Henryk Sienkiewicz

Sienkiewicz se narodil roku 1846 ve vesnici Wola Okrzejska v Łukówském kraji. Pocházel ze středního šlechtického stavu. Jeho rodiče byli Józef Sienkiewicz (1813–1896) a Stefania roz Cieciszowska Sienkiewicz (1820–1873). Józef Sienkiewicz byl zámožným statkářem.

Sienkiewicz proto prožil své dětství mezi vesnickým lidem, což se projevilo nejen v námětech jeho povídek, ale i celým založením jeho povahy a sociálních názorů. Roku 1863 byl Sienkiewiczův otec donucen svůj statek prodat a odstěhovat se s celou rodinou do Varšavy. Zde Sienkiewicz vystudoval na univerzitě dějiny, které mu poskytly nejvíc námětů pro jeho rozsáhlé dílo, prodchnuté autorovým hlubokým pochopením pro neustálé, často krvavé úsilí vlastního národa o znovunabytí svobody a sociální spravedlnosti.

Doba jeho studií byla v Polsku obdobím nástupu kritické generace pozitivistů, kteří tehdy formovali svůj program. Sienkiewicz, který již od mládí velmi četl, se úspěšně včlenil do pozitivistické publicistiky a začal psát divadelní recenze i literárně historické studie. Brzy se objevily i jeho první beletristické pokusy (např. povídka Na zmar z roku 1872), které brzy svým významem získaly převahu nad jeho novinářskou tvorbou

Obzory si Sienkiewicz rozšiřoval také zahraničními cestami. Již roku 1876 navštívil Německo, roku 1877 Belgii, Francii a Anglii a v témže roce se vydal na dlouhou cestu do Spojených států, kde žil romantickým životem jako jeden z členů fourierovské komunity mladých lidí uprostřed přírody jižní Kalifornie. Dále navštívil Itálii, Řecko, Turecko a Španělsko a roku 1891 odjel na lovecké safari do východní Afriky.

Henryk Sienkiewicz

Quo vadis, první vydání z roku 1896

Roku 1884 se stal jako už velmi populární spisovatel hlavním redaktorem varšavského Słowa. V té době byl autorem mnoha črt, povídek a novel, v podstatě realistických obrazů ze života, ve kterých na jedné straně vykreslil obraz bídy a zaostalosti nižších společenských vrstev a na druhé straně problematické, vnitřními rozpory zmítané postavy inteligentů, snažících se o nápravu.

Nesmírný zájem však Sienkiewicz vzbudil teprve svým prvním románem Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem) z jeho veliké historické trilogie, kam patří ještě Potopa (1886, Potop) a Pan Wołodyjowski (1888). Světové proslulosti pak dosáhl svým románem z římských dějin Quo vadis (1896).

Stal se oblíbeným a uznávaným doma i v zahraničí. Roku 1900 mu vděčný národ daroval statek Oblegorek, zakoupený z veřejných darů. Vysokých poct a vyznamenání se mu v té době také dostávalo od vědeckých institucí domácích i zahraničních, od spolků, univerzit i soukromých osob. Roku 1905 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu „… za velkolepé zásluhy epického spisovatele“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Po vypuknutí první světové války se Sienkiewicz usadil ve švýcarském městě Vevey, odkud organizoval pomoc polským obětem války a kde také roku 1916 zemřel.

