Jaroslav Mareš (cestovatel)
Jaroslav Mareš (28. prosince 1937, Brno – 5. května 2021, Praha) byl český spisovatel, cestovatel, popularizátor vědy a zoolog.[1]
Ing. Jaroslav Mareš | |
---|---|
Narození | 28. prosince 1937 Brno Československo |
Úmrtí | 5. května 2021 (ve věku 83 let) Praha, Česko |
Povolání | spisovatel, biolog, objevitel a entomolog |
Alma mater | Vysoká škola ekonomická v Praze |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a práce
Vystudoval obor zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomické v Praze a hned po promoci začal pracovat v obchodním úseku Československých aerolinií, kde zastával různé vedoucí funkce. Dlouhodobě působil jako ředitel zastoupení ČSA v Íránu a později v Kanadě. Procestoval všechny kontinenty včetně Tichomoří a navštívil celkem 85 suverénních států. Zajímal se o přírodu v nejširším rozsahu.
Navštívil některá z nejslavnějších nalezišť fosilií dinosaurů (kotlina Nemegt) a další lokality v Mongolsku, Tendaguru v Tanzanii, oblast řeky Red Deer v kanadské Albertě, v rámci USA lokality v Utahu, Coloradu a Montaně, dále také Patagonii) a udržoval korespondenční styky s předními světovými paleontology. Jeho kniha Záhada dinosaurů (1993) patří k vůbec nejčtenějším publikacím o dinosaurech od českého autora.
V severní Botswaně objevil nejsilnějšího dravého brouka světa, kterého v roce 1976 vědecky popsal pod jménem Manticora imperator. Na studium tohoto rodu se specializoval a později popsal další tři nové druhy. Během svých výprav se dostal i do odlehlých, civilizací dosud nedotčených oblastí, kde se setkal s mnoha zajímavostmi a záhadami.
Zajímal se také o šamanské a kouzelnické praktiky původním způsobem žijících kmenů. Zorganizoval expedice za několika pro zoologii dosud tajemnými zvířaty (kongamato, kerýt, mungún-galli, seskveč, tua-yeua, nessie, ogopogo, champ, niuhi, luska, ambazombi aj.). V roce 1978 pronikl se svými třemi přáteli k tajemné, legendami opředené stolové hoře Kurupira v pralesích na brazilsko-venezuelské hranici. Vystoupit nahoru se však expedici nepodařilo.
O zážitcích a poznatcích ze svých cest napsal celkem čtrnáct knih a kromě toho i množství článků v různých časopisech. Pravidelně též přednášel a vystupoval v televizních a rozhlasových pořadech. Zemřel dne 5. května 2021 ve věku 83 let.[2]
Bibliografie
- V tropech tří světadílů (1976)
- Nejkrásnější brouci tropů (1980), spoluautor Vlastimil Lapáček
- Yetti (1991)
- Hledání Ztraceného světa (1992)
- Legendární příšery a skutečná zvířata (1993)
- Záhada dinosaurů (1993)
- Po záhadných stopách (1994)
- Detektivem v říši zvířat (1995)
- Tyrkysová karavana (1995)
- Svět tajemných zvířat (1997)
- Hrůza zvaná Kurupira (2001)
- Gladiátoři druhohor (2001)
- Dračí chrám (2002)
- Jezero krokodýlích čarodějů (2002)
- Manticora: A Monograph of the Genus (Coleoptera, Cicindelidae, Manticorini) (2002)
- Kurupira: zlověstné tajemství (2005)
- Legendární opolidé (Obrovití primáti – legenda nebo pravda?) (2007)
- Smrt ve sloní trávě (2008)
- Šepot buše (2011)
- Ve stínu baobabů (2012)
- V říši tygra (2013)
- Stezkami záhadných zvířat (2015)
Odkazy
Reference
- http://www.pravek.info/novinky/vzpominka-na-jaroslava-marese-1937-2021/
- Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-07.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaroslav Mareš (cestovatel)
- Video z autogramiády knihy Vladimíra Sochy s Jaroslavem Marešem (česky)
- Rozhovor (14.10.2017): Jaroslav Mareš: Kurupira stále tajemná Archivováno 28. 9. 2020 na Wayback Machine (česky)
- Článek na webu Čítárny (česky)