Užhorod

Užhorod (ukrajinsky a rusínsky Ужгород / Užhorod; rusky Ужгород / Užgorod; maďarsky Ungvár; německy Ungwar) je město, do roku 2020 oblastního významu, na západní Ukrajině na řece Uh (ukrajinsky Уж/Už; odtud také název města), přímo u hranice se Slovenskem. Je centrem Zakarpatské oblasti a okolního Užhorodského rajónu. V roce 2006 mělo město 116 000 obyvatel; je tedy nejen nejzápadnější, ale také nejmenší oblastní metropolí na Ukrajině. Město má dobře rozvinutý průmysl, zastoupený je zejména dřevozpracující, nábytkářský, strojírenský, chemický a potravinářský. Kultura a školství má ve městě bohatou tradici. Nachází se zde několik muzeí, divadlo a od roku 1945 i Užhorodská národní univerzita.

Užhorod
Ужгород
Řeckokatolická katedrála

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice48°37′26″ s. š., 22°17′42″ v. d.
Nadmořská výška137 m n. m.
Časové pásmo+2
+3 (letní čas)
StátUkrajina Ukrajina
OblastZakarpatská
OkresUžhorod
Užhorod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha41,56 km²
Počet obyvatel116 700 (2006)
Hustota zalidnění2 808 obyv./km²
Etnické složeníUkrajinci 77,8 %, Rusíni, Maďaři 6,9 % , Rusové 9,6 %, Slováci 2,5 %
Náboženské složenířeckokatolické a pravoslavné křesťanství
Správa
Statusměsto
StarostaBohdan Andrijiv
Vznik872
ZakladatelBílí Chorvati
Oficiální webrada-uzhgorod.gov.ua
E-mailumr@rada-uzhgorod.gov.ua
Adresa obecního úřaduЗакарпатська обл., м. Ужгород, пл. Поштова, 3, 88000
Telefonní předvolba(+380) 312
PSČ88000
Označení vozidelAO, KO
KOATUU2110100000
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Užhorod patřil před příchodem Uhrů mezi města slovanská; tehdy se zde nacházela východní část území osídleného Bílými Chorvaty.[1] Ti zde vybudovali pevnost a sídlo raně městského typu. Na počátku 10. století se zde objevili Uhři, kteří se města, stejně jako celé Panonské nížiny, zmocnili bez boje.

Ve středověku byl Užhorod uherským městem; bylo zde centrum Užské župy. V roce 1241 bylo vypleněno během mongolského vpádu. V roce 1320 získali místní hrad Drugethové (italský rod) a jali se přestavby původní pevnosti. Roku 1430 získal Užhorod status svobodného královského města. V roce 1561 získalo město svoji první pečeť s vyobrazeným znakem města.[2] V období uherské reformace se zde revoluční náboženské myšlenky velmi dobře ujaly a město se stalo jedním z uherských protestantských měst. V roce 1598 zde vznikla např. reformovaná škola.

V 17. století přišli do Užhorodu také jezuité, kteří zde zřídili svoji kolej a dále kostel. Působili ve městě až do zániku řádu v 18. století.

V roce 1769 sem bylo přeloženo župní sídlo z Veľkých Kapušan. Nedlouho poté byl v Užhorodu postaven nový palác, který sloužil jako župní úřad. Roku 1775 sem bylo přeneseno také sídlo řeckokatolické diecéze. V souvislosti s vydáním tolerančního patentu se začali do Užhorodu stěhovat Židé.[zdroj?]

Po revolučním roce 1848 zde byl ustanoven speciální administrativní okres, který měl zahrnovat rusínské obyvatelstvo. Užhorod se stal jeho hlavním městem. Jen po dvou letech byl ale zcela zrušen. Roku 1862 zde byla otevřena první tiskárna v ukrajinštině (první v dnešní Zakarpatské oblasti).[zdroj?]. Roku 1872 sem dorazila železnice z Čopu, později prodloužená přes Užocký průsmyk do Lvova. Roku 1886 tu byla otevřena továrna na výrobu nábytku.

