Jižní spojka

V úseku Barrandovský most – zamýšlená MÚK Rybníčky je Jižní spojka šestiproudovou komunikací.

S průměrným počtem 120 tisíc vozidel za 24 hodin jde o nejvytíženější silnici v České republice[1]. I po převedení části dopravní frekvence na Pražský okruh zůstala nejvytíženější komunikací v republice, na nejvytíženější části bylo naměřeno 147 tisíc vozidel denně a na Barrandovském mostě 132 tisíc, avšak provoz je plynulejší než dříve, protože mezi vozidly je podstatně nižší podíl kamionů. Po otevření Pražského okruhu sice krátkodobě denní počet vozidel klesl asi o 20 tisíc, ale volná komunikace na sebe brzy stáhla část dopravní zátěže, která do té doby prosakovala rezidenčními oblastmi.[2]

Křižovatka Štěrboholská-Průmyslová-Černokostelecká

Jižní spojka poblíž Barrandovského mostu v roce 2007 před převedením kamionové dopravy na Pražský okruh

Jižní spojka se kříží s následujícími komunikacemi (od východu):

• Modřanská – na východním předmostí Barrandovského mostu
• Sulická (z centra) a V Podzámčí (do centra) – křižovatka u Krčského nádraží
• Vídeňská (z centra) a Michelská (do centra)
• 5. května – křížení na Spořilově s Chodovskou radiálou navazující na dálnici D1 (z centra) a se Severojižní magistrálou (do centra); oficiální označení je MÚK Spořilov
  • součástí tohoto křížení je i napojeni ulice Hlavní na Spořilově
• Spořilovská (z centra) a Chodovská (do centra) – napojení na Spořilovskou spojku
• V Korytech – napojení západní části Zahradního Města
• Průběžná (z centra) a Švehlova (do centra) – u východní části Zahradního Města
• Štěrboholská, Průmyslová a Černokostelecká – komplikovaná křižovatka u Štěrbohol mj. s Průmyslovým polookruhem

Všechny křižovatky Jižní spojky s ostatními komunikacemi jsou mimoúrovňové.

Koridor dnešní Jižní spojky byl uvažován již v r. 1939 za protektorátu pro výstavbu tzv. tangentního řešení dálnice Plzeň – Náchod (resp. Norimberk – Vratislav). Autorem tohoto řešení byl inženýr Hoffmann, který vedl na Generálním inspektorátu německých silnic referát pro cizí tratě dálnic.[3] K výstavbě nakonec kvůli válce nedošlo, ale stavební uzávěra zůstala v platnosti.[4]

Výstavba Jižní spojky probíhala průběžně od začátku 80. let 20. století. Jako první[4] byla v roce 1985 zprovozněna část mezi Barrandovským mostem a Chodovskou radiálou (dálnicí D1). Na konci 80. let byl otevřen úsek kolem Spořilova do Zahradního Města a jako poslední byl v prosinci 1997 otevřen závěsný lanový most přes kolejiště trati 221 z Prahy do Benešova.