Josef Bek

Josef Bek (21. prosince 1918 Hradec Králové – 5. května 1995 Praha) byl český herec.

Josef Bek
Josef Bek jako Karel Hampl ve filmu Siréna (1947)
Narození21. prosince 1918
Hradec Králové
Československo Československo
Úmrtí5. května 1995 (ve věku 76 let)
Praha
Česko Česko
Alma materobchodní akademie
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Katolická rodina Beků bydlela v Hradci Králové v Mýtské ulici.[1] Otec Josefa Beka pocházel z velkostatkářské rodiny, ale protože se zamiloval do kuchařky, která vařila v hospodě, rodina ho vydědila. Na milost ho nevzali až do konce života, proto pracoval i na nádraží, kde jezdil s rudlem.

Přišel na svět předčasně. Prý jako chlupaté klubíčko. Nedonošenci nedávala velkou šanci na další život ani porodní bába. Narodil se několik měsíců po vzniku Československa, inkubátory ještě neexistovaly, a tak skončil v troubě. Tehdy se v kamnech nedonošenci běžně udržovali v tolik potřebném teplu. Obě starší sestry si na něj prý prsty malovaly obrázky. Ani dál to neměl lehké. Jako prvňák si vysloužil dvojku z mravů. Za to, že pana řídícího pozdravil „Pochválen buď Ježíš Kristus“, jak se to naučil při ministrování v kostele. Na obecné škole vůbec docela trpěl, protože neuměl vyslovit „ř“. Sám se pak vydal do ústavu pro hluchoněmé, přímo za ředitelem, aby s ním cvičil.

Vystudoval královéhradeckou obchodní akademii. Jako dítě ministroval a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války jako operní pěvec k profesionálnímu divadlu v Olomouci, kde setrval do roku 1954. Po válce zde vystupoval v operetě i činohře, tato dráha ho však neuspokojovala; z vlastního rozhodnutí přešel do činohry.[2] V letech 1954–1985 byl v hereckém angažmá v Městských divadlech pražských [3].

V roce 1947 se oženil.[4][p 1] Manželka Eva Nováková–Beková byla do roku 1954 sólová tanečnice olomouckého divadla.[5]

Je pochován na hřbitově v Hradci Králové–Pouchově.

Dílo

Hrál v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů, jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi Bekovy populární role patří například vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem, nebo řidič autobusu ve filmu Florenc 13.30, případně amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Uvědomělého dělníka Toníka hrál např. v propagačním filmu o dělnickém hnutí v 1. republice Anna proletářka (1952). S Irenou Kačírkovou natočil v roce 1958 pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrně na světě vůbec první obdobu dnešních videoklipů, filmovou písničku Dáme si do bytu.[6]

Divadelní role (výběr)

Film

První velkou filmovou roli Karla Hampla získal Josef Bek ve filmu Siréna (1947) podle stejnojmenného románu Marie Majerové.

Televize
  • 1964 Tři sestry (TV zpracování tragikomedie Antona Pavloviče Čechova) - role: podplukovník Alexander Ignatievič Veršinin, velitel baterie
  • 1966 Čertouská poudačka (TV pohádka) - role: kapelník Brůšek
  • 1966 Sedm koní a vavříny (TV film) - role: návštěvník dostihů
  • 1967 Obrácení Ferdyše Pištory (TV přepis klasické divadelní komedie Františka Langera)
  • 1969 Kaviár jen pro přátele (TV komedie) – role: Pepa (přezdívka Kábrt)
  • 1969 Hříšní lidé města pražského (TV seriál) - role: Javurek (13. epizoda)
  • 1971 Taškařice v ateliéru (hudební fraška) - hlavní role: malíř
  • 1971 Maryša (TV inscenace dramatu) - role: Filip Vávra
  • 1972 Pohár za první poločas (TV film) – role: oddílový lékař Dr. Plocek
  • 1973 Zlatovláska (TV filmová pohádka) - role: generál
  • 1974 Bližní na tapetě (TV cyklus mikrokomedií Malé justiční omyly) - role: inženýr, nápadník Květy Zemanová (13.příběh: Výlet do neznáma)
  • 1975 Chalupáři (TV seriál) - role: TV moderátor (díl Kapřín)
  • 1975 Pan Tau (TV seriál)
  • 1975 Třicet případů majora Zemana (TV seriál 1974-1979) - role: vedoucí masny Černý (7.díl: Mědirytina)
  • 1977 Nikola Šuhaj loupežník (TV film) – role: major
  • 1980 Okres na severu (TV seriál) - role: generální ředitel Benedikt
  • 1993 Inženýrská odysea (TV seriál) - role: Břetislav Hajný, ředitel Kovostroje
  • 1993 Pomalé šípy (TV seriál)