Ještě kolem roku 1910 tvořili Maďaři kolem 80 % obyvatel. Těsně před vypuknutím první světové války byly v Užhorodě zahájeny práce pro vybudování moderního vodovodu. V této době zde také stálo jedno ze dvou divadel na území dnešní Zakarpatské oblasti.

Mezi lety 1919 a 1938 byl Užhorod hlavním městem Podkarpatské Rusi, součásti Československa. V září roku 1921 navštívil město prof. dr. Tomáš Garrigue Masaryk, poprvé jako prezident Republiky československé.[3]

Po roce 1925 byl dokonce jediným rusínským městem s většinou československé národnosti (38 %). Město bylo ustanoveno centrem Podkarpatské Rusi, což znamenalo potřebu vzniku nových úřadů. Většina objektů, které sloužily maďarské správě před rokem 1918 se ukázala být nevhodná. Vznikla tak velká poptávka po bytech a nových reprezentativních objektech. To odstartovalo nebývalý stavební rozvoj: vzniklo mnoho budov v typickém československém stylu a postavily se nové čtvrti[4] (jako například Malé Galago[5][6], kde sídlily zemské úřady). Přes řeku Uh byl postaven první moderní most (Masarykův, postaveno bylo první moderní koupaliště. Svoje stavby realizovala v tehdejší zemské metropoli celá řada československých architektů, např. Ludwig Oelschläger. Monumentálním symbolem československého stavitelství i architektury své doby je dnešní budova Oblastní rady, dříve sídla Podkarpatské Rusi. Bývala občas označována za největší úřední budovu Československa.[6] V roce 1927 bylo postaveno letiště. Na přelomu 20. a 30. let byla zrealizována kanalizace, která zde dosud zcela scházela.

Roku 1938 se Užhorod (a celý jih Zakarpatí) stal na základě Vídeňské arbitráže opět součástí Maďarska. Nová hranice probíhala severně a východně od Užhorodu.

Budova oblastní rady v Užhorodu, postavená v 30. letech 20. století, a novodobý pomník T. G. Ševčenkovi
Synagoga (Dnešní filharmonie)

Dne 27. října 1944 osvobodil město 4. ukrajinský front[7] Rudé armády. Po II. světové válce byla Podkarpatská Rus předána Sovětskému svazu, a Užhorod se tak stal součástí Ukrajinské SSR. Ještě téhož roku (1945) byla založena Užhorodská národní univerzita. Současné postavení hlavního města Zakarpatské oblasti má Užhorod od roku 1946. V této době a později se město rozšiřovalo všemi směry, převážně ale dále na jih, kde bylo dostatek prostoru pro novou výstavbu. Vznikly zde proto dlouhé třídy a panelová sídliště. Vzhledem k tomu, že se město nacházelo na samotné hranici Sovětského svazu se zde nacházel také značný počet příslušníků sovětské armády.

Od roku 1991 je Užhorod součástí nezávislé Ukrajiny. Změna poměrů znamenala pro město velký ekonomický šok; průmyslové závody, které zaměstnávaly spoustu lidí a byly orientovány na trhy SSSR se dostaly do existenčních potíží a musely propustit tisíce zaměstnanců. V témže roce byla z města odstraněna socha Lenina.[8]

Roku 2002 zde byla zřízena busta Tomáše Garrigue Masaryka[9] ve čtvrti Malé Galago v parku na vysokém čtyřhranném pylonu; jeho socha ve městě stála již v roce 1928 na tehdejším hlavním Masarykově náměstí a po okupaci Hortyovským Maďarskem byla v roce 1939 svržena (nalezena Američany v Pasově, po válce byla dvakrát odhalena 1945 a 1968 v Hranicích na Moravě, kam byla předána americkou armádou a roztavena byla teprve v době normalizace v Kroměřížských strojírnách). Po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991) byl za starostu města několikrát zvolen kontroverzní podnikatel Serhij Ratušňak, jenž se v roce 2009 stal nechvalně známým pro své antisemitské výroky, zejména v souvislosti s tehdejším prezidentským kandidátem Arsenijem Jaceňukem.

