František Antonín Schrattenbach
František Antonín hrabě Schrattenbach (5. května 1712 Štýrský Hradec – 22. května 1783 Baden u Vídně) byl rakouský a moravský šlechtic a úředník, v letech 1763 až 1770 moravský zemský hejtman.
| František Antonín hrabě ze Schrattenbachu | |
|---|---|
 Erb Schrattenbachů | |
| Moravský zemský hejtman | |
| Ve funkci: 1763 – 1770 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Jindřich Kajetán z Blümegenu |
| Nástupce | Arnošt Kryštof z Kounic |
| Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1753 – 1763 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | Jindřich Kajetán z Blümegenu |
| Nástupce | Adam Hynek Berchtold z Uherčic |
| Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1748 – 1753 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | František Josef Heissler |
| Nástupce | Václav Michael Bruntálský z Vrbna |
| Dědičný zemský kráječ ve Štýrsku | |
| Tajný rada | |
| Císařský komoří | |
| Narození | 5. května 1712 Štýrský Hradec .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 22. května 1783 (ve věku 71 let) Baden u Vídně Habsburská monarchie |
| Titul |  hrabě |
| Choť | Marie Josefa Bruntálská z Vrbna |
| Rodiče | Otto Jindřich ze Schrattenbachu Marie Terezie z Wildensteinu |
| Děti | 1 Marie Terezie, provd. Haugvicová (1737–1808) 2. Otto Wolfgang 3. Marie Augusta, provd. Herbersteinová 4. Vincenc Josef (1744–1816) 5. Marie Josefa, provdaná Dietrichsteinová, poté Khevenhüllerová a nakonec Colloredo-Mansfeldová (1750–1806) |
| Příbuzní | vnuk: František Khevenhüller-Metsch (1783–1867) strýc: Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu (1660–1738) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ
Narodil se jako syn Otty Heinricha, zakladatele moravské větve rodu Schrattenbachů, a synovec olomouckého biskupa a neapolského místokrále kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Jeho matkou byla Marie Terezie z Wildensteinu. Jeho bratr Zikmund Kryštof se stal salcburským arcibiskupem, bratr Rudolf byl proboštem brněnské kapituly a Josef se stal vnitrorakouským vládním radou.
Kariéra
František Antonín byl tajným radou a komorníkem, po otci dědičným zemským kraječem ve Štýrsku a také hlavní dědicem svého strýce kardinála Wolfganga Hannibala Schrattenbacha. Na Moravě zastával nejvyšší zemské úřady. V letech 1748 až 1753 vykonával úřad nejvyššího zemského sudího, následně 1753–1763 byl nejvyšším zemským komorníkem a v letech 1763 až 1770 zastával funkci moravského zemského hejtmana. Byl propuštěn na vlastní žádost ze zdravotních důvodů.
Majetek
Byl majitelem panství Prebold, Zalog pri Šempetru a Soteska v Dolním Štýrsku (dnešním Slovinsku), a lenního statku Dolní Vražné. Roku 1766 přikoupil spolu s rakouským kancléřem Ulefeldem panství Brodek u Prostějova a biskupský lenní statek Želeč.
Rodina
S manželkou Marií Josefou z Vrbna měli pět dětí:
- Marii Terezii (2. 10. 1737 – 26. 7. 1808), provdaná za hraběte Ottu Karla Haugvice, později za hraběte Ludvíka ze Žerotína
- Ottu Wolfganga, přísedícího moravského tribunálu a předsedu brněnské policejní komise
- Marii Augustu, provdanou za hraběte Josefa Herbersteina
- Vincence Josefa (18. 6. 1744 Brno — 25. 5. 1816 Brno), brněnského biskupa
- Marii Josefu (5. 6. 1750 – 1. 10. 1806), provdanou nejprve za hraběte Quida Josefa z Ditrichštejna, poté za Johanna Josefa Khevenhüllera a nakonec za knížete Františka Colloredo-Mansfelda
Literatura
- SVITÁK, Zbyněk: Z počátků moderní byrokracie. Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782; Brno, 2011 583 stran ISBN 978-80-86488-91-2
- Christian d'Elvert. Zur mähr.-schl. Adelsgeschichte. LXXXIII. Die Grafen von Schrattenbach. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der kais. königl. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Roč. 1877, čís. 1, s. 1–4. (ger)
| Předchůdce: Jindřich Kajetán z Blümegenu |
 |
Moravský zemský hejtman 1763–1770 |
|
Nástupce: Arnošt Kryštof z Kounic |
