Velké Přílepy

Obec Velké Přílepy se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský, asi 12 km severozápadně od centra Prahy. Žije zde přibližně 3 500[1] obyvatel.

Velké Přílepy
Velké Přílepy, hospodářské budovy
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 539813
Pověřená obecRoztoky
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°9′38″ s. š., 14°18′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel3 461 (2022)[1]
Rozloha5,68 km²
Nadmořská výška275 m n. m.
PSČ252 64
Počet domů1 002 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduPražská 162
25264 Velké Přílepy
[email protected]
StarostkaVěra Čermáková
Oficiální web: www.velke-prilepy.cz
Velké Přílepy
Další údaje
Kód obce539813
Kód části obce179361
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Území mezi obcemi Velké Přílepy, Roztoky u Prahy, Libčice nad Vltavou, Únětice nebo Černý Vůl a vzdálenější Holubice, Buštěhrad a Slaný patří k nejbohatším archeologickým nalezištím v Čechách, bylo trvale osídleno od neolitu. Byla tu objevena lokalita kultury nálevkovitých pohárů, na jižním okraji obce osada únětické kultury. Z období stěhování národů pochází hrob germánského jezdce. S prvními průzkumy začali ve 2. čtvrtině 19. století Matyáš Kalina z Jäthensteinu a po něm ve 40. letech 19. století, páter Václav Krolmus.

Velké Přílepy byly poprvé písemně zmíněny v dokumentech v roce 1228 jako majetek kapituly katedrály sv. Víta, zatímco "Kamik" daroval král Přemysl Otakar v témže roce abatyši a kapitule kláštera benediktinek sv. Jiří na Pražském hradě[3]. Kamýk byl oddělen od Velkých Přílep až do spojení králem Ferdinandem I..

Během husitských válek se pražští husité zmocnili statků a v roce 1436 je král Zikmund Lucemburský zabavil. Po vypuknutí třicetileté války byly statky protestantů zabaveny, vrátily se Svatovítské kapitule. Roku 1648 Přílepy a Kamýk vyplenily jednotky švédského velitele Königsmarka. .

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
  • 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[7]
  • 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Velké Přílepy (přísl. Kamýk, 692 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] výroba cementového zboží, holič, 6 hostinců, kolář, 2 kováři, kovosoustružnictví, 3 krejčí, 2 kůže surové, 2 mlýny, 3 obuvníci, porodní asistentka, povozník, 10 rolníků, 2 řezníci, 2 sadaři, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kamýk, 2 trafiky, 2 truhláři, obchod s uhlím, velkostatek.

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Počet obyvatel je uváděn za Velké Přílepy podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcí Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé aglomeraci Přílep nicméně žijí necelé 4 tisíce obyvatel.[zdroj?]

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[11][12]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
5646436447107026928156236596758108519483 313

Člěnění města

Obec Velké Přílepy se evidenčně nečlení na části, ale leží na dvou katastrálních územích:

  • Velké Přílepy
  • Kamýk u Velkých Přílep

Pamětihodnosti

V obci nebyl postaven kostel, obec spadá do farnosti v Roztokách u Prahy.

  • Kaple Panny Marie v ulici Roztocká, zbudovaná roce 1725. Stavba čtvercového půdorysu s věžičkou, kde je zavěšen novodobý zvon. Fasáda je členěna lizenovými rámy. Původní mobiliář kapličky se nedochoval.
  • Kaple sv. Gotharda v ulici Kladenská z roku 1880. Novorománská stavba obdélného půdorysu s půlkruhovou, mírně odsazenou apsidou. Ze sedlové střechy vyrůstá hranolová zvonička.
  • Kříž na Kamýcké vyvýšenině, zvané U Křížku
  • Pomník padlým v 1. světové válce
  • Pomník padlým ve 2. světové válce

Současnost

V roce 2003 vznikla v Přílepech nová čtvrť Kamýk. Na místě bývalého pole vyrostlo několik obytných domů a na více než 100 pozemcích se staví rodinné domy.

Od roku 2012 zde funguje ženská věznice, pobočka Věznice Ruzyně. Po amnestii Václava Klause v roce 2013 byla na dva roky zavřená.[13]

Geografie

Přílepy se rozprostírají na ploše 336 ha s velmi proměnlivými terénními útvary. Nejvyšším kopcem je místo zvané Hájnice (337 m n. m.).

Vodstvo

Nejvýznamnější vodním tokem, který obcí protéká, je Podmoráňský potok.

Podnebí

Podnebí je mírně suché a teplé. Průměrná roční teplota je 8,2 °C a průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí okolo 500 mm.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí Velké Přílepy prochází silnice II/240 Praha Dejvice - Horoměřice - Kralupy nad Vltavou - Roudnice nad Labem, na kterou se v obci napojuje silnice II/242.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2013

  • Autobusová doprava – V obci mají zastávku příměstské autobusové linky 316 Praha, Bořislavka - Holubice a linka 350 Praha,Dejvická - Okoř (denně mnoho spojů) (dopravce ČSAD MHD Kladno, a. s.).

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Darovací listina: Regesta diplomatica et epistolaria regni Bohemiae et Moraviae I, ed. Karel Jaromír Erben. Praha 1855, s. 336, č. 723
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1825. (česky a německy)
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-28]. Dostupné online.
  13. BUREŠ, Vítězslav; PÁNEK, Jiří. VIDEO: Do věznice u Prahy se vrátily ženy. Svatby jim povolí, sex ne. iDNES.cz [online]. 2015-02-10 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.