Nábřeží Ludvíka Svobody

Nábřeží Ludvíka Svobody na Novém Městě v Praze vede podél pravého břehu Vltavy od Štefánikova mostu k Hlávkovu mostu. Nazváno je podle českého státníka Ludvíka Svobody, který byl v letech 1968–75 československým prezidentem. Nábřeží je součást protipovodňové ochrany Prahy, v etapě 0003 do roku 2006 tu umožnili instalaci mobilního hrazení. Na nábřeží je park s moderním dětským hřištěm, který byl v roce 2008 rekonstruován.[1][2] V síti pozemních komunikací v Praze je nábřeží součást tzv. Poděbradské radiály. V roce 1980 byl dokončen Těšnovský tunel, který u ministerských budov (v budově dnešního ministerstva dopravy sídlil tehdy Ústřední výbor KSČ) na nábřeží odvedl dopravu do podzemí a ústí na Rohanském nábřeží. U nábřeží je trvale zakotven botel Albatros s restaurací.[3]

Nábřeží Ludvíka Svobody
Umístění
StátČesko Česko
MěstoPraha
Městská částPraha 1
ČtvrťNové Město
Poloha50°5′36,67″ s. š., 14°26′4,07″ v. d.
Začíná naŠtefánikův most
Končí naHlávkův most
Historie
Pojmenováno poLudvík Svoboda
Starší názvyPetrské nábřeží
Další údaje
PSČ110 00
Kód ulice480525
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a názvy

V těchto místech při Petrské čtvrti a poblíž dnešního Štefánikova (dříve Švermova) mostu se ve Vltavě nacházel Novomlýnský ostrov, později přejmenovaný na Primátorský, a četné náhony, přivádějící vodu k Novým mlýnům a později vodárně, jež ukončila svou činnost 4. 8. 1910 [4](Novomlýnská ulice čp. 1239/II) a k Lodním mlýnům (Lodecká ulice). Ostrov byl kolem roku 1900 pomocí hrází a náspů připojen k nábřeží. Nábřeží bylo postaveno v letech 1910–1919 jako součást projektu na protipovodňovou ochranu Prahy. V letech 1919–1934 se nazývalo „Petrské nábřeží“. Svou definitivní podobu získalo po zboření Helmových mlýnů v roce 1929 a následné realizaci budov ministerstev, z jejichž projektů třetí na ministerstvo veřejných prací zůstal nerealizován[5]. V letech 1934–1948 bylo pojmenováno „Švehlovo“ po politikovi Antonínu Švehlovi[6]. Za první Československé republiky urbanistický plán vymezil plochu nábřeží pro veřejný park a ministerské budovy. [7] Brzy po nástupu komunistického režimu v roce 1948 bylo nazváno „nábřeží Kyjevské brigády“. V roce 1973 byla v parku osazena socha Klementa Gottwalda z bílého kamene, dílo sochaře Viktora Dobrovolného[8], podle ducha z tehdy populárního britského televizního seriálu Randall a Hopkirk lidově nazývaná „Hopkirk“. Socha byla po roce 1989 odstraněna. Po smrti prezidenta ČSSR a generála Ludvíka Svobody v roce 1979 nábřeží dostalo současný název. [9]

Budovy, firmy a instituce

  • Čp. 1235/II bývalý Sociální ústav pro nemocenskou pokladnu – Nábřeží Ludvíka Svobody 2/ U nemocenské pojišťovny 1–3; novoklasicistní budova, návrh Bohumil Hübschmann a František Roith (1924–1926), původně se dvěma bazény, zrušenými již roku 1930.[10]
  • Čp. 1229/II Nájemní dům – Nábřeží Ludvíka Svobody 4/ U nemocenské pojišťovny 4; stejně jako sousední dům č.o.2 jej navrhl architekt Fritz Lehmann (1936), stojí na místě kartounky Lazara Epsteina[11], souboru jejích továrních hal s vnitřní litinovou konstrukcí a letopočtem 1869.[12]
  • Čp. 1540/II Nájemní dům – Nábřeží Ludvíka Svobody 6; stejně jako sousední domy č.o.2 a 4 navrhl architekt Fritz Lehmann (1937); uvnitř zajímavě řešená dvouetážová hala se schodištěm;
  • Čp. 1222/II Ministerstvo dopravy České republiky (původně Ministerstvo železnic) – Nábřeží Ludvíka Svobody 12/ Klimentská 27[13]
  • Čp. 65/II Ministerstvo zemědělství České republiky – Nábřeží Ludvíka Svobody 14 (jen postranní vchod, tato adresa se neužívá), úřední adresy: Těšnov 17, Klimentská 29, Stárkova 6[14]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.prahazelena.cz [online]. [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-26.
  2. http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/mapa_detskych_hrist/praha_1/lannova_ulice_nabrezi_ludvika_svobody.html
  3. Archivovaná kopie. www.botelalbatros.cz [online]. [cit. 2018-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-26.
  4. UPP 2, 1998, s. 180, s.605
  5. UPP 2, 1998, s. 211
  6. Lašťovka 1997, s. 547
  7. https://prazskenaplavky.cz/naplavky/ludvikasvobody
  8. ŠINDELÁŘ, Jan. Pražský pomník Klementa Gottwalda. Paměť a dějiny [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2020-11-15]. Roč. 2019, čís. 02. Dostupné online.
  9. Lašťovka 1997, s. 548 datuje přejmenování do roku 1968, což je vyloučeno, stejně chybné je vročení 1990 v Uměleckých památkách Prahy, 1998, s.812.
  10. UPČ 2, 1998, s. 601
  11. Emanuel Poche, Prahou krok za krokem, 3. vyd. Praha 1985, s. 203
  12. UPP 2, 1998, s. 600-601
  13. https://www.mdcr.cz/Kontakt
  14. http://eagri.cz/public/web/mze/

Literatura

  • LAŠŤOVKA, Marek a kolektiv: Pražský uličník I. A–N, Libri Praha 1997, s. 547—548.
  • BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. . Academia Praha 1998, s. 180, 211, 600–601, 812.
  • POCHE, Emanuel: Prahou krok za krokem. 3. upravené a rozšířené vydání. Panorama 1985, s. 203.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.