V roce 2013 a 2014 se v Užhorodě konaly v souvislosti s politickými změnami na Ukrajině demonstrace proti tehdejší vládě. Účastnily se jih až čtyři tisíce lidí.[8]

V roce 2021 byla na budově restaurace v centru města odhalena busta („basrelief“) českého spisovatele Ivana Olbrachta s pamětními deskami v ulici kde po roce 1930 žil, jako vzpomínka na existenci společného státu.[10]

V úterý 21. září 2021 byla v Zemském domě (dnes Muzeum) také odhalena pamětní dvojjazyčná deska (v ukrajinštině a češtině), připomínající památku stého výročí návštěvy TGM v Užhorodě a Masarykova projevu z balkonu této tehdy "vládní" budovy.[11]

Během prvních 50 dnů ruské invaze na Ukrajinu v únoru až dubnu 2022, jejíž součástí byly i letecké údery na území západní Ukrajiny, nebyl Užhorod ani jednou cílem útoku. V souvislosti s migrační vlnou vzrostl počet obyvatel metropole Zakarpatské oblasti dočasně zhruba na 150 000 lidí.

V roce 2022 připravovala Česká republika vznik zastupitelského úřadu v Užhorodu. Slovenský se zde již nachází.[12]

Kultura a památky

V Užhorodu jsou k vidění architektonické památky nejrůznějších období. Dominantou je Užhorodský hrad, stojící na 30 m vysoké sopečné vyvýšenině; dnes je zde muzeum s několika expozicemi. Nedaleko je také skanzen lidové architektury.

Řeckokatolická katedrála se dvěma věžemi byla postavena roku 1646 a sloužila původně římským katolíkům. Užhorodská synagoga dosud stojí, byla však přeměněna na filharmonii a zbavena všech náboženských předmětů. Dále se zde nachází množství kostelů různých vyznání, kino a také divadlo. Třetí uvedené bylo založeno roku 1920.[13] Mezi památkově chráněné objekty v metropoli Zakarpatské oblasti patří také episkopální palác (ukrajinsky Резиденція єпископа).

Mezi kulturní instituce patří Zakarpatské oblastní divadlo, které nese název po bratrech Juriju Augustinovi a Jevhenijovi Serhijovi, nachází se stranou centra města. Zakarpatské oblastní loutkové divadlo stojí přímo ve středu města na Divadelním náměstí.

Ve městě se nachází celá řada soch, která připomíná významné osobnosti. Kromě již zmíněného prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka má svoji sochu v Užhorodu ale také Švejk.[14]

Turistika
Mapa Užhorodu v době první republiky

Toto město má již 6 turistických známek – č. 1 pro Horjanskou rotundu, č. 6 pro skanzen, č. 18 pro bustu T. G. Masaryka, č. 70 pro synagogu, č. 96 pro Užgorodský hrad a č. 136 pro krčmu „Deci u notáře“.

Město se pyšní údajně nejdelší lipovou alejí v Evropě[6], která na břehu řeky Uh spojuje Malé Galago s historickým centrem města.

Spolky

Podkarpatská astronomická společnost byla založena v roce 1928 jako první pobočka České astronomické společnosti. Jejím hlavním úkolem bylo šíření poznatků z astronomie mezi nejširší veřejností. Zakladatelem byl František Pešta, který působil na finančním úřadě v Podkarpatské Rusi. Na základě dohody s Českou astronomickou společností byl každý člen Podkarpatské astronomické společnosti v Užhorodě zároveň členem České astronomické společnosti v Praze.

Sport

Mezi nejúspěšnější sporty ve městě patří fotbal a ženská házená.

Fotbal
  • SK Rusj Užhorod – zaniklý fotbalový klub založený v roce 1925. Jeho největším úspěchem byl v sezoně 1935/36 postup do Fotbalové ligy Československa, ze které po roce sestoupil. Během 2. světové války klub zanikl a po přičlenění Užhorodu k Sovětskému svazu už nebyl obnoven.
  • FK Hoverla Užhorod – fotbalový klub založený v roce 1946, v nejvyšší ukrajinské soutěži odehrál 8 sezon. Domovskou arénou FC Hoverla je stadion Avangard. Užhorod hostí nejstarší atletické závody na Ukrajině – Mezinárodní pohár přátelství.
  • FK Minai – Fotbalový tým založený v roce 2015.

