Rostov na Donu

Rostov na Donu (rusky Росто́в-на-Дону) je město na jihu evropské části Ruské federace. Leží na řece Don, 46 km od jejího ústí do Azovského moře a asi 100 km od hranic s Ukrajinou. Je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu. Žije zde přibližně 1,13 milionu[3] obyvatel.

Rostov na Donu
Ростов-на-Дону
Stéla Město vojenské slávy, Pamětní Komplex padlých válečníků, Budova městské rady, Dům Ivana Zvorykina, Kostel přímluvy, Rostovský zvedací most

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice47°14′ s. š., 39°43′ v. d.
Nadmořská výška73[1]  m n. m.
Časové pásmoUTC+3[2]
StátRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastRostovská
Administrativní dělení8 obvodů (rajónů)

Rostovská oblast na mapě Ruska
Rostov na Donu
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha348,5 km²
Počet obyvatel1 125 299 (2017)[3]
Hustota zalidnění3 079 obyv./km²
Správa
StarostaMichail Černyšjov
Vznik1749
Oficiální webwww.rostov-gorod.ru
Telefonní předvolba+(7)863
PSČ60401
Označení vozidel61, 161
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovském, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrályKatedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu.

V době Velké vlastenecké války bylo město dvakrát obsazeno německou armádou. První okupace začala 21. prosince 1941 a trvala sedm dní. Němečtí generálové město považovali za důležitou železniční křižovatku, říční přístav a přístup na Kavkaz. První tanková armáda byla z města vytlačena 27. prosince 1941 avšak Němci město znovu obsadili 24. července 1942. Druhá okupace trvala až do 14. února 1943. Obnova bombardováním těžce poškozeného města trvala deset let.

Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí. Důležitým zaměstnavatelem je firma Rostvertol, vyrábějící vrtulníky.

Obyvatelstvo

Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří Rusové, výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou Ukrajinci a Arméni.

Rok 1840 1897 1914 1939 1959 1970 1989 2000 2010
Obyvatel 12 600 119 500 172 300 502 900 600 000 757 000 1 019 300 1 012 700 1 089 851

Doprava

V Rostově funguje mezinárodní letiště a mezinárodní říční přístav. Sídlí zde správa Severokavkazské dráhy. Městem prochází dopravní koridor MoskvaVoroněž–Rostov na Donu–Kavkaz. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s Mariupolem a Oděsou a železnice přes Taganrog na Donbas a dále na Ukrajinu.

Tramvajová doprava v Rostově na Donu čítala roku 2007 6 linek; dále zde jezdí 11 linek trolejbusů, 72 linek autobusů a 54 maršrutek. Již několik desetiletí je v plánu výstavba metra, v květnu 2010 počítal plán města s první linkou vedoucí směrem západ - severovýchod, plánované datum uvedení do provozu první etapy metra je v roce 2020.

V dubnu 2021 byl v rostovském přístavu dokončen terminál na překládku až 1 milionu tun obilí ročně. Kapacita terminálu bude postupně navyšována.[4]

Osobnosti města

Partnerská města

Galerie

Panoráma

Panoráma města z levého břehu Donu

Odkazy

Reference

  1. Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010 [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
  3. Dostupné online.
  4. В ростовском порту построили зерновой терминал, способный переваливать до 1 млн т в год. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.