Nový Žďár

Nový Žďár u Aše v okrese Cheb (německy Neuenbrand[2]) byla před únorem 1948 velmi rozlehlá vesnice. Dnes je místní částí města Aše. Název Žďár je odvozen od toho, že se v blízkosti vypalovaly (žďárovaly) kořeny. V roce 2011 zde trvale žilo 41 obyvatel.[3]

Nový Žďár
Lokalita
Charakterosada
Obec
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′39″ s. š., 12°12′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel41 (2011)[1]
Katastrální územíNový Žďár (6,66 km²)
Nadmořská výška628 m n. m.
PSČ352 01
Počet domů16 (2011)[1]
Nový Žďár
Další údaje
Kód části obce98299
Kód k. ú.698296
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Osada leží 2,5 km jižně od Aše blízko bývalého zakázaného pásma, mezi přírodními parky Halštrov a Smrčiny. Horní část plynule navazuje na Mokřiny, na východě sousedí s