1825

1825 (MDCCCXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1821 • 1822 • 1823 • 1824 • 1825 • 1826 • 1827 • 1828 • 1829 ► ►►

Události

3.–5. února – Při povodních na pobřeží Severního moře zahynulo v Nizozemsku, Německu a Dánsku okolo 800 lidí.
9. února – Protože při amerických prezidentských volbách v roce 1824 žádný z kandidátů nezískal většinu hlasů, Sněmovna reprezentantů zvolila 6. prezidentem USA Johna Quincyho Adamse.
4. března – Nový americký prezident John Quincy Adams nastoupil do úřadu.
6. srpna – Bolívie získala nezávislost na Španělsku.
25. srpna – Uruguay vyhlásila nezávislost na Brazílii.
27. září – V Anglii byla dána do provozu první železnice světa ze Stocktonu do Darlingtonu.
13. října – Zemřel první bavorský král Maxmilián I. a na trůn nastoupil jeho syn Ludvík I.
15. listopadu – Portugalský král Jan VI. uznal nezávislost Brazílie.
1. prosince – Po 24 letech vlády zemřel ruský car Alexandr I. a na trůn nastoupil jeho bratr Mikuláš I.
26. prosince – V Petrohradě se děkabristé pokusili o státní převrat.

Probíhající události

1817–1864 – Kavkazská válka
1821–1829 – Řecká osvobozenecká válka

Vědy a umění

17. října – Premiéra první Lisztovy opery Don Sanche v Paříži
29. listopadu – Rossiniho Lazebník sevillský měl premiéru v New Yorku. Byla to první italská opera uváděná v USA.
Dánský fyzik a chemik Hans Christian Ørsted izoloval hliník.
Britský paleontolog Gideon Mantell zveřejnil popis Iguanodona, prvního objeveného a druhého popsaného dinosaura.
Francouzský politik a ekonom Jean Anthelme Brillat-Savarin vydal knihu Fyziologie chuti (Physiologie du goût).
Český filolog Josef Jungmann vydal Historii literatury české – první česky psané literární dějiny.[1]

Narození

Česko

6. ledna – Ignác Leopold Kober, nakladatel († 26. května 1866)
15. ledna – Maurice Strakosch, americký hudebník a impresário českého původu († 9. října 1887)
24. ledna – Mořic Vilém Trapp, moravský historik a archeolog († 27. května 1895)
7. února – Karel Kořistka, matematik, kartograf a pedagog († 18. ledna 1906)
28. února – Jan Krejčí, geolog († 1. srpna 1887)
7. března – Václav Kroupa, malíř († 2. září 1895)
9. března – Peter Bibus, politik německé národnosti († 25. února 1891)
13. března – Josef Baudiš, pedagog, matematik a fyzik († 7. listopadu 1898)
17. března – Charles Wehle, klavírista a hudební skladatel († 2. června 1883)
1. května – Anton Jahnel, politik německé národnosti († 20. dubna 1896)
9. května
- Leopoldina Thunová, šlechtična z rodu Lamberků († 10. dubna 1902)
- Peregrin Obdržálek, katolický kněz, zakladatel knihoven, záložen aj., autor věroučné i jiné literatury († 29. května 1891)
21. května – Jan Umlauf, malíř († 9. ledna 1916)
11. června – Jan Maloch, malíř a fotograf († 15. ledna 1911)
12. června – František Tilšer, matematik a filosof († 5. únor 1913)
25. června – Alois Anderka, druhý starosta Moravské Ostravy († 7. dubna 1886)
9. července – Václav Šubert, reformovaný kazatel († 21. února 1885)
12. července – Ignát Wurm, moravský kněz, redaktor, etnograf, politik († 4. října 1911)
3. srpna – Josef Alois Kouble, kněz, spisovatel, folklorista († 7. července 1886)
20. srpna – František Alois Šrom, právník a politik († 19. května 1899)
27. srpna – Václav Zelený, středoškolský profesor, novinář a politik († 5. dubna 1875)
30. srpna – František Kún, český evangelický duchovní v USA († 6. ledna 1894)
22. září – Julius Theodor Gruss, malíř († 12. května 1865)
9. října – Josef Jireček, etnograf, literární historik († 25. listopadu 1888)
12. října – Hermann Zwierzina, první starosta Moravské Ostravy († 19. června 1873)
17. října – Jan Janata, reformovaný kazatel († 11. září 1905)
27. listopadu – Pavel Švanda ze Semčic, režisér, dramaturg, spisovatel a divadelní ředitel († 5. ledna 1891)
4. prosince – Hynek Vojáček, hudební skladatel, pedagog a publicista († 9. února 1916)
8. prosince – Gabriela Hatzfeldová, hraběnka z Ditrichštejna († 24. prosince 1909)
23. prosince – František Uher, právník, politik, ztroskotanec († 18. září 1870)
26. prosince – František Štěpán Kott, pedagog, lexikograf a překladatel († 3. srpna 1915)
28. prosince
- Jindřich Opper, novinář († 18. ledna 1903)
- Arnošt Förchtgott Tovačovský, moravský hudební skladatel († 18. prosince 1874)
31. prosince – Sylvestr Krnka, puškař a vynálezce († 4. ledna 1903)
? – Theodor Hassmann, politik německé národnosti († 17. září 1894)

