Orion (čokoládovna)

Orion je od roku 1924 česká značka čokolády a cukrovinek, od roku 1992 jedna ze značek švýcarské firmy Nestlé. V letech 1928–1947 tvořila tato značka též název společnosti, která značku vlastnila: Orion, továrny na čokoládu, a. s., Praha se sídlem na Královských Vinohradech, v roce 1947 byla značka začleněna do národního podniku Pražské čokoládovny a výroba byla přesunuta do Modřan do továrny na čokoládu od jiného bývalého výrobce RUPA, po roce 1999 se výrobky této značky vyrábějí v Olomouci. V Modřanech zůstalo jen sídlo firmy Nestlé Česko.

Orion
Základní údaje
Datum založení1896
Charakteristika firmy
Oblast činnostičokoláda
Identifikátory
Oficiální webwww.orioncokolada.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Orion na Královských Vinohradech

Vinohradská čokoládovna Orion v roce 1935

Cukrářskou firmu, z níž se později Orion vyvinul, založil František Maršner se svou ženou Albínou na Královských Vinohradech roku 1891 tím, že začal na primitivním ohništi ve sklepní dílně[1] vařit turecký med. Postupně se výroba rozšiřovala o další orientální cukrovinky. Roku 1896 začali František a Albína Maršnerovi jednat o výstavbě nové továrny na Korunní třídě za měšťanským pivovarem, výstavba byla povolena roku 1897. Firma byla zapsána v obchodním rejstříku jako veřejná obchodní společnost pod názvem Továrna na orientálské cukrovinky F. Maršner, hlavní závod na Královských Vinohradech, odštěpný v Praze. Výroba byla ještě před Vánocemi roku 1897 rozšířena o zpracování kakaových bobů na čokoládu a čokoládové cukrovinky.[2][2]

V roce 1901 byla ustavena akciová společnost pod názvem První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na Královských Vinohradech, která převzala veškerou podstatu firmy Albíny Maršnerové. Období první světové války firma úspěšně přežila a po válce svoji výrobu ztrojnásobila a dále rozšiřovala sortiment.[2] Značku Orion začala společnost pro své výrobky používat roku 1924, název Orion, továrny na čokoládu, a. s., Praha byl přijat v roce 1928. Až do druhé světové války patřil Orion mezi nejznámější evropské výrobce čokolády a cukrovinek.[2]

Kolem 1500 zaměstnanců tu vařilo čokoládu, vyrábělo šuměnky, kakao, rumové pralinky, banány v čokoládě, kočičí jazýčky nebo kaštany.[1]

RUPA

Papírová krabice od bonboniéry firmy RUPA
Emblém firmy RUPA na vnitřku víka krabice

Rudolf Pachl, původně obchodní zástupce továrny na čokoládu a cukrovinky O. Ruger v Podmoklích, v roce 1914 zřídil na Královských Vinohradech vlastní výrobu čokolády a cukrovinek. V roce 1917 přestěhoval výrobu do nového objektu na Palackého třídě v Nuslích, kde působil podnázvem „Rudolf Pachl, továrna na čokoládu a cukrovinky Praha-Nusle“.[2]

Začátkem července 1932 Rudolf Pachl koupil od firmy Damase Hobé Cie továrnu s pozemky v Modřanech v Riegrově ulici (nyní Darwinova), čp. 205, která byla založena roku 1902 a vystřídala se v ní pila, výroba dřevité vlny, slévárna, výroba zapalovačů, výroba marmelády a destilace likérů. Součástí areálu byla vila z roku 1897. Rudolf Pachl zde od 3. října 1932 zahájil s 200 zaměstnanci výrobu a pak postupně prováděl další přestavby a přístavby, vedení firmy zůstalo v Nuslích. V roce 1934 se firma přejmenovala na „RUPA, továrna na čokoládu a cukrovinky R. Pachl“, od 1. ledna 1936 převzal oba závody syn Jan Pachl.[2]

