Kunratice (Praha)

Dne 24. listopadu 1990 vznikla moderní samosprávná městská část Praha-Kunratice.

V 90. letech bylo ke Kunraticím přistavěno sídliště Flora, funkčně spadající pod Jižní Město. Nachází se v severovýchodní části Kunratic mezi Kunratickým lesem, budovou Volha a Kolejemi Jižní Město. Zahrnuje 3–5 patrové obytné domy vzhledově naprosto odlišné od zbylé zástavby Jižního Města II. V původních plánech výstavby Jižního Města II bylo zařazeno jako poslední šestá stavba. Mělo však k ní dojít až po roce 1990. Po Sametové revoluci se však obyvatelé Jižního Města postavili proti výstavbě dalších 8-12 patrových domů v těsné blízkosti Kunratického lesa (argumentovali především ohrožením lesa a životního prostředí). Tehdejší nové vedení radnice jim dalo po diskusi za pravdu a projekt byl upraven.

Radnice Kunratic, 2007

Po sametové revoluci, zvlášť po druhé polovině prvního desetiletí 21. století došlo v Kunraticích k mnohým změnám. Počet obyvatel se za roky 2005 až 2015 téměř ztrojnásobil. Byl vybudován nový bytový komplex Zelené údolí v sousedství nového areálu IKEM, který obsahuje až sedmipatrové bytové domy s vlastními společnými garážemi a dvě linie řadových rodinných domů. Do dnešního dne není však bytový komplex zcela majetkově vypořádán, nicméně tento problém přetrvává již jen na veřejných prostorách. Pozemky pod bytovými domy byly již úspěšně uvedeny do souladu s majetkovými podíly vlastníků bytů.

V roce 2006 byla postavena nová budova kunratického úřadu (dle arch. Jana Šabarta) rekonstrukcí původní stodoly (předchůdce ojektu radnice byl v minulosti využíván i jako mateřská škola nebo bytový dům).[7] Rekonstrukcí prošla sokolovna místní buňky TJ Sokol a areál hospodářských budov obklopující kunratický zámek ("Tvrz Kunratice"), který obec dlouhodobě pronajala soukromé společnosti, která jej kompletně zrekonstruovala a využívá ke komerčním účelům, zejména maloobchodu a poskytování drobných služeb. V roce 2007 byla dokončena rozsáhlá dostavba a rekonstrukce areálu Základní školy Kunratice. Zahrnovala nové pavilony, sportovní halu a venkovní sportoviště, rozvoj ZŠ pokračoval i v dalších letech, např. šatnové centrum, jídelna apod..

V letech 2005–2008 byl kompletně rekonstruován hlavní tah Kunraticemi: ulice K Šeberáku, K Libuši, náměstí Prezidenta Masaryka a část ulice K Verneráku. V roce 2015 se zrekonstruovala silnice Kunratické spojka. Postupně se rekonstruují výstavbou inženýrských sítí zdevastované komunikace v blízkosti centra Kunratic, přičemž neustále probíhá projektová příprava rekonstrukce dalších komunikací a doplňování chybějících chodníků. V roce 2017 se v Kunraticích hospodařilo se 120 miliony, z čehož 35 mil. byly běžné provozní prostředky a zbytek investice. To bylo nejvíc investic navíc za posledních deset let.[8]

V roce 2016 vzniklo u okružní křižovatky U tří svatých a blízké stejnojmenné zastávky MHD Obchodní centrum Kunratice, zahrnující supermarket, drogerii, lékárnu a další obchody. Od roku 2014 funguje na Betáni pivovar Muflon a od roku 2018 pivovar Spojovna u trojmezí Kunratic, Šeberova a Prahy 11.

S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v nezastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka, nově byla část Šeberova mezi těmito rybníky a Kunratickou spojkou samosprávně připojena ke Kunraticím jako základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ. Naopak jihovýchodní výběžek katastrálního území Kunratice, dosahující až k zástavbě Hrnčíř (nově ZSJ Hrnčíře-U Kunratické spojky a Hrnčíře-západ), byl samosprávně připojen k Šeberovu: změna se dotkla též čtyř kunratických číslovaných rekreačních budov (če. 23, 501, 502 a 55), která tak nově samosprávně spadají pod Šeberov.[2]

Jednou ze dvou dominant Kunratic při pohledu z dálky je kunratický zámek, nazývaný také Tvrz Kunratice. Jde o rozsáhlou, od roku 1688 několikrát přestavovanou barokní stavbu, postavenou na základech dřívější tvrze. Sloužil postupně různým účelům. Například východní křídlo bylo přestavěno na špejchar, nyní již opravený, hlavní část prošla v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Zchátralá střední část zámku je v soukromých rukou a není veřejnosti přístupná.

Ke Kunratickému zámku přiléhá barokní park, který se dělí na části jižní a severní; jižní je přístupná a nachází se v ní altánek, dětské hřiště a tenisové kurty.

