Motol
Motol (německy Motol) je městská čtvrť a katastrální území v Praze, nacházející se v údolí Motolského potoka na západě města. Administrativně patří do městské části Praha 5.
Motol | |
---|---|
Plzeňská ulice v Motole | |
Lokalita | |
Městská část | Praha 5 |
Správní obvod | Praha 5 |
Obvod | Praha 5 |
Obec | Praha |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′15″ s. š., 14°20′54″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 4 205 (2011)[1] |
Počet domů | 283 (2011)[1] |
Počet ZSJ | 5 |
Motol | |
Další údaje | |
Kód části obce | 400335 |
Kód k. ú. | 728951 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gramaticky je v českém jazyce název Motol rodu mužského, neživotního (ten Motol).[2][3]
Charakter čtvrti
V Motole se nenachází, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, sídliště, nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. Kolem původní vesnice tak zůstaly louky, na nichž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce, které je ovšem od Motola samotného poměrně daleko. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamnější. Poblíž krematoria se nachází přírodní památka Kalvárie v Motole.
Na Motolském potoku byla také zřízena soustava rybníků, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání. V areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola a učiliště.
Historie
Vznik Motola se datuje někam do středověku. V 17. století částečně i zde probíhala Bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. K Praze byla vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna, po válce si nárůst dopravy vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli – Vypich.
Za německé okupace byl na svahu pod Vypichem postaven vojenský lazaret s rozsáhlými přízemními pavilony, které až do 60. let využívala fakultní nemocnice, ustavená po roce 1945. Ta byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby.
Pamětihodnosti
Doprava
Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě jako jsou Řepy a Jihozápadní město. Spoje autobusové kopírují ty silniční, linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních čtvrtí, do starého Motola jezdí ale minimum spojů. V současnosti vybudované prodloužení trasy metra A z Dejvické ukončuje linku ve stanici Nemocnice Motol. Varianta prodloužení do Řep (s odbočkou na Zličín) a dále k letišti Ruzyně je odložena na neurčito z důvodu finanční nákladnosti. Spojení s letištěm by mělo obstarat nové prodloužení tramvajové trati, případně vlak.
Fotogalerie
- Plzeňská ulice v Motole
- Plzeňská ulice u zastávky Krematorium Motol
- Stanice metra Nemocnice Motol
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ŠMILAUER, Vladimír. Výklady slov. Naše řeč. 1939, roč. 23, čís. 1, s. 10–16. Dostupné online [cit. 13.dubna 2022].
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky [cit. 2022-04-13]. Dostupné online.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Kaple sv. Kříže „v Háji“ u Motola, s. 112–115.
- PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Motol na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Motol
- Katastrální mapa Motol na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]