V modřanské továrně pracovalo 400 až 700 zaměstnanců a firma zde vyráběla desítky druhů čokolád, čokoládových dezertů, kandytů, karamel, želé a trvanlivé pečivo. Koncem roku 1939 dosáhla firma počtu 180 prodejen, do nichž zavážela zboží převážně vlastními auty. V roce 1943 však zůstaly jen tři vlastní prodejny, v Praze, Brně a Plzni. V lednu 1944 byla výroba zastavena a prostory továrny pronajaty firmě Junkers, Flugzeug und Motorwerke, pro válečnou výrobu.[2] Po válce oba závody opět získal Jan Pachl.

Pražské čokoládovny

V dubnu 1947 byly čokoládovny RUPA i Orion znárodněny a začleněny do národního podniku Pražské čokoládovny. Jan Pachl po únoru 1948 odjel s rodinou do Kanady.[2] Od 1. února 1949 byla v Modřanech obnovena výroba cukrovinek, avšak pouze ve dvou dílnách se 100 zaměstnanci. V roce 1949 bylo rozhodnuto o rušení menších pražských závodů a soustředění výroby do Modřan, roku 1952 byla jako poslední zavřena továrna bývalého Orionu na Vinohradech. Z uzavřených provozů sem byly převedeny stroje, někteří zaměstnanci a z Královských Vinohrad byla převzata i značka Orion. Kolem původního objektu byly vybudovány další budovy: výrobna čokoládových hmot, kotelna, kompresorovna, elektrárna a sociální zařízení pro zaměstnance, později ještě pětipatrová budova skladu a sila na kakaové boby a technickoprovozní budova.[2] Instalováním moderních výrobních linek se výroba postupně specializovala na výrobu tabulkových čokolád (1971), čokoládových dezertů a pralinek (1975), vánočních kolekcí, velikonočních výrobků, litých bonbónů Bon Pari (1977) a čokoládových tyčinek (1980). V roce 1993 byla rekostruována výrobna čokoládových hmot, čímž dosáhla kvality odpovídající světovým standardům. Poslední významnou investiční akcí byl projekt zpracování kakaových bobů.[2]

V původním areálu Orionky na Vinohradech se po roce 1947 usídlil Ústav sér a očkovacích látek SEVAC[3] a přestavbami areál ztratil historickou hodnotu.[4] V roce 2004 investor Sekyra Group koupil společnost Sevac a. s. a přišel se záměrem na přestavbu areálu bývalé Orionky na moderní obytný blok Rezidence Korunní. Areál byl do roku 2008 postupně zbourán, na jeho místě vznikla nová zástavba.[4] Název Orionka si však podržela blízká zastávka autobusů a tramvají, a nově byl pak prostor u této křižovatky v září 2014 pojmenován jako náměstí U Orionky,[5] což bylo i jednou z podmínek, kterou investorovi dala městská část.[4]

Podle zdroje, který zřejmě směšuje obě vinohradské čokoládovny, se Orionka přestěhovala do Modřan již ve 30. letech 20. století a na Vinohrady se poté přestěhoval n.p. Biogena, výrobce imunologických preparátů.[4]

Nestlé

Nová budova sídla společnosti Nestlé Česko v Modřanech v ulici Mezi vodami, v rohu pozemku, na kterém stával areál čokoládoven

Dnem 25. března 1991 se stal národní podnik Čokoládovny Praha státním podnikem a v roce 1992 došlo v rámci privatizace k vytvoření akciové společnosti Čokoládovny s podíly dvou zahraničních partnerů: Joint venture Danone group z Francie a Švýcarského Nestlé.[6] Součástí akciové společnosti byly odštěpné závody:

  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod DELI Lovosice, od r. 1999 akciová společnost Opavia (pod skupinou Danone a od roku 2007 pod Kraft Foods)
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod METEOR Praha-Karlín, v letech 1996-1999 Čokoládovny, a.s., odštěpný závod DELI Lovosice
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod MELARTOS Pardubice
  • Čokoládovný, a.s., odštěpný závod LIPO Liberec, v r. 1999 Nestlé převedlo výrobu čokoládoven Velim do závodu Lipo v Liberci a nakonec zrušilo
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod ORION Praha-Modřany, od r. 1995 Čokoládovny, a.s., odštěpný závod LS Lomnice nad Popelkou
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod SFINX Holešov
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod DIANA Děčín, v letech 1995-1999 Čokoládovny, a.s., odštěpný závod SOJA Kolín, výroba r. 1999 ukončena
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod OPAVIA Opava, v roce 1999 převzala akciová společnost Opavia (pod skupinou Danone a od roku 2007 pod Kraft Foods), která převzala výrobu v bývalých závodech Opavia Opava, Deli Lovosice a Kolonáda v Mariánských Lázních
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod MARYŠA Rohatec, v letech 1996-1999 Čokoládovny, a.s. odštěpný závod KOLONÁDA Mariánské Lázně, společnost Opavia (pod skupinou Danone a od roku 2007 pod Kraft Foods)
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod ZORA Olomouc, v letech 1994-1996 Čokoládovny, a.s., odštěpný závod VELIM, v r. 1996 Nestlé závod ve Velimi zrušila a výrobu přenesla do Liberce (LIPO)
  • Čokoládovny, a.s., odštěpný závod JITŘENKA Hradec Králové, výroba v r. 1999 zrušena[7][8]

V roce 1999 byla akciová společnost Čokoládovny vymazána z obchodního rejstříku.[9] Výroba i se značkou Orion byla mezitím přenesena z Modřan do olomouckého závodu Zora, v Modřanech zůstalo především zpracování kakaových bobů.[1][2] Jedním z posledních spotřebitelských výrobků, které se v Modřanech vyráběly, bylo kakao Granko.[1] Při povodni v roce 2002 byl areál zaplaven, výrobu se ale podařilo ještě obnovit.[10]

Na konci října 2004 byla v Modřanech zastavena výroba, na níž se v té době podílelo už jen něco přes 70 zaměstnanců. Firma Nestlé se rozhodla opustit jednoduché zpracování zemědělských surovin. Dva jiné závody na zpracování bobů, v britském Yorku a Hamburku, Nestlé prodala společnosti Cargill Incoroporated, o modřanský závod však tento kupec zájem neměl.[1] Společnost Nestlé se rozhodla modřanskou továrnu prodat developerské firmě Sekyra Group[1], která celý tovární komplex zbourala a zahájila na něm výstavbu bytového komplexu,[10] firma Nestlé si na části pozemku nechala do roku 2006 postavit administrativní budovu (Mezi vodami 2035/31) pro sídlo své české pobočky a tuto budovu si pronajímá.[1]

Odkazy

Reference

  1. Orion v Modřanech po 50 letech končí, idnes.cz, 30. 6. 2004, ČTK
  2. Orion Archivováno 17. 6. 2010 na Wayback Machine, Modřanský web, text nedatován, nejstarší spamy v diskuzi ze 6. 8. 2016
  3. LT C 4X/N Továrna na čokoládu Orion, Praha 3 - Vinohrady, koda, komínová databáze, danny666, 13. 1. 2009
  4. Z bývalé Orionky vznikne bydlení a zeleň Archivováno 10. 1. 2017 na Wayback Machine, Praha centrum, 22. 8. 2008, Zdroj: radnice Praha 10
  5. Deset parků a náměstí v Praze 10 má nový název, Portál hl. m. Prahy, 3. 9. 2014
  6. Čokoládovny, a.s., Obchodní rejstřík. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  7. Čokoládovny, a.s.. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  8. Prameny a studie 49. Z historie zemědělství II.. Národní zemědělské muzeum, s. p. o. [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  9. Čokoládovny, a.s.: IČO: 16192800, Obchodní rejstřík. rejstrik.penize.cz [online]. [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  10. Jan Puci: Pro Modřany bývala typická vůně čokolády, Pražský deník, 14. 8. 2010

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.