Zřícenina Nového hradu

Nový hrad je zříceninou královského gotického hradu, ležící na lesnatém ostrohu severozápadně od centra obce Kunratice. Hrad byl postaven pro krále Václava IV. v letech 1411–1412. Král Václav IV. zde 16. srpna 1419 zemřel. V polovině prosince 1420 byl hrad obležen pražany a 27. ledna 1421 byl definitivně dobyt Zikmunda Lucemburského a zdevastovaný zapálen. Později už nebyl obnoven. Dodnes se zachovaly jen zbytky zdí obdélného paláce a věže. V roce 2014 byla obnovena lávka vedoucí k hradu.

Barokní kostel svatého Jakuba Většího, druhá dominanta obce, je barokní stavba architekta Františka Maxmiliána Kaňky z let 1730–1736, s červenožlutou fasádou a s věží zaklenutou kupolí. Stojí na místě raně gotického kostelíka, z něhož zůstala dnešní sakristie. Vedle kostela stojí špejchar Kunratického zámku, za kostelem je novogotická hrobka.

• Sousoší kalvárie „U Tří Svatých" stojí na stejnojmenné křižovatce. Původní barokní konfiguraci dala zhotovit v polovině 18. století hraběnka Golčová. Sochy však byly zničeny v padesátých letech 20. století. Dne 15. září 2016 bylo sousoší na podnět bývalého kunratického místostarosty Václava Chalupy rekonstruováno. Autorem nové verze je český umělec Jan Hendrych. Sochu požehnal pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.[9]
• Bronzová busta T. G. Masaryka od Vincence Makovského, která byla umístěna na žulovém podstavci v parčíku na náměstí Prezidenta Masaryka v letech 1937 a 1945, byla v roce 1990 obnovena.
• Socha svatého Jana Nepomuckého, pískovcová z 2. čtvrtiny 18. století, stojí na Kostelním náměstí jižně od kostela, byla restaurována v roce 2017. Původní lavice nebyla obnovena.
• Kunratický hřbitov se nachází severně od radnice, poblíž Kunratického lesa.
• Památník českým legionářům a obětem první světové války; sousoší legionáře se lvem z roku 1922; stojí severně od kostela u hlavní silnice.
• Hostinec Na Betáni, bývalý zájezdní hostinec

Kunraticemi protéká Kunratický potok, ten pramení jihozápadně od Hrnčířského rybníka a nedaleko Barrandovského mostu se vlévá do Vltavy. Po toku Kunratického potoka se v Kunraticích nacházejí rybníky Šeberák, Vernerák (Hornomlýnský) a Mlejňák (Dolnomlýnský). V Kunraticích jsou další dva rybníky Olšanský (Olšanský potok) a poblíž zámku a zdejší základní školy se nachází rybníček Ohrada.

Na území Kunratic se nachází jeden z největších pražský lesů, les Kunratický. Ročně je navštíven okolo 678 tisíci návštěvníky, kteří ho využívají pro krátkodobou relaxaci snadno dosažitelnou v oblasti Prahy. Pravidelně se zde běhá soutěž Velká kunratická, nachází se zde několik restaurací, dětských hřišť a historická památka, zřícenina Nový hrad u Kunratic. Mezi další velké zelené plochy v Kunraticích patří les Bažantnice a Zámecký park. Ani jeden ze zdejších lesů neumožňuje zvěři migraci, jsou totiž obklopeny zástavbou.

Kunratice jsou známé pro pěstování jahod, které rostou na polích kolem Kunratic a také se zde prodávají. První jahodové pole tu založil v roce 1959 Václav Jakoubek starší. Do roku 1993 zde fungovalo zemědělské družstvo Kunratice, po tomto roce vznikla firma Jahody Kunratice. Tato firma k roku 2017 hospodaří na 26 hektarech zdejší půdy, kde 10,6 ha tvoří plodné plochy a 3,5 ha mladá výsadba.[10] Zdejší pole jsou v sezóně pravidelně zalévána. V roce 2015 zde také fungovalo jediné melounové pole v Česku. Melouny byly prodávány ve zdejší prodejně s potravinami Kunratická stodola.[11] Ta se zabývá se rozvozem potravin ze zahraničí do restaurací či dalších obchodů.

• HOLEC, František (editor): Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. Praha a okolí. . Svoboda Praha 1988, s. 46
• MÜLLER, Miloslav: Místo, kde zemřel král: Historie a památky Kunratic. Historický obzor, 1998, 9 (1/2), s. 34–36.
• SEDLÁČEK, August:Hrady, zámky a tvrze Království českého, díl XV. Praha 1927, s.230-234

• Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 v Kunraticích (Praha)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunratice na Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Kunratice na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Oficiální web městské části Praha-Kunratice
• Web Základní školy Kunratice
• Web Mateřské školy Kunratice – ul. Předškolní