J. L. C. Pompe van Meerdervoort

Narodil se do šlechtické rodina pocházející z Dordrechtu, byl synem důstojníka v holandské armádě Johana van Antoina Pompeho Meerdervoorta leidenského a matky Johanny Wilhelminy Hendriky de Moulin z Kampenu.[1] Studoval medicínu na vojenské nemocnici v Utrechtu a stal se námořním chirurgem v roce 1849. Odcestoval do Japonska, pobýval na ostrově Dedžima (holandská enkláva v přístavu Nagasaki) v letech 1857–1863, a byl pozván na Tokugawa bakufu aby vyučoval západní medicínu na námořní akademii Kaigun Denshujo. Měl 133 studentů, kterým se pokusil předat celé lékařskévědění. Na jeho návrh vláda otevřela v roce 1861 první japonskou nemocnici západního stylu Nagasaki Jójóšho s 124 lůžky a lékařskou fakultu.[2] Do Nizozemí se vrátil v roce 1862, v doprovodu dvou svých studentů, kteří se stali prvními japonskými studenty západní medicíny v zahraničí.

V letech 1867–1868 vydal knihu s názvem Vijf jaren in Japan (Pět let v Japonsku).[3]

Mezi jeho studenty fotografie patřil například Ueno Hikoma, jeden z prvních profesionálních japonských fotografů a Kuiči Učida, který byl prvním dvorním fotografem císaře Meiji a královny Šóken. Hikoma u něho studoval chemii po jeho příchodu v roce 1857[4] Pompe van Meerdervoort již v té době vlastnil kameru a fotografické manuály, i když měl jen málo zkušeností jako fotograf, zasvětil také Ueno Hikomu do umění fotografie.[5]