Unhošť

Unhošť (německy Unhoscht) je město v okrese Kladno. Rozkládá se při rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 km západně od centra hlavního města Prahy. Žije zde přibližně 4 800[1] obyvatel.

Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0203 533017
Pověřená obecUnhošť
Obec s rozšířenou působnostíKladno
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°5′8″ s. š., 14°7′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 827 (2022)[1]
Rozloha17,42 km²
Katastrální územíUnhošť
Nadmořská výška387 m n. m.
PSČ273 51
Počet domů1 378 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa městského úřaduVáclavské nám. 44
[email protected]
StarostkaIng. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Unhošť
Další údaje
Kód obce533017
Kód části obce174491
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Území osídleno již v mladší době kamenné, archeologickými nálezy prokázáno i keltské osídlení. Poblíž dnešního kostela objeveno slovanské pohřebiště z 9.-11. stol.

Název Unhošť je odvozen patrně z osobního jména Uněhost, snad jednoho z držitelů zdejšího statku. V historii obec nazývána též Únošť.

Nejstarší písemná zpráva o Unhošti je z roku 1284, tehdy v držení malostranských měšťanů. V roce 1329 Unhošť zmiňována jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a již v tomto století odtud plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav II. Jagellonský městu vlastní znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala zde škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostal Unhošť právo ohradit se hradbami – k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhl plně městských práv.

Během třicetileté války Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783-1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve 2. pol. 19. a na počátku 20. stol. bylo v městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. V roce 1969 se knihovna stává střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

3 km západně od města byl v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930-1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, později zrušen. Do roku 1989 byla zde vojenská kasárna.

Díky vhodné pozici na hlavní trase z Prahy do Karlových Varů se město rychle rozrůstalo. Rozvoj pokračuje i v současné době; vzhledem k dobré dopravní dostupnosti do Prahy a poloze na okraji Křivoklátských lesů je velmi atraktivní lokalitou pro rodinné bydlení.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[3]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
21842095246425622724263328863181320935313590352135664247

Pamětihodnosti

V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel sv. Petra a Pavla z 13. století. Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655–57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem se nachází socha sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna (čp. 3) s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple sv. Barbory (z roku 1702) a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna).

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť[4]
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť[4]
  • 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kladno[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

Rok 1932

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):[11]

  • Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
  • Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
  • Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Části města

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje 7 základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

  • Amerika (8 domů, 8 obyvatel) – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
  • Dědkův mlýn (1 dům, 6 obyvatel) – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
  • Fialka (9 domů, 15 obyvatel) – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
  • Hřebenka (17 domů, 23 obyvatel) – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
  • Na Štokách (23 domů, 72 obyvatel) – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
  • Nouzov (126 domů, 303 obyvatel) – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
  • Unhošť (779 domů, 3203 obyvatel)

(údaje ze sčítání lidu 2001; zachyceny jsou pouze domy k trvalému bydlení – v oblasti údolí potoka Loděnice, např. u Markova mlýna, je nadto soustředěn velký počet rekreačních chat; poloha udána vzhledem k jádru města)

Doprava

Dopravní síť

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno - Unhošť - Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát - Zbečno - Unhošť - Jeneč. Místní částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun - Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční Trať 120 Praha–Kladno–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, něco přes 2 km severně od města.

Veřejná doprava 2011

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha - Kladno) a R5 (Praha - Kladno - Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 km chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec. Do města zajíždí autobusová linka PID 307 a 319.

Veřejná doprava 2021

Do města zajíždí od integrace PID v prosinci 2019 tyto autobusové linky: 307 (Kladno - Unhošť - Rudná - Praha, Zličín), 319 (Malé Kyšice - Unhošť - Pavlov - Hostouň - Praha, letiště), 365 (Nové Strašecí/Stochov - Velká Dobrá - Unhošť - Hostivice - Praha, Motol), 386 (Kladno - Družec - Bratronice - Unhošť - Hostivice - Praha, Zličín).

Autobusem se tedy již nedostanete do Křivoklátu, Rakovníka, Řevničova nebo Žatce.

Vedení linek vlaků se nezměnilo. Ve stanici Unhošť staví 43 spojů ve směru Praha, Masarykovo nádraží (několik spojů Praha hl.n.), Kladno, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. Rychlíky do Rakovníka a spěšné vlaky do Kladna zde nezastavují. Obyvatelé Unhoště mohou využívat autobusovou linku 319 ze/do zastávky Pavlov, kde je zajištěn přestup na vlak do/z Prahy.

Pamětihodnosti
Kostel svatých Petra a Pavla

Muzea

Významní rodáci

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vyhláška ministeria věcí vnitřních č. 130/1893 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1760-1761. (česky a německy)
  12. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Unhošť – zámek, s. 486–487.

Literatura
  • MELICHAR, František. Monografie města Unhoště. Praha: F. Melichar, 1888. 242 s.
  • MELICHAR, František. Paměti okresu Unhošťského. Praha: F. Melichar, 1890. 285 s.
  • ANDERLOVÁ, Jiřina a Miroslav SANYTRÁK, VEVERKOVÁ Irena. 200 let města Unhoště: 1786-1986. Ilustroval Jan EISENKOLB. V Unhošťi: Městské kulturní středisko, 1986.
  • VEVERKA, Karel. Hudební život v Unhošti v druhé polovině 17. století a v první polovině 18. století. Slánský obzor. 2016, 24, 21-29. ISBN 978-80-905169-7-7. ISSN 1214-3847.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Procházka po Unhošti: Křivoklátská ulice. Listy z Unhošťska. 2010, (48), 24-29.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Václavské náměstí v Unhošti. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 50-55.
  • STEJSKALOVÁ, Naďa. Řemesla a obchod v Unhošti ve 2. polovině 20. století. Listy z Unhošťska. 2006, (40), 82-87.
  • VENCLÍK, David. Národně probuzená Unhošť, aneb, Dva články o životě města v 60. letech 19. století. Listy z Unhošťska. 2005, (39), 29-36.

Externí odkazy
Kyšice Malé Přítočno, Pletený Újezd Pavlov, Hostouň
Horní Bezděkov Jeneč
   Unhošť   
Malé Kyšice Svárov Červený Újezd
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.