahy, někdy byla také zvaná Prosík).

V současné době je Prosek vyhledávané sídliště, se vzrostlou zelení v Parku přátelství, dobrým dopravním spojením s vnitřní Prahou, množstvím velkých nákupních center, stále tajemným podzemím a proseckými skálami.

V roce 2009 byly v blízkosti stanice metra dostavěny tři kancelářské budovy Prosek Point, dále jsou zde k dispozici supermarkety jako třeba Norma nebo Penny, které jsou přímo v srdci sídliště. Nalézá se zde hypermarket Billa, která stojí přímo u vchodu do stanice metra C Prosek. Dále je na Proseku prodejna aut Suzuki. Na Proseku můžeme najít několik hotelů, vzniklých přestavbou někdejších panelových stavbařských ubytoven. Na okraji sídliště je na Střížkově velká poliklinika, která byla po převratu doplněna i o lůžkovou část. Ve středu sídliště leží pošta Praha 9.

Podzemní chodby na Proseku nezasahují dále než 60 až 100m od okraje údolí, pověsti vypráví o tom, že podzemní cestou vedoucí až do Staré Boleslavi tajně jezdíval Napoleon kočárem, druhá hovoří o ohromném podzemním jezeru. Do chodeb se propadli nejen lidé, ale v 60. letech i trolejbus.

Na Proseku bydlely i slavné osobnosti, jako třeba prezident České republiky Václav Klaus, zpěvák Vilém Čok, Tereza Pergnerová. Bydlí zde i známý „Kuba“ z večerníčku Krkonošské pohádky, herec Jaroslav Satoranský.

Spisovatel Eduard Štorch v oblasti Proseku a Libně se svými žáky podnikal archeologické pátrání. Na základě těchto objevů napsal svá díla, například U veliké řeky.

Na polích v prostoru nynějšího proseckého sídliště se konaly v letech 1911–1912 letecké exhibice českého průkopníka letectví Jana Kašpara.

Některé ulice na Proseku jsou pojmenovány podle měst na severu Čech. Např. Rumburská, Litvínovská, Harrachovská, Veltruská a Lovosická ulice.

• 
  Románský kostel sv. Václava na Proseku
• 
  Fara kostela sv. Václava
• 
  Kancelářské budovy u stanice metra
• 
  Obytná čtvrť, ulice Na Proseku
• 
  Vysočanská ulice