Chantal Chaudé de Silans

V roce 1932, ve třinácti letech, se zúčastnila prvního francouzského ženského šampionátu. V sedmnácti letech, v roce 1937, v šampionátu zvítězila.[4]

Po 2. světové válce se nepořádala Mistrovství Francie v šachu speciálně pro ženy a tak startovala na otevřeném mistrovství Francie společně s muži jako vůbec první žena. V roce 1947 skončila sedmá.[5] Dělené třetí místo, které obsadila v roce 1951 ve Vichy, je dodnes nejlepším výsledkem, kterého dosáhla žena v Mistrovství Francie v šachu.[6]

Na přelomu let 1949 a 1950 reprezentovala Francii na turnaji v Moskvě, který určil novou mistryni světa žen po tragicky zemřelé Věře Menčíkové. V první části turnaje se držela na čele startovního pole, ale v závěru odpadla dílem únavou a dílem proto, že nestačila na sovětské šachistky. Skončila na děleném pátém místě ze šestnácti účastnic. V turnaji zvítězila Ljudmila Ruděnková a sovětské hráčky obsadily prvá čtyři místa.

Ještě třikrát se zúčastnila turnajů kandidátek mistrovství světa, v letech 1952 a 1955 v Moskvě a znovu v roce 1961 ve Vrnjačka Banji), to však již končila v polovině startovního pole (na 8., děleném 10. a děleném 12. místě).[7]

Na otevřené šachové olympiádě v Dubrovníku odehrála 6 partií a získala v nich 1,5 bodu při jedné výhře.[8]

Na šachové olympiádě žen v Emmenu odehrála 11 partií a získala v nich 6,5 bodu při pěti výhrách.[8]