Špýr

Místo, kde kdysi patrně vedl brod přes řeku Rýn, bylo podle nálezů osídleno nejméně pět tisíc let před n. l. Z doby kolem 1500 př. n. l. pochází slavný „Zlatý klobouk“, keltský kultovní a kalendářní předmět, nalezený asi 6 km severně od města. Někdy kolem roku 10 př. n. l. zde vznikl římský vojenský tábor, který se po roce 75 pozvolna rozvinul v římské město. Nejstarší název, Civitas Nemetum, je odvozen od germánských Nemetů, které v okolí patrně usídlil císař Augustus. Roku 346 se poprvé připomíná místní biskup. V následujících stoletích město několikrát zničili nájezdníci a počátkem 5. století zaniklo.

V 6. století se s novým germánským osídlením poprvé objevuje jméno Spira a ze 7. století pocházejí nejstarší zbytky dvou kostelů, sv. Germaina a Dómu. Od roku 946 byl Špýr biskupské město s velkými privilegii, včetně mincovního práva a cla, a město bylo ohrazeno. Roku 1024 se stal císařem Konrád II. Sálský, který pocházel z okolí Špýru a založil dynastii sálijských císařů. Roku 1027 položil základní kámen k Dómu, kde byl roku 1039 pochován, stejně jako šest jeho nástupců. V letech 1080–1106 byl Dóm přestavěn a je dnes – po zboření opatského chrámu v Cluny - opět největším zachovaným románským kostelem. Roku 1084 poskytl zdejší biskup Hutzmann azyl pronásledovaným židům, kteří se zde usídlili. Ze 13. století se ve Špýru zachovala nejstarší známá mikve.[pozn. 1] Od názvu města je odvozeno také frekventované židovské příjmení Šapira (nebo Šapiro).[5]

Pohled na Špýr (Seb. Münster 1550)

Od roku 1135 zde pobývali i štaufští císařové a ve 13. století byla založena řada klášterů. Koncem 13. století si bohatí měšťané vymohli na biskupovi městskou samosprávu a od roku 1349 se o moc museli dělit i s řemeslnickými cechy. Roku 1349 při pogromu za morové epidemie byla významná židovská obec téměř úplně vyvražděna a další pogromy v 15. století zničily i synagogu.

V 16. století se zde konalo pět říšských sněmů a když sněm roku 1529 potvrdil Lutherovo odsouzení, sepsali 20. dubna 1529 zástupci evangelické šlechty a měst císaři Karlu V. protestní dopis, od něhož se odvozuje označení protestant a protestantství. Roku 1540 se městská rada přiklonila k reformaci. Za třicetileté války bylo město několikrát vyrabováno, ale nejhorší katastrofu způsobilo za válek o falcké dědictví zničení města roku 1689 vojskem Ludvíka XIV. Vojáci vypálili 700 domů, Dóm a další stavby a vyhodili do vzduchu městské opevnění. Teprve o deset let později se začali vracet obyvatelé.

Pohled na Špýr (M. Merian 1637)

Obnovené město dobyla roku 1792 armáda republikánské Francie, která zde však nezpůsobila škody a do roku 1815 byl Špýr součástí Francie. Francouzi zde zavedli liberální politické a zejména soudní zřízení, které přetrvalo až do roku 1900. Po Napoleonově pádu připadl Špýr Bavorsku, roku 1837 byl dokončen říční přístav a roku 1847 byl Špýr napojen na železnici. Roku 1904 byla s pomocí německého císaře dokončena Gedächtniskirche, kostel na památku protestace roku 1529 s věží vysokou 105 m.

Po první světové válce obsadila levý břeh Rýna Francie a podporovala (neúspěšné) pokusy o osamostatnění Falce. Během druhé světové války byly zbořeny věže dómu a poškozeno jeho okolí, dodnes pusté. Dochovala se pouze malá část Starého města při Maxmilianstrasse. Po válce následovalo velké rozšíření moderního města s průmyslovými komplexy. Roku 1990 oslavilo město dvě tisíciletí svého trvání.

Dóm ve Špýru

• Nejvýznamnější památkou a dominantou města je dóm Panny Marie a sv. Štěpána, trojlodní románská bazilika z let 1030–1106. Je postaven z místního pískovce, je 134 m dlouhý a jeho klenba sahá do výšky 33 m. Má příčnou loď, čtyři věže a pod zvýšeným chórem kryptu z roku 1041, které patří k nejstarším částem stavby. Od zboření baziliky ve francouzském Cluny je to největší zachovaná románská stavba a dlouho patřila mezi největší kostely vůbec. Chrám byl v 17. století těžce poškozen a pak několikrát restaurován, takže zejména jeho západní průčelí je už jen rekonstrukcí.

V kryptě je pohřbena řada středověkých panovníků dynastie Salierů a Štaufů, především císař Jindřich III. a Konrád II. Jejich pohřební výbava včetně klenotů je vystavena v Historickém muzeu.

• Císařská „triumfální cesta“ (dnešní Maximilianstrasse) vede v ose dómu a měří 700 metrů; na jejím západním konci stojí hlavní městská brána (Altpörtel), založená kolem 1250 a dostavěná 1512, která jako jediná nebyla zničena roku 1689. V patře je muzeum a z ochozu je pozoruhodný výhled na město.
• Historické muzeum, dvouvěžová romantická stavba v sousedství dómu uchovává bohaté památky z období římské antiky, keltské kultury, dále dómský poklad a středověké pohřební památky císaře Jindřicha III., Konráda II. a císařovny Gisely. Návštěvnicky atraktivní jsou figury pravěkých lidí, Keltů a rekonstrukce antického pokoje.
• Technické muzeum na okraji města má zejména bohaté sbírky dopravních prostředků.

• Thomas Lehr, německý spisovatel

• Hnězdno, Polsko
• Chartres, Francie
• Javne, Izrael
• Kursk, Rusko
• Ravenna, Itálie
• Spalding, Velká Británie