Svět

Johann Strauss mladší (* 25. října)

5. ledna – Karl von Pusswald, předlitavský státní úředník a politik († 22. května 1895)
29. ledna – Františka z Teby, provdaná vévodkyně z Alby a sestra francouzské císařovny Evženie († 16. září 1860)
7. února – Cristóbal Oudrid, španělský klavírista, dirigent a skladatel († 13. března 1877)
8. února
- Henri Giffard, francouzský konstruktér první řiditelné vzducholodi († 15. dubna 1882)
- Henry Walter Bates, anglický přírodovědec († 16. února 1892)
10. února – James Wallace Black, americký fotograf († 5. ledna 1896)
18. února – Mór Jókai, maďarský spisovatel († 5. května 1904)
20. února – Adolf Dauthage, rakouský litograf († 3. června 1883)
5. března – Joseph Albert, německý fotograf a vynálezce († 5. května 1886)
8. března – Jules Barbier, francouzský spisovatel († 16. ledna 1901)
21. března – Alexandr Fjodorovič Možajskij, ruský vynálezce, průkopník letectví († 1. dubna 1890)
1. dubna – Augusta Ferdinanda Toskánská, rakouská arcivévodkyně († 26. dubna 1864)
11. dubna – Ferdinand Lassalle, německý socialistický politik († 31. srpna 1864)
24. dubna – Robert Michael Ballantyne, skotský spisovatel († 8. února 1894)
1. května – Johann Jakob Balmer, švýcarský matematik a fyzik († 12. března 1898)
4. května – Thomas Henry Huxley, anglický biolog († 29. července 1895)
10. května – Heinrich Tønnies, dánský fotograf († 11. prosince 1903)
13. května – John Lawrence LeConte, americký entomolog († 15. listopadu 1883)
23. května – Adile Sultan, osmanská princezna, dcera sultána Mahmuda II., sestra sultána Abdülmecida I. a sultána Abdülazize († 12. února 1899)
17. června – Elena Cuza, moldavská a rumunská šlechtična († 2. dubna 1909)
24. června – Alexandra Nikolajevna Romanovová, dcera ruského cara Mikuláše I. († 10. srpna 1892)
10. června – Hildegarda Luisa Bavorská, arcivévodkyně, dcera krále Ludvíka I. Bavorského († 2. dubna 1864)
9. července – Jules Oppert, německo-francouzský asyrolog († 21. srpna 1905)
13. července – Anton Heinrich Springer, německý historik umění († 31. května 1891)
1. srpna – Mikuláš Štefan Ferienčík, slovenský úředník, novinář a spisovatel († 3. března 1881)
15. srpna – Bernardo Guimarães, brazilský spisovatel († 10. března 1884)
27. srpna – Émile Reutlinger, francouzský fotograf († 9. srpna 1907)
10. září – Marie Karolína Rakouská, rakouská arcivévodkyně, vnučka císaře Leopolda II. († 17. července 1915)
11. září – Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik českého původu († 6. srpna 1904)
30. září – Josef Dachs, rakouský pianista a hudební pedagog († 6. června 1896)
10. října – Paul Kruger, búrský politik a prezident Transvaalu († 14. července 1904)