• Na zmar (1872, Na marne), česky též jako Vniveč, povídka ze studentského života,
• Humoresky ze zápisků Voršily (1872, Humoreski z teki Worszyły), obsahující Nikdo není doma prorokem (Nikt nie jest prorokiem między swymi) a Dvě cesty (Dwie drogi).
• Selanka (1875, Sielanka), povídka
• tzv. Malá trilogie (Mała trylogia), novely ze života venkovské šlechty, vyprávěné mladým šlechticem Jindřichem:
  • Starý sluha (1875, Stary sługa) – krátká charakteristika sluhy Mikuláše končící jeho smrtí
  • Haňa (1876, Hania) – milostný příběh trojúhelníku Haňa, Jindřich a Selim Mirza
  • Selim Mirza (1876) – Jindřich se Selimem bojují za Francii v prusko-francouzské válce
• Črty uhlem (1877, Szkice węglem) – tragický příběh rodiny dřevorubce Řepy, která doplatila na zvůli vrchnosti
• Komedie z omylů (1878, Komedia z pomyłek), novela,
• Po stepích 1879, Przez stepy), črta,
• Tatarské zajetí (1880, Niewola tatarska), první autorova historická novela,
• Na jednu kartu (1880, Na jedną kartę), divadelní hra,
• novely:
  • Orso (1880),
  • Z pamětí poznaňského učitele (1880, Z pamiętnika poznańskiego nauczyciela),
  • Za chlebem (1880) – Polák Vavřinec a jeho dcera Maryša se vydávají do Ameriky za vidinou lepšího života, nacházejí však pravý opak.
  • Honzík muzikant (1881, Janko muzykant) – hudební nadání Honzíka nemá kvůli jeho chudobě šanci na uplatnění.
  • Bartek vítěz (česky také Vítěz Bárta, 1882, Bartek zwycięzca) – sedlák Bárta, úspěšný voják v prusko-francouzské válce, selhává v běžném životě po návratu domů.
  • Jamioł (1882),
  • Strážce majáku (1882, Latarnik).
• Čí vinou (1883, Czyja wina), divadelní hra, česky též jako Kdo to zavinil,
• tzv. Trilogie (Trylogia), monumentální románová trilogie z polských dějin, pojednávající o jedné z nejdivočejších epoch polského království (od poloviny do 70. let 17. století), kdy Polsko bojovalo na život a na smrt s kozáky během ukrajinského Chmelnického povstání, se Švédy a Turky. Trilogie se skládá se tří samostatných děl volně na sebe navazujících a spojených některými postavami:
  • Ohněm a mečem (1884, Ogniem i mieczem),
  • Potopa (1886, Potop),
  • Pan Wołodyjowski (1888).
• novely Výlet do Athén (1888, Wycieczka do Aten), Sachem (1889), Vzpomínky z Maripozy (1889, Wspomnienia z Maripozy ), Ta třetí (1889, Ta trzecia), Salabova pohádka (1889, Salabowa bajka),
• Bez dogmatu (1891), psychologický román, kde v hlavním hrdinovi Leonu Ploszowském autor vykreslil typ vysoce inteligentního Poláka, ale zároveň změkčilého, nervosního slabocha.
• Listy z Afriky (1892, Listy z Afryki),
• novely U zřídla (1892, U źródła), Buď blahoslavena (1893, Bądź błogosławiona), Pojďme za Ním (1893, Pójdźmy za Nim), Varhaník z Ponikly (1894, Organista z Ponikły), Lux in tenebris lucet (1894, Diův rozsudek (1894, Wyrok Zeusa),
• Rodina Polanieckých (1894, Rodzina Połanieckich), psychologický román, jehož hrdina hrdina je opět typem člověka agilního, silného a podnikavého, jenž však při veškeré své inteligenci zapomíná na hlavní zdroj pravého bohatství, na vzrůstání duše.
• Quo vadis (1896), historický román o pronásledování a osudech křesťanů v době Neronově. Dílo mělo v podtextu posílit sebevědomí Poláků ^[zdroj?] (výjimečně krásná princezna a křesťanka Lygie i její ochránce neobyčejně silný otrok Ursus pocházeli z pozdějších polských území) v době, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Především za tuto knihu dostal spisovatel Nobelovu cenu v roce 1905.
• Křižáci (epizody vycházely nejprve v letech 1897–1899 časopisecky na pokračování, kompletně knižně 1900, Krzyżacy), historický román z dob, kdy se rozhodoval boj mezi Polskem a Řádem Německých rytířů. Kniha vrcholí popisem bitvy u Grunwaldu, jedné z nejvýznamnějších bitev středověku vůbec, kdy polsko-litevská vojska na hlavu porazila křižáky.
• novely Plavecká legenda (1900, Legenda żeglarska), Dvě loutky (1903, Dwie łąki), Na Olympu (1903, Na Olimpie) a povídka V Bělověžském pralese (1905, Z puszczy Białowieskiej)
• Na poli slávy (1907, Na polu chwały), historický román z dob krále Jana Sobieského.
• Víry (1911, Wiry), společenský román z revolučního roku 1905.
• Pouští a pralesem (1912, W pustyni i w puszczy), česky též jako V pustinách nebo Temnou pevninou, dobrodružný román pro mládež, pojednávající o únosu dvou dětí a jejich následném útěku a putování za rodiči napříč Afrikou za časů Mahdího povstání,
• Legie (1914, Legiony), nedokončený historický román,
• Zapomenuté a nevydané spisy (1922), posmrtně vydaná díla z pozůstalosti.