Házená
  • HK Karpaty Užhorod – ženský házenkářský klub, trojnásobný medailista z mistrovství Ukrajiny a v sezóně 2011/12 průběžně vedoucí celek nejvyšší ukrajinské soutěže.

Doprava
Přestavěné užhorodské nádraží
Užhorodská dětská železnice
Autobusové nádraží
Mezinárodní letiště

Užhorod leží na jednokolejné elektrifikované trati Čop – Sambir – Lvov. Zdejší nádraží bylo počátkem 21. století rozšířeno a rekonstruováno. Odjíždějí odtud rychlíky do celé Ukrajiny a také do Moskvy; mezinárodní a další dálkové vlaky odjíždějí z nedalekého Čopu. Také zde začíná železniční trať Užhorod – Haniska pri Košiciach sloužící pouze pro nákladní dopravu. Město má i autobusové nádraží, ze kterého několikrát denně jezdí linkový autobus do slovenských Michalovců a Košic.[zdroj?]

Funguje zde také mezinárodní letiště. V Užhorodu končí plynovod Sojuz, který sem přivádí plyn z ruského Orenburgu. Užhorod je jediné oblastní město na Ukrajině, ve kterém není elektrická doprava (tj. tramvaje ani trolejbusy), přepravu zajišťují pouze autobusy a maršutky (minibusy), v plánu sice bylo (v 70. letech 20. stol.) zavedení trolejbusové sítě, ke kterému nedošlo. V roce 1947 byla vybudována Užhorodská dětská železnice.

Dále je Užhorod velkým silničním dopravním uzlem. Vedou zde evropské silnice: E 50, E 58.

Vzdálenost k nejbližším evropským metropolím:

Větší města v okruhu Užhorodu:

Prešov (~115 km) Lvov (~133 km) Kyjev (~798 km)
Košice (~98 km), Bratislava (~490 km) Ivano-Frankivsk (~293 km)
   Užhorod   
Nyíregyháza (~92,6 km), Tokaj (~121 km) Satu Mare (~138 km), Cluj Napoca (~316 km) Sighetu Marmației (~170 km)

Školství

Užhorod je kulturním centrem Zakarpatské oblasti. Působí zde Národní univerzita v Užhorodě s více pnež deseti fakultami, včetně maďarskojazyčné Fakulty humanitních a přírodních věd. V rámci první uvedené vysoké školy je provozována v Užhorodě také jediná botanická zahrada.

Užhorodská Ukrajinská teologická akademie je provozována ukrajinskou pravoslavnou církví. Nese název po sv. Cyrilu a Metodějovi.

Obyvatelstvo

Od středověku do začátku 20. století byli převažující národností Maďaři. Užhorod (v jidiš אונגוואר‎) měl do holocaustu velmi silnou židovskou aškenázskou komunitu, cca 30 % všech obyvatel města v roce 1941 se k ní hlásilo.[15]

Časté politické a teritoriální změny však etnickým složením obyvatelstva řádně zamíchaly.

Podle sčítání v roce 2001, kdy zde žilo 117 317 obyvatel, tvořili Ukrajinci a Rusíni 77,8 %, Rusové 9,6 %, Maďaři 6,9 %, Slováci 2,5 % a Romové 1,5 %. Mezi vyznáními převládá řecké katolictví a pravoslaví.

Osobnosti

Rodáci

Další osobnosti

Geografie a klima

Reliéf a hydrografie

Město se nachází v nadmořské výšce asi 120 metrů v podhůří Karpat na řece Už (105 km na Ukrajině). Rozloha města je 41,56 km². Délka města od severu k jihu je 12 km od východu na západ je 5 km. Nejvyšším bodem je Daybovetska – 224 m n. m. Plocha zeleně a výsadby činí 1,574 hektarů. Navíc je Užhorod obklopen lesy. Velká část území města je pravobřežní (Staré Město). Břehy Už spojuje 7 mostů.

Klima
Rozkvetlé sakury ve městě

Podnebí je kontinentální s horkými léty a mírnými zimami. Významný vliv na klima ve městě mají Karpaty, které chrání město před studenými větry ze severu. Průměrná roční teplota je 10,1 °C , nejnižší je v lednu (−1,7 °C), naopak nejvyšší je v červenci (20,9 °C).

