Březiněves

Březiněves (německy Weiß Kratschen) byla do roku 1974 ves severně od Prahy, dnes je to městská čtvrť a katastrální území Prahy tvořící území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 29 ulic a 602 domů. Žije zde přes 1750 obyvatel.

Praha-Březiněves
Restaurace Tratttoria Famiglia v centru Březiněvsi
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Správní obvodPraha 8
ObvodPraha 8
Statutární městoPraha
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°9′56″ s. š., 14°29′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 202 (2011)[1]
Rozloha3,39 km²
Katastrální územíBřeziněves
PSČ182 00
Počet domů591 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu MČUMČ Praha-Březiněves
U Parku 140/3
Praha-Březiněves
182 00 Praha 82
[email protected]
StarostaIng. Jiří Haramul
Oficiální web: www.brezineves.cz
Praha-Březiněves
Další údaje
Kód MČ538124
Kód části obce14133
Kód k. ú.614131
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.

Historie

První písemná zmínka o obci se datuje rokem 1140.[3] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.

V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křížovníků (Svatomářských).

Pobělohorská doba

V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu.

Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.

V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána. V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho 8 jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi 5 ha) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi 0,5 ha).

Název obce

Název je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.[3] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:

  • 1158 – 1169 Bresinaues
  • 1364 Brziessinawes
  • 1407 Brziezynyewess
  • 1428 Brzezniewes
  • 1637 Przschesnowes
  • 1640 Brschesnowes
  • 1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
  • 1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
  • 1854 Březiněves

Současnost

Občanská vybavenost:

  • Mateřská škola s kapacitou 124 míst. První dvě třídy byly otevřeny s počtem míst 54 v roce 2012, další fáze rozšíření na aktuálních 124 míst, včetně vlastní kuchyně byla dokončena v polovině března roku 2016.
  • Multifunkční hřiště o velikosti 40x20 metrů s umělým povrchem a vlastním osvětlením
  • Dětská hřiště v centrální části Březiněvsi a v nové zástavbě.
  • Antukové hřiště pro univerzální sportovní vyžití
  • Tenisové hřiště s umělou PU antukou a vlastním osvětlením
  • Rekreační rybník v sezoně nabízí návštěvníkům koupání na vlastní nebezpečí s dalším sportovním vyžitím (beachvoleybalové hřiště,stolní tenis) a stánek s občerstvením.
  • Fitness Centrum s možností skupinových lekcí pro dospělé a nabídkou volnočasových aktivit pro děti, včetně příměstských táborů.
  • Fotbalové hřiště

Nedílnou součástí kulturního a společenského života v Březiněvsi jsou místní spolky, např. spolek hasičů, rybářů a tělovýchovnou jednotu, pod kterou je zapsáno na 350 sportovců.

Fotogalerie
  • Ulice Ke Zdibům dokládá venkovský ráz Březiněvsi
  • Upravená náves
  • Místní úřad a hasičárna
  • Fotbalové hřiště v centru
  • Ulice Na Hlavní – hlavní ulice v Březiněvsi

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Březiněves - Historie [online]. Městská část Praha - Březiněves, 2008 [cit. 2008-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-05.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.