Dřenice (Cheb)
Dřenice (německy Treunitz) jsou vesnice, místní část města Cheb. V roce 2011 zde trvale žilo 33 obyvatel.[2]
Dřenice | |
---|---|
Kostel svatého Oldřicha | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Cheb |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′4″ s. š., 12°27′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 33 (2011)[1] |
Katastrální území | Dřenice u Chebu |
PSČ | 350 02 |
Počet domů | 9 (2011)[1] |
Dřenice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 51071 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Prvně se Dřenice zmiňují v roce 1273. Před druhou světovou válkou zde žilo ve 36 domech 217 lidí. Po vysídlení německého obyvatelstva zůstala vesnice prázdná. Až později, když byla vybudována přehrada Jesenice, se z Dřenic stalo vyhledávané místo a bylo zde založeno několik kempů. Dnes zde trvale žije přibližně 15 lidí.
Přírodní poměry
Dřenice se nacházejí přibližně pět kilometrů východně od Chebu na severním břehu přehradní nádrže Jesenice v nadmořské výšce 447 metrů.
Místní pískovna s odhalenými vrstvami sedimentů je názornou ukázkou stratigrafie Chebské pánve. Pískovna je nalezištěm tzv. chebských vltavínů.[3]
Pamětihodnosti
- V Dřenicích se nachází původně románský kostel svatého Oldřicha z 12. století, který byl v 17. století barokně přestavěn. V dnešní době nemá žádné vnitřní vybavení a je ve velmi špatném stavu. Okolo něj se nacházel německý hřbitov, který po letech komunismu zpustl. V minulých letech byl revitalizován a nalezené náhrobky byly rozestavěny okolo kostela.
- Před kostelem se nachází také jeden smírčí kříž, který sem byl přenesen z místa, které je dnes zatopeno přehradou.
- Na západním okraji vesnice se nad vodní nádrží dochovaly pozůstatky dřenického hradiště.[4]
- V prostoru mezi vesnicí a štěrkovnou se nachází dvě památkově chráněné archeologické lokality, z nichž západní byla pravděpodobně z velké části zničena těžbou písku a východní bývalým hřbitovem a výstavbou silnice. Z obou míst pochází nálezy z období mezolitu a mladší doby bronzové, ve které v nich stávala sídliště osídlená lidem lužické kultury.[5][6]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 265.
- Dřenice. Barevné sedimentární struktury a chebské vltavíny [online]. Sokolov: Geopark Egeria [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Dřenice, s. 77.
- Rovinné neopevněné sídliště Dřenice I, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
- Rovinné neopevněné sídliště Dřenice II, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2018-11-11]. Dostupné online.
Literatura
- VÍT, Jaroslav. Ašsko a Chebsko. Praha: Olympia, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7376-036-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dřenice na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Dřenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Portály: Česko | Geografie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.