Čimice

První linka MHD přijela do Čimic 9. ledna 1950. Jednalo se o větev linky C, jejíž hlavní větev vedla z Kobylis do Bohnic. Čimická větev byla v provozu pouze ve špičkách pracovního dne. Trasa větve se téměř shodovala s trasou současné linky 152 (stav od 9. 5. 2008). Linka byla obsluhována tehdejší novinkou ve vozovém parku dopravního podniku autobusem Škoda 706 RO. Později v tom roce se v číslování čimická větev osamostatnila a vznikla tak linka Č. V souvislosti se zavedením přestupného tarifu od 31. prosince 1951 přestaly být autobusové linky označovány písmeny a byly nově označeny čísly od 101 výše. Z linky Č se tak stala linka 106. Po devíti letech 1. ledna 1961 došlo k dalšímu přečíslováni, kdy byla linka 106 zrušena a opět nahrazena větví linky 102 (původně linka C). Druhá větev této linky odbočovala do Bohnic.

Stav s bohnickou větví linky 102 vydržel až do 2. ledna 1973, kdy v souvislosti se začátkem výstavby sídlišť Bohnice a Čimice došlo opět k odvětvení linky 102 a Čimice obsluhovala zcela nová linka 152. V polovině 70. let rychle rostoucí sídliště v Bohnicích potřebovalo reorganizaci veřejné hromadné dopravy. Postupně vznikaly linky, které měly být alternativou původní linky 102. V první polovině roku 1975 tak do Bohnic zajížděla (dle dnešních pojmenování) 102 (Staré Bohnice – Ke Stíce), 144 (Poliklinika Mazurská – Staroměstská), 177 (Sídliště Bohnice – Sídliště Lehovec), 183 (Sídliště Bohnice – Ke Stírce), 200 (Sídliště Bohnice – Florenc), 201 (Sídliště Bohnice – Kbely – Nový Hloubětín) a 209 (Poliklinika Mazurská – Ke Stírce). K 5. únoru téhož roku vznikla také linka 202, která na sebe ze 152 převzala špičkové vložené spoje do Čakovic a na které jen několik spojů denně, ráno a odpoledne v pracovní den. V průběhu roku 1980 začala do Čimic jezdit třetí autobusová linka – od vozovny Kobylisy byla prodloužena 181. Na přelomu 70. a 80. let pro cesty do centra města museli obyvatelé Čimic přestupovat. Největším přestupním uzlem byla konečná 152 Ke Stírce.

Důležitá změna nastala k 4. listopadu 1984, kdy byla linka metra C na severním konci prodloužena ze Sokolovské (dnešní Florenc) do zastávky Fučíkova (dnešní Nádraží Holešovice). U nové konečné stanice metra vznikl velký, na tehdejší dobu moderní autobusové terminál obsluhující oblasti celého pásu Severního Města od Bohnic po Prosek. Z dosavadní konečné Ke Stírce přes zastávky Vychovatelna a Jankovcova (ostatní projíždí) sem byla prodloužena i linka 152. Zároveň na začátku 80. let společně s dokončenou výstavbou panelových domů byla zprovozněna současná autobusová točna Sídliště Čimice. Dokončené sídliště a s ním i příliv nových obyvatel jsou spojené také s prodlouženém noční linky 505 ze Sídliště Bohnice do Čimic.

V první polovině 90. let začaly na lince 152 jezdit kloubové autobusy. Nejprve byly o víkendech nasazovány Ikarusy a po rozšíření vozového parku dopravního podniku o kloubové Karosy v celotýdenním provozu. Srpen 2002 přinesl do Prahy povodně a v důsledku zatopení metra a uzavření severní části linky C byly prodlouženy autobusové linky ze Severního Města, a to až do listopadu, kdy byl obnoven provoz na celé lince C a autobusy byly vráceny do svého původního terminálu Nádraží Holešovice, kam v době výluky metra vůbec nezajížděly. Na začátku tisíciletí se začala prodlužovat trasa metra C na severním konci o zastávky Kobylisy a Ládví a nově otevřený úsek metra z 26. června 2004 si vyžádal další změny v linkovém vedení, které se bezprostředně týkaly obyvatel Čimic. Linka 152 byla vrácena téměř do své historické trasy v podobě linky Č. Po prvním zprovozněném prodloužení trasy C severním směrem také začala výstavba trasy do Letňan, což si vyžádalo několik autobusových výluk. K metru v Kobylisích též jezdí od 26. února 2006 druhá autobusová linka 169. Navíc kvůli druhému prodloužení trasy metra C severním směrem přestala do Čimic od 9. května 2008 jezdit linka 181, která byla nahrazena linkou 183, čímž Čimice získaly třetí linku k metru.

Stav od roku 2008 vydržel více než čtyři roky. 1. září 2012 přišly velké změny, tehdejší vedení organizátora dopravy ROPID připravilo a posléze uvedla do provozu návrh nadřazené sítě páteřních metropolitních linek, tzv. metrobusů, s krátkými intervaly, atraktivní trasou a celodenním provozem. V praxi však řada linek, které nově jezdily z jednoho okraje Prahy na druhý, nabírala velká zpoždění, často se jednotlivé spoje sjížděly a došlo k celkové degradaci veřejné hromadné dopravy. Na tuto ideu doplatili zejména v Čimicích, které se staly zcela závislé na jedné z těchto páteřních linek – 183, která i tak byla stále provozována autobusy standardní délky a její kapacita tak nepostačovala. Kromě jejímu zpožďování došlo také ke značnému omezení provozu přímé linky na metro ve večerním období a zejména o víkendu. Ke změně došlo až s novým vedením ROPIDu a jeho novou vizí na podzim 2016.

