Karel Scheinpflug

Jeho otec, Karel Scheinpflug starší (1840–1923), byl původně řemeslník-mědikovec a roku 1864 založil ve Slaném mědikoveckou dílnu, která byla v roce 1882 přeměněna na strojní továrnu.[2][3]

Po ukončeném studiu na gymnáziu nastoupil syn Karel Scheinpflug do otcova rodinného závodu „mědikovského“; v letech 1904–1919 byl společníkem svého otce.[4]

20. června 1897 se Karel Scheinpflug oženil s Boženou Fričovou z Kladna.[5] Jeho manželka ale v roce 1911 zemřela a on musel sám vychovávat společné děti.[6] Později se znovu oženil s Miladou Krinerovou (1871–1955).[7]

Nejznámější z dětí manželů Scheinpflugových byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová (1902–1968), od roku 1935 manželka Karla Čapka. Syn Karel (1899–1987) se stal advokátem a jako JUDr. Karel Scheinpflug byl literárním agentem a pozdějším strážcem autorských práv pro dědice svého švagra Karla Čapka. Dcera Božena (1901–1984) se provdala za spisovatele Edmonda Konráda.[4]

Po první světové válce a vzniku Československa se Karel Scheinpflug věnoval plně jen žurnalistice, psaní básní, povídek, románů a hlavně literárních recenzí. Uplatnil se jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách.[8] Byl činný v Syndikátu českých spisovatelů, ve kterém byl v letech 1921–1927 místopředsedou, 1927–1945 předsedou.[4] Podle vzpomínek A. C. Nora „Život nebyl sen“ se Karel Scheinpflug vzdal funkce předsedy Syndikátu českých spisovatelů již v roce 1939, ale zůstal členem výboru.[9]

Ve svých vzpomínkách podal spisovatel A. C. Nor také svědectví o charakteru Karla Scheinpfluga a jeho působení v Syndikátu spisovatelů. V nich popsal schůzi výboru syndikátu v květnu 1945, na které se skupina komunistických spisovatelů – tehdy nečlenů syndikátu – vedených Janem Drdou a Václavem Řezáčem prohlásila za revoluční výbor a vyloučila některé členy původního výboru:

Jeho romány odráží reálný život různých společenských vrstev, rozebírá rodinné a manželské vztahy. V několika pracích použil fantastické a sci-fi motivy.