• Čí vinou, Ladislav Sehnal, Jičín 1881, překlad Coelestin Frič,
• Na jednu kartu, Ladislav Sehnal, Jičín 1881, překlad Coelestin Frič,
• Pro kousek chleba : Osudy polského vystěhovalce, Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, Brno 1882, překlad František Klíma,
• Na zmar, Emil Šolc, Telč 1888, překlad C. Moudrý, v tomto překladu vydalo tuto povídku ještě nakladatelství Edvard Beaufort roku 1901.
• Ta třetí, F. Šímáček, Praha 1895, překlad Vácslav Hanus,
• Pojďme za ním, F. Šímáček, Praha 1895, překlad Julius Košnář, v tomto překladu vydalo tuto novelu ještě pražský nakladatel Václav Kotrba roku 1900.
• Na slunném pobřeží, J. Otto, Praha 1897, překlad Jaroslav Lipenský, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tuto novelu ještě roku 1900.[1]
• Kdo to zavinil, M. Knapp, Praha 1898, překlad Arnošt Schwab-Polabský,
• Křižáci, časopis Přítel domoviny číslo 1 až 7, Praha 1898, překlad J. J. Langner, části románu vycházející na pokračování,[2]
• Quo vadis, Edvard Beaufort, Praha 1898, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo nakladatelství Edvard Beaufort román ještě roku 1902[3][4][5], 1904, 1912, 1917 a 1924 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.
• Bez dogmatu, Edvard Beaufort, Praha 1899, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1903 a 1922.
• Potopa, Edvard Beaufort, Praha 1899, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1900, 1905 a 1924.
• Ohněm i mečem, Edvard Beaufort, Praha 1900, překlad Coelestin Frič, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1901 a 1904.[6][7][8][9]
• Pan Wołodyjowski, Edvard Beaufort, Praha 1900, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1901 a 1924.
• roku 1901 vydalo pražské nakladatelství Edvard Beaufort v rámci tzv. Drobných spisů autorovy povídky a novely Bartek vítěz (přeložil Václav Kredba), Co se stalo v Sidoně (obsahuje ještě Sen, Plamének, Zvoník, Při večeři, Lux in tenebris lucet a Jeřábi), Janko muzikant (přeložil Jaro Žalov, obsahuje ještě Črty uhlem, Hlídač majáku a Z památníku poznaňského učitele), Na jasném břehu a Selanka (přeložil Vácslav Hanus a Bořivoj Prusík, dostupné online), Pojďme za ním (přeložil Václav Kredba a Bořivoj Prusík, obsahuje ještě Zevův rozsudek, Vzpomínky z Maripozy a Plaveckou legendu), Po stepích (přeložil Arnošt Schwab-Polabský), Selim Mirza (přeložil Jan Hudec), Starý sluha (přeložil Jan Hudec), Ta třetí a Sachem (přeložil Vácslav Hanus a Bořivoj Prusík), U zřídla (přeložil Jaroslav Rozvoda, Václav Kredba a Jan Hudec, obsahuje ještě Varhaník z Ponikly, Buď blahoslavena, Salabova pohádka a Orso), V zajetí tatarském a Komedie z omylů (přeložil Václav Kredba a Jaroslav Rozvoda), Za chlebem (přeložil Bořivoj Prusík) a Ze zápisků Voršily (přeložil Jaroslav Rozvoda),
• Rodina Polanieckých, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad Duchoslav Panýrek,[10][11]
• Dojmy z cest, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad Jaroslav Rozvoda,
• Listy z Afriky, Edvard Beaufort, Praha 1901, překlad Josef Paulík,
• Listy z cest, Hejda a Tuček, Praha 1901, překlad J. J. Langner,
• Skizzy, Teplice 1901, přeložil Jaro Žalov, obsahuje Janko muzikant, Črty uhlem a Hlídač majáku.
