Třebeň

Obec Třebeň (německy Trebendorf) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji, 6 km severně od Chebu. Žije zde 431[1] obyvatel. Třebeň je členem Svazku obcí Kamenné Vrchy.

Třebeň
východní část obce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0411 539023
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíCheb
Okres (LAU 1)Cheb (CZ0411)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′44″ s. š., 12°24′ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel431 (2022)[1]
Rozloha21,70 km²
Nadmořská výška439 m n. m.
PSČ350 02, 351 34
Počet domů133 (2021)[2]
Počet částí obce10
Počet k. ú.9
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa obecního úřaduTřebeň 31
351 34 Skalná
[email protected]
StarostaMikoláš Karel Dis.
Oficiální web: www.treben.cz
Třebeň
Další údaje
Kód obce539023
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Třebeň leží na katastrálních územích Doubí u Třebeně, Dvorek, Horní Ves u Třebeně, Chocovice, Lesina, Nový Drahov, Povodí, Třebeň, Vokov u Třebeně.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1208, kdy se uvádí v majetcích Bedřicha z Waldthurmu, který ji v tomto roce směnil za jiné statky s cisterciáckým klášterem ve Waldsassenu.[4]

Větší část vsi patřila klášteru ve Waldsassenu, čtyři poddanské dvory v ní pak drželi Rohrerové. Roku 1339 je prodali témuž klášteru. V průběhu druhé poloviny 14. století se dostala ves několikrát do zástavy jiným držitelům, klášter ji však vždy získal zpět. Nakonec se tak stalo listem císaře Zikmunda z roku 1434. V období 15. až 17. století drželo obec několik chebských měšťanských rodin. Později koupilo část obce město Cheb, větší část však nadále držel klášter ve Waldsassenu. V vlastnictví kláštera zůstala Třebeň až do 19. století. Po roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva a po vysídlení německých obyvatel došlo jen k částečnému dosídlení českými obyvateli. Během následných let bylo historické jádro vsi poznamenáno nevhodnými zásahy. Byly zbořeny některé usedlosti, zanikly hospodářské dvory a větší část drobnější zástavby v okrajových částech.[5][6]

Zástavba

Obec má dvorcový půdorys, typický pro menší sídla v severní části Chebské pánve, v širším okolí Františkových Lázní. Jádrem a dominantou obce je kostel, původně obklopený velkými usedlostmi. Menší zástavba vznikla především v dolní části. Přes narušení po druhé světové válce stále představuje poměrně významný celek mladší chebské lidové architektury. Dochovala zejména mohutná usedlost čp. 19. Po obvodu dvora stojí velký patrový klasicistní dům s kamennými římsami oken. Vesnice byla v minulosti navržena k prohlášení za památkovou zónu, k realizaci tohoto záměru ale nedošlo.[6]

Přírodní poměry

Obec leží v ploché až mírně svažité krajině severní části Chebské pánve. Geologické podloží tvoří písky, jíly, štěrkopísky vildštejnského souvrství třetihorního stáří.[7] Okolní zemědělská krajina nemá výrazné morfologické prvky, výjimkou jsou rašeliniště v Národní přírodní rezervaci Soos, která svým jižním okrajem zasahují do severní části obce. Obcí protéká krátký bezejmenný potok, který se po soutoku s Doubským potokem vlévá asi po 1,5 km do Ohře.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (bez místních částí) [8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 191224227253278263254617351118173184202
Počet domů 2730322626262821851127424351
Vývoj počtu obyvatel a domů Třebeně (včetně místních částí) [8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 1 3211 5331 3771 2741 3261 2851 455513453376391321547388
Počet domů 15017417415715816717816385698899102115

Doprava

Obcí prochází silnice III. třídy spojující Sokolov s Františkovými Lázněmi, u severního okraje obce je zastávka železniční trati Cheb – Luby u Chebu.

Pamětihodnosti

Části obce

Galerie
  • Mateřská škola
  • Obnovený památník obětem první světové války
  • Historizující dům ve středu obce
  • Kostel svatého Vavřince

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2018-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-10.
  4. Třebeň [online]. turistika.cz [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
  5. ÚLOVEC, Jiří. Hrady, zámky a tvrze na Chebsku. Cheb: Chebské muzeum, 1998. 255 s. ISBN 80-85018-78-0. S. 221–222.
  6. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic – Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná sídla v Čechách. 1. vyd. Svazek III. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 354–355.
  7. Geologická mapa [online]. Česká geologická služba [cit. 2018-08-10]. Dostupné online.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.