Leopold I. Belgický

Narodil se v Coburgu jako Leopold Jiří Kristián Frederik (nizozemsky Leopold George Christian Frederick; německy Leopold Georg Christian Friedrich), princ sasko-kobursko-saalfeldský, později princ sasko-koburský a gothajský, vévoda saský. Byl nejmladším synem Františka Bedřicha Antonína Sasko-Cobursko-Saalfeldského a hraběnky Augusty Reuss-Ebersdorfové a později se stal princem sasko-koburským a gothajským. Mimoto byl strýcem britské královny Viktorie jakož i jejího manžela Alberta.

Roku 1795 v dětském věku byl jmenován plukovníkem Izmailovského carského regimentu v Rusku. O sedm let později se stal generálmajorem. Když v roce 1806 napoleonští vojáci obsadili vévodství sasko-coburské, Leopold odešel do Paříže. Napoleon Bonaparte mu nabídl post pobočníka, Leopold ovšem nabídku odmítl. Naopak se rozhodl pro vojenskou kariéru v ruském carském jezdectvu. Agitoval proti Napoleonovi a vyznamenal se v bitvě u Chlumce v čele své jednotky kyrysníků. Roku 1815 dosáhl hodnosti generálporučíka v ruské carské armádě.

V únoru 1816 požádal britského prince regenta Jiřího a britský parlament o ruku jeho jediné dcery a dědičky, následnice britského trůnu, princezny Šarloty.

Svatba princezny Charlotty a prince Leopolda

Svatba se uskutečnila 2. května roku 1816 v Carlton House. Leopold byl jmenován britským polním maršálem a rytířem podvazkového řádu. Parlament mu stanovil důchod £50,000 per annum (ročně), který měl pobírat i v případě, že by jeho manželka zemřela dříve než on. Soudobé prameny popisují manželství jako šťastné a spokojené; Šarlota tvrdila, že její muž je "ideální v lásce". Manželé sídlili v Claremont House, který dostali jako svatební dar od národa. Šarlota Augusta otěhotněla ihned po svatbě, v červenci však své první dítě potratila. Počátkem dalšího roku otěhotněla znovu. Třebaže na počátku svého těhotenství byla naprosto zdravá, neblahé lékařské postupy tehdejší doby - mezi jiným špatná životospráva a pouštění žilou vyústily v nebezpečně chatrný zdravotní stav. 3. listopadu 1817 u ní začaly porodní bolesti; po 50 hodinách, vyčerpaná a slabá, porodila 5. listopadu mrtvé dítě, syna. Ráno následujícího dne, 6. listopadu, princezna zemřela, v 21 letech, na následky fatálního poporodního krvácení. Pochována byla se svým dítětem u nohou v Kapli sv. Jiří na windsorském hradě.

Pokud by princezna Šarlota zůstala naživu, byla by se stala královnou Spojeného království po smrti svého otce a Leopold by, podobně jako později jeho synovec princ Albert, byl princem-manželem Velké Británie a nikdy by se nebyl stal králem Belgičanů. Navzdory skonu Šarloty Augusty mu 6. dubna 1818 princ regent Jiří udělil titul Královská výsost (Royal Highness) výnosem Order-in-Council[1]. Na počest své první ženy dal Leopold jméno Charlotte své prvorozené dceři z druhého manželství, která se později stala císařovnou Charlottou Mexickou.

2. července roku 1829 se uskutečnila svatba pochybné platnosti (soukromý sňatek bez duchovních a bez veřejných ceremonií) s herečkou Caroline Bauerovou, jíž byl udělen titul Countess of Montgomery, sestřenkou jeho poradce Christiana Friedricha von Stockmara. 'Manželství' údajně skončilo roku 1831 a v následujícím roce, 9. srpna 1832, se Leopold na zámku Compiègne ve francouzském Compiègne oženil s francouzskou princeznou Luisou Marií Orleánskou, nejstarší dcerou budoucího francouzského krále Ludvíka Filipa a Marie Amálie Neapolsko-Sicilské.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold I. Belgický na Wikimedia Commons
• Galerie Leopold I. Belgický na Wikimedia Commons
• Belgická královská rodina
• Vévodská dynastie sasko-kobursko-gothajská
• Královský dům Velké Británie
• Královský dům Francie

Předchůdce: nový titul

Belgický král 1831 – 1865

Nástupce: Leopold II. Belgický