• Dvě cesty, J. Otto, Praha 1901, překlad J. J. Langner.[12]
• Selim Mirza, J. Otto, Praha 1901, překlad J. J. Langner,
• Křižáci, Edvard Beaufort, Praha 1902, překlad J. J. Langner, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1903.
• Ohněm a mečem, Josef R. Vilímek, Praha 1904, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství tento román ještě roku 1920 a 1923.
• Jej následujme, Hradec Králové 1904, překlad Alfréd Rudolf,
• Pan Wołodyjowski, Josef R. Vilímek, Praha 1907, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vyšel román ještě v nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926 a 1936.
• Na poli slávy, Edvard Beaufort, Praha 1906, překlad Bořivoj Prusík,
• Potopa, Josef R. Vilímek, Praha 1906, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek tento román ještě roku 1911 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.
• Několik drobných prací, Edvard Beaufort, Praha 1908, překlad Jaroslav Rozvoda, vydáno ještě roku 1911, obsahuje Dvě loutky, Diokles, Aristoklesova příhoda (Przygoda Arystoklesa) a Na Olympu.
• Quo vadis, Josef R. Vilímek, Praha 1908, překlad Alex. J. Zdeborský, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1921 a 1922.
• Křižáci, Josef R. Vilímek, Praha 1910, překlad Augustin Spáčil, v tomto překladu vydalo román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1926.[13]
• Ve vírech, Edvard Beaufort, Praha 1911, překlad Jaroslav Rozvoda,
• Quo vadis, Rokycany 1912, překlad Josef Hodek,
• V poušti a pustině, Edvard Beaufort, Praha 1912, překlad Jaroslav Rozvoda a Bořivoj Prusík,
• Orso, Vzpomínka z Maripozy, Šolc a Šimáček, Praha 1915, překlad H. Sedláček,
• Quo vadis, Šolc a Šimáček, Praha 1916, překlad Jaroslav Rozvoda, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1921.
• V pustinách, Josef R. Vilímek, Praha 1917, překlad Jaroslav Rozvoda, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku 1922 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1936.
• Legie, Josef R. Vilímek, Praha 1918, překlad Antonín Spáčil, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1924.
• Ohněm i mečem, Josef R. Vilímek, Praha 1919, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo nakladatelství Josef R. Vilímek román ještě roku 1925 a nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1927 a roku 1933.
• Temnou pevninou, Bačkovský, Praha 1919, překlad Josef Smrčka,
• Potopa, Josef R. Vilímek, Praha 1921, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo tento román ještě nakladatelství Kvasnička a Hampl roku 1927.[14][15][16]
• Křižáci, Kvasnička a Hampl, Praha 1927, překlad Václav Kredba,
• Za chlebem a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1927, překlad František Vondráček,
• Na poli slávy, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,
• Pan Wołodyjowski, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,[17]
• Pouští a pralesem, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad František Vondráček,
• Selim Mirza a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1928, překlad Václav Kredba,
• Bez dogmatu, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,[18]
• Ve vírech, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,
• Bartek vítěz a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba a František Vondráček,