11. října – Conrad Ferdinand Meyer, švýcarský spisovatel a básník († 28. listopadu 1898)
13. října – Charles Frederick Worth, pařížský módní návrhář († 10. března 1895)
14. října – Felix Pino z Friedenthalu, předlitavský státní úředník a politik († 14. dubna 1906)
15. října – Marie Frederika Pruská, bavorská královna († 17. května 1889)
18. října – Verdicenan Kadınefendi, manželka osmanského sultána Abdulmecida I. († 9. prosince 1889)
22. října – Friedrich von Schmidt, rakouský architekt († 23. ledna 1891)
25. října
- Giovanni Fattori, italský malíř († 30. srpna 1908)
- Johann Strauss mladší, rakouský hudební skladatel († 3. června 1899)
26. října – Tomomi Iwakura, japonský státník († 20. července 1883)
31. října
- Charles Martial Lavigerie, arcibiskup v Alžíru a kardinál († 26. listopadu 1892)
- Eugen Kvaternik, chorvatský politik († 11. října 1871)
6. listopadu – Charles Garnier, francouzský architekt († 3. srpna 1898)
8. listopadu – Anton von Banhans, předlitavský politik († 26. května 1902)
12. listopadu – Julie von Hauke, manželka Alexandra Hesensko-Darmstadtského († 19. září 1895)
29. listopadu – Jean-Martin Charcot, francouzský neurolog a psychiatr († 16. srpna 1893)
30. listopadu – William-Adolphe Bouguereau, francouzský malíř († 19. srpna 1905)
2. prosince – Petr II. Brazilský, brazilský císař († 5. prosince 1891)
5. prosince – Eugenie Marlittová, německá spisovatelka († 22. června 1887)
25. prosince – Henri de Bornier, francouzský dramatik a básník († 28. ledna 1901)
26. prosince – Felix Hoppe-Seyler, německý fyziolog a chemik († 10. srpna 1895)
? – Apolinary Jaworski, předlitavský politik († 24. října 1904)
? – Thomas Wilson Barnes, anglický šachový mistr († 1874)
? – Paul Deltuf, francouzský básník a spisovatel († 1871)
? – Francis Seth Frost, americký malíř a fotograf († 1902)
? – John Robert Parsons, irský fotograf († 1909)
? – Adrien Tournachon, francouzský fotograf († 1903)
? – Wilhelm Bogusławski, polský právník a historik († 11. prosince 1901)
? – Maksymilian Fajans, polský litograf a fotograf († 28. července 1890)
? – Nubar Paša, první premiér Egypta († 14. ledna 1899)
? – Düzdidil Kadın, konkubína osmanského sultána Abdulmecida I. († 18. srpna 1845)

Úmrtí

Česko

13. dubna – Josef Jelínek, hudební skladatel, klavírista a varhaník (* 3. prosince 1758)
5. června – Ferdinand z Bubna a Litic, rakouský polní maršál českého původu (* 26. listopadu 1768)
17. července – Jan Evangelista Andres, lékárník a amatérský divadelník († 20. prosince 1783)
19. července – Peter Brukner, provinciál piaristického řádu (* 10. prosince 1747)
19. listopadu – Jan Václav Hugo Voříšek, hudební skladatel, klavírista a varhaník (* 11. května 1791)