Rozhlasové role

Posmrtné připomínky

Citát
„ Pepíka Beka musel milovat každý. Pepík byl charakterní člověk a rád pomohl lidem, když to bylo možné. On měl pořád dobrou náladu a vlastní popularity mnohdy využil ve prospěch druhých. Pepík byl se všemi kamarád a nikdy nikoho nepodrazil. Ve filmech hrál sice kladné hrdiny, ale dalo se mu věřit, protože to byl čistý člověk. Zatímco jiní je hráli, ale věřit se jim nedalo. “
— Květa Fialová[11]

Odkazy

Poznámky
  1. Matrika oddaných Svatý Kopeček 1947 v roce 2019 ještě nedigitalizována. Ze zprávy v tisku není jasné, zda svatba proběhla koncem září nebo začátkem října 1947.

Reference
  1. S.R.O, Turistika cz. Hradec Králové – rodný dům Josefa Beka. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)
  2. Josef Bek, Petr Hořec: Můj toulavý den (7). Scéna. 16/1977, s. 7. Dostupné online.
  3. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
  4. Herecká svatba. Volné slovo. 4. 10. 1947, s. 5. Dostupné online.
  5. Ptejte se knihovny: Eva Nováková-Beková
  6. Česká televize: Dáme si do bytu
  7. Miguel de Cervantes y Saavedra: Lišák Pedro na stránkách Českého rozhlasu
  8. Josefa Beka · 783 01 Olomouc, Česko. Josefa Beka · 783 01 Olomouc, Česko [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)
  9. Bekova · 503 01 Hradec Králové, Česko. Bekova · 503 01 Hradec Králové, Česko [online]. [cit. 2021-05-21]. Dostupné online. (česky)
  10. Hradecký rodák: Pan herec Josef Bek. Hradecký deník. 1. 6. 2016. Dostupné online.
  11. Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 135, ISBN 80-7243-121-8

Literatura
  • BEK, Josef. Každý den radost / Josef Bek, Petr Hořec. Praha : Baronet, 1994. 292 s. ISBN 80-85621-99-1 (2. vydání Praha : XYZ, 2007. 345 s. ISBN 978-80-87021-74-3).
  • BEK, Josef. Toulavý den / Josef Bek, Petr Hořec. Hradec Králové : Kruh, 1988. 164 s.
  • BENEŠ, Svatopluk. Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 95, 111, 113, 116–120, 153, 156
  • ČERNÝ, František. Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci. Praha : Mladá fronta, 1978, str. 256
  • ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 233, 290, 301–2, 378, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 263, 265, 304, 311.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 51–53.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 34.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 40.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 70.
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 14, 15, 21–3, 35, 59, 70, 72, 80, 83, 89, 95, 97–8, 113, 125, 131–2, 135, 156, 168, 177, 183, 185, 188, 191, ISBN 80-7243-121-8
  • Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 244, 259, 267, 271, 274–5, 281, 283, 288, 298, 301, 307–8, 315–6, 332, 334, 339, 348, 360, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha: Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 346.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.