Během roku ve městě spadne 748 mm srážek, nejméně jich je v únoru a dubnu, nejvíce pak v červnu a červenci. Minimální roční úhrn srážek je (443 mm) byl naměřen v roce 1961, maximální (1134 mm) byl změřen v 1980. Maximální denní úhrn srážek je (75 mm) naměřen v červnu. Každý rok napadne ve městě sněhová pokrývka, její výška je však zanedbatelná. Průměrná relativní vlhkost vzduchu je 72 %, nejnižší je v dubnu – 62 %, nejvyšší je naopak v prosinci – 83 %.

Užhorod – podnebí
Období leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec rok
Průměrné denní maximum [°C] 1,3 3,7 9,8 16,7 22,0 24,6 26,9 26,6 21,2 15,4 8,2 2,7 14,9
Průměrná teplota [°C] −2 0 4 9 14 17 18 18 15 9 2 −1 8
Průměrné denní minimum [°C] −4,8 −3,7 0,6 5,5 10,4 13,1 15,0 14,5 10,3 5,7 1,4 −3,0 5
Průměrné srážky [mm] 53 50 43 49 74 76 80 74 72 56 57 98 752
Zdroj: Погода и климат 22. březen 2017[16]
  • Absolutní maximum: 38,6 °C (1952)
  • Absolutní minimum: −28,2 °C (1954)

Partnerská města

Ve městě jsou konzuláty Maďarska a Slovenska. Užhorod uzavřel partnerství s následujícími městy:

Fotogalerie
  • Autobusové nádraží
  • Železniční stanice
  • Staniční hala
  • Vlakové nádraží od ulice
  • Řeka Už v Užhorodě
  • Pěší most přes Už
  • Dům legionářů
  • Nemocnice

Reference
  1. Знакомитесь - Ужгород!. Užhorod: Karpaty, 1971. S. 13. (ruština)
  2. Знакомитесь - Ужгород!. Užhorod: Karpaty, 1971. S. 7. (ruština)
  3. PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden - březen 2019, roč.XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.18 – 23
  4. Třetí metropole ČSR. Ukrajinský Užhorod nese českou stopu. Deník [online]. [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. (česky)
  5. Česko chystá nový zastupitelský úřad na Ukrajině, Slováci ho už mají. denik [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (česky)
  6. Za Československa bylo nejlíp. Jak se v Užhorodu na Zakarpatí dodnes odráží dvě dekády strávené v Masarykově republice?. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (česky)
  7. Знакомитесь - Ужгород!. Užhorod: Karpaty, 1971. S. 15. (ruština)
  8. Ako vyzerá ukrajinská revolúcia pod Karpatmi. Pravda.sk [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (slovensky)
  9. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
  10. „Sté výročí od připojení Podkarpatské Rusi k Československu“ („basrelief“ Ivana Olbrachta), in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden – březen 2022, roč. XXX., čís. 137. ISSN 1210-1648, str. 24 – 26
  11. PRECLÍK, Vratislav: Masarykův podzim roku 1921, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, červenec – září 2021, roč. XXIX., čís. 135. ISSN 1210-1648, str. 14–19
  12. Česko chystá nový zastupitelský úřad na Ukrajině, Slováci ho už mají. e15 [online]. [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (česky)
  13. Знакомитесь - Ужгород!. Užhorod: Karpaty, 1971. S. 16. (ruština)
  14. Kralupská socha Švejka by byla první v Česku. Pražský deník [online]. [cit. 2022-05-08]. Dostupné online. (česky)
  15. http://www.yivoencyclopedia.org/article.aspx/Uzhhorod
  16. Погода и климат: Počasí v Užhorodě [online]. [cit. 2010-09-01]. Dostupné online.

Literatura
  • LUKAVEC, Jan. Kde se naše vlast dotýkala Číny: Užhorod. In Od českého Tokia k exotické Praze. Praha: Malvern, 2013. 317 s. ISBN 978-80-87580-61-5.
  • KUŠNIR, B. G. Užgorod = Oujgorod = Uszgorod = Ujgorod = Užhorod. Užhorod: Karpaty, 1990. ISBN 5-7757-0055-4.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.