Od roku 2016 při dopravních opatřeních upřednostňuje regionální organizátor přání občanů a městských částí. Linka 183 byla přesměrována, do Čimic již nezajíždí a v její trase je od metra Kobylisy do Čimic vedena nová linka 145. Na linku 152 je vrácen celotýdenní provoz a je prodloužena přes Střížkov a Prosek až na Českomoravskou. Stav se tak prakticky vrátil do období let 2008 až 2012, což přineslo mnoho pozitiv, ale i některá negativa. Důležitým pozitivem je zlepšení pravidelnosti provozu díky kratším autobusovým linkám, negativem oslabení provozu v ulici K Ládví. Vzhledem k vazbě na širší okolí ale došlo ke zlepšení pravidelnosti provozu v relaci Vysočanská – Prosek – Kobylisy a lepšímu rozložení poptávky v tomto úseku nebo k zavedení přímého spojení do bývalé průmyslové zóny Vysočan, kde se nově nachází multifunkční aréna, obchodní centrum nebo finanční úřad.

Od 15. října 2016 zde jezdí čtyři autobusové linky městské hromadné dopravy, jedna noční linka a jedna školní linka:

• 145 – od metra Kobylisy přes Vozovnu Kobylisy
• 152 – od metra Kobylisy přes Bohnice, dále v opačném směru Prosek a Vysočany (Českomoravská); kloubový autobus
• 169 – od metra Kobylisy přes Dolní Chabry
• 202 – od Bohnic dále přes Dolní Chabry, Ďáblice a Čakovice do Kbel
• 905 – z Jižního Města přes Chodov, Spořilov, Pankrác, Nové Město, Holešovice, Kobylisy a Bohnice; kloubový autobus
• 551 – školní linka Sídliště Čimice – Šimůnkova

První zmínky o rybníku jsou z roku 1890. Jeho plocha činila cca 5500 m². Čimický potok kdysi pramenil nad Čimickým rybníkem, avšak původní průtočný rybník po zahájení rozvoje urbanizace městské části v šedesátých letech 20. století, kdy s výstavbou podzemních sítí došlo ke ztržení pramenů, postupně vysychal. K prvním úpravám v této době patřilo kompletní vyčištění rybníka a příprava okolí spjaté s výstavbou plánovaného sídlištního celku. Rybník byl využíván rybáři a sloužil také jako záložní zdroj požární vody. Začátkem sedmdesátých let došlo k zatrubňování povrchového odvodnění a současně se na vtoku do rybníka postavil usazovací objekt jako opatření proti rychlému zanášení. Dnes však není přesně jasné, kde se tento objekt nacházel. V sedmdesátých letech byl také vybudován i bezpečnostní přeliv a byla navýšena hráz z důvodu komunikačního spojení přes údolí. Při výstavbě kanalizace v Čimicích došlo k dalšímu masivnímu zatrubňování a nejenom díky výstavbě stoky a dalších inženýrských sítí byl na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let přibližně na šest let rybník zcela vypuštěn. Během těchto úprav došlo k postupnému zmenšení plochy rybníka přibližně o třetinu. Ve druhé polovině let osmdesátých je rybník v zimním období vyhledávaným, oblíbeným kluzištěm. Ovšem o desetiletí později došlo k téměř vyschnutí kvůli zásadnímu omezení zasakování dešťových vod do vod podzemních z důvodu dřívější urbanizace okolí.

Na přelomu roku 2000 byl řešen pokus o napuštění rybníka drenážními vodami svedenými z okolí hlavní kanalizační stoky, ovšem řešení bylo bráno jako dočasné a na špatném stavu rybníka se příliš nepodepsalo. V letech 2003–2005 byl zpracováván projekt celkové revitalizace. Ta byla zahájena v dubnu 2005, kdy bylo odstraněno původní opevnění hráze. V místě starého přelivu bylo postaveno nové stavidlo (požerák) a návodní strana hráze byla utěsněna jílovitou zeminou a opevněna kamennou dlažbou. Dále pak byly upraveny břehy, odtěžen sediment a provedeny vegetační úpravy.[9] Dno rybníka je nyní upraveno tak, aby rybník plnil nejen funkci krajinotvornou a estetickou, ale také ekologickou. Mělké části s porostem rákosu byly na levém břehu ponechány, protože jsou nezbytné pro rozmnožování obojživelníků (ropuchy obecné) a hnízdění vodních ptáků (zejména slípky zelenonohé).

Tok Čimického potoka se dá rozdělit na dva úseky rozdělené rybníkem Kostoprďák. Horní část začíná nádrží Čimického rybníku, protéká Čimickým údolím, sleduje ji modrá turistická značka a je velmi dobře průchodná. Druhá část, již mimo katastrální území Čimic směřuje svažujícím se údolím k Vltavě, protéká části areálu bývalé dynamitky, kde je cesta neudržovaná a slepá, protože končí u oplocení. Při rekonstrukci Čimického rybníka se podařilo většinu původní vody vrátit a ze zcela napuštěného rybníka začala voda proudit zpět do Čimického údolí. V roce 2007 bylo tedy provedeno pročištění již zcela zaneseného a místy i zmizelého původního koryta potoka. Trvalo to skoro celý rok, než si voda prorazila cestu až ke spodnímu rybníku Kostoprďák. Na podzim se již vodní režim natolik stabilizoval, že na několika místech bylo koryto potoka rozšířeno a vzniklo tak několik malých tůněk pro vodní živočichy. Z hlediska revitalizací v Praze se jednalo o významný počin navrácení potoka tam, kde již dávno zmizel.

• Dynamitka v Čimickém údolí

• Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 v Čimicích

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čimice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Čimice na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]