Kostelec nad Labem

Kostelec nad Labem (německy Elbekosteletz) je město ležící v okrese Mělník, 7 km severozápadně od Brandýsa nad Labem. Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Historické centrum obtéká ze severu Labe a z jihu, západu a východu Mlýnský potok. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Kostelec nad Labem
Komenského náměstí v Kostelci nad Labem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0206 534935
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíNeratovice
Okres (LAU 1)Mělník (CZ0206)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′36″ s. š., 14°35′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 156 (2022)[1]
Rozloha15,55 km²
Nadmořská výška172 m n. m.
PSČ277 13
Počet domů1 303 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa městského úřadunám. Komenského 1
277 13 Kostelec nad Labem
[email protected]
StarostaJosef Chalupa
Oficiální web: www.kostelecnlab.cz
Kostelec nad Labem
Další údaje
Kód obce534935
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
  • 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[4]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

Rok 1932

Ve městě Kostelec nad Labem (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[9] 2 lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, 11 hostinců, hudební škola, 2 knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.

V obci Jiřice (500 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kostelce n. L.) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] autodopravce, 2 hostince, kovář, obuvník, obchod s ovocem a zeleninou, 2 rolníci, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Přírodní poměry

Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.

Památky

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kostelci nad Labem.

Místní části

  • Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
  • Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Osobnosti

Narodili se zde:

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městem procházejí silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice.
  • Železnice – Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice – Brandýs nad Labem – Neratovice. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla na úseku mezi Neratovicemi a Brandýsem nad Labem zahájena roku 1899.

Veřejná doprava 2016

  • Autobusová doprava – Ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha (dopravce ČSAD Střední Čechy), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty (dopravce ČSAD Střední Čechy).
  • Železniční doprava – V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků (linka S23).

Turistika

  • Cyklistika – Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko.
  • Pěší turistika – Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

Městská knihovna

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.[13]

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 607-608. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 516. (česky a německy)
  11. Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-01-23]. Dostupné online.
  12. DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kostelec nad Labem, s. 277.
  13. Městská knihovna [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.