Svět

Antonio Salieri († 7. května)

Alexandr I. Pavlovič († 1. prosince)

4. ledna – Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, první král Království obojí Sicílie (* 12. ledna 1751)
8. ledna – Eli Whitney, americký vynálezce (* 8. prosince 1765)
10. března – Carl Brandan Mollweide, německý matematik a astronom (* 3. února 1774)
12. března – Maximin Isnard, francouzský revoluční politik (* 16. listopadu 1755)
16. dubna – Henry Fuseli, švýcarský malíř a kritik (* 7. února 1741)
18. dubna – Vladimir Borovikovskij, rusko-ukrajinský malíř (* 4. srpna 1757)
27. dubna – Dominique Vivant Denon, francouzský kreslíř a grafik (* 4. ledna 1747)
7. května – Antonio Salieri, italský hudební skladatel, pedagog a dirigent (* 18. srpna 1750)
19. května – Henri de Saint-Simon, francouzský utopický socialista (* 17. října 1760)
9. června – Abraham Rees, velšský encyklopedista (* 1743)
22. května – Laskarina Bubulina, hrdinka řecké války za osvobození (* 11. května 1771)
11. června – Daniel D. Tompkins, americký politik (* 21. června 1774)
14. června – Pierre Charles L'Enfant, francouzsko-americký architekt a zeměměřič (* 2. srpna 1754)
22. června – Johann Karl Burckhardt, francouzský astronom a matematik (* 30. dubna 1773)
16. července – Antoine Balthazar Joseph, baron d'André, francouzský roajalistický politik (* 2. července 1759)
16. září – Franciszek Karpiński, polský básník (* 4. října 1741)
17. září – Josef Karel z Ditrichštejna, první guvernér Rakouské národní banky (* 19. října 1763)
28. září – Barbara Krafftová, rakouská malířka (* 1. dubna 1764)
29. září – Daniel Shays, americký voják a revolucionář (* asi 1747)
10. října – Dmytro Bortňanskyj, ruský hudební skladatel (* 26. října 1751)
12. října – Franz Josef Müller von Reichenstein, přírodovědec, objevitel telluru (* 1. června 1740)
13. října – Maxmilián I. Josef Bavorský, první bavorský král (* 27. května 1756)
14. listopadu – Jean Paul, německý spisovatel (* 21. března 1763)
28. listopadu – Maximilien Foy, francouzský generál a státník (* 3. února 1775)
1. prosince – Alexandr I. Pavlovič, ruský car (* 23. prosince 1777)
27. prosince – Michail Andrejevič Miloradovič, ruský generál srbského původu (* 12. října 1771)
29. prosince – Jacques-Louis David, francouzský klasicistní malíř (* 30. srpna 1748)

Hlavy států

Ruským carem se stal Mikuláš I.

Francie – Karel X. (1824–1830)
Království obojí Sicílie – Ferdinand I. (1816–1825) do 4. ledna / František I. (1825–1830) od 4. ledna
Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Alexandr I. (1801–1825) do 1. prosince / Mikuláš I. (1825–1855) od 1. prosince
Spojené království – Jiří IV. (1820–1830)
Španělsko – Ferdinand VII. (1813–1833)
Švédsko – Karel XIV. (1818–1844)
USA – James Monroe (1817–1825) do 4. března / John Quincy Adams (1825–1829) od 4. března
Papež – Lev XII. (1823–1829)
Japonsko – Ninkó (1817–1846)
Lombardsko-benátské království – Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský

Odkazy

Reference

MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1825 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1825:

Pražské noviny — rok 1825

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] MÍKA, Zdeněk a kol. Dějiny Prahy v datech. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0789-8. Kapitola VII. Praha v období Národního obrození (1784-1849).