• Po stepích a jiné črty, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba,
• Quo vadis, Kvasnička a Hampl, Praha 1929, překlad Václav Kredba, v tomto překladu vydalo toto nakladatelství román ještě roku 1936.
• Potulky Afrikou a jiné cestopisné črty, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
• Potulky Amerikou, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
• Rodina Polanieckých, Kvasnička a Hampl, Praha 1930, překlad Václav Kredba,
• Za chlebem a jiné povídky, Kvasnička a Hampl, Praha 1937, překlad Václav Kredba,
• Svatba v Athénách, Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1938, překlad Josef Bečka, výbor z posmrtně vydané knihy Zapomenuté a nevydané spisy.
• Křižáci, Práce, Praha 1949, překlad Jaroslav Janouch, v tomto překladu vydalo nakladatelství Práce román ještě roku 1950, nakladatelství Naše vojsko roku 1955, SNKLHU roku 1959, Odeon roku 1971 a 1977, nakladatelství Sfinga roku 1995 a nejnověji nakladatelství Blok v Třebíči roku 2001 a 2008.
• Črty uhlem, Svoboda, Praha 1950, překlad Josef Rumler,
• Strážce majáku a jiné povídky, SNDK, Praha 1956, překlad Helena Teigová a Karel Málek, obsahuje Strážce majáku, Za chlebem, V Bělověžském pralese, Dvě cesty, Janko muzikant a Selim Mirza.
• Pouští a pralesem, SNDK, Praha 1957, překlad Karel Málek, znovu 1962 a 1967, Odeon, Praha 1971, Albatros, Praha 1974, 1982 a 1988, Hanácké nakladatelství, Vyškov 1991 a Akcent, Třebíč 2000.
• Potopa, SNKLHU, Praha 1957, překlad Vendulka Zapletalová, v tomto překladu vydalo ještě román roku 1968 nakladatelství Odeon, roku 1977 nakladatelství Svoboda, roku 1988 nakladatelství Vyšehrad a nejnověji roku 2005 nakladatelství Blok v Třebíči.
• Quo vadis, SNKLHU, Praha 1958, překlad Erich Sojka, v tomto překladu vyšel román ještě roku 1969 v nakladatelství Odeon a také v nakladatelství Vyšehrad, roku 1983 opět v nakladatelství Odeon, ve Vyšehradu opět roku 1986 a nejnověji v nakladatelství Český klub roku 1994 a 2003.
• Ohněm a mečem, SNKLU, Praha 1963, překlad Vendulka Zapletalová , v tomto překladu vyšel román ještě roku 1986 v nakladatelství Odeon a nejnověji roku 2003 v nakladatelství Blok v Třebíči.
• Pan Wołodyjowski, SNKLU, Praha 1965, překlad Vlasta Dvořáčková, v tomto překladu vyšel román ještě roku 1973 v nakladatelství Odeon, roku 1977 v nakladatelství Práce a roku 1983 a 1995 v nakladatelství Vyšehrad.
• Starý sluha a jiné povídky, Odeon, Praha 1975, překlad Karel Málek, Josef Rumler a Helena Teigová, obsahuje Starý sluha, Haňa, Selim Mirza, Črty uhlem, Honzík muzikant, Vítěz Bárta, Z pamětí poznaňského učitele, Za chlebem, Sachem a Strážce majáku.
• Na poli slávy, Melantrich, Praha 1988, překlad Anetta Balajková.
• Quo vadis, Omega, Praha 2013, překlad Václav Kredba.
• Ohněm a mečem, Omega, Praha 2013, překlad Václav Kredba.
• Křižáci, Omega, Praha 2013, překlad Václav Kredba.
• Pan Wolodyjowski, Omega, Praha 2014, překlad Václav Kredba.
• Potopa, Omega, Praha 2015, překlad Václav Kredba.
• Quo vadis, 2017, audiokniha, načetl Jaromír Meduna v edici Mistři slova
• Henryk Sienkiewicz ve světě politiky, Marceli Kosman (ed.), přeložila Michala Benešová, Praha: Academia 2018, ISBN 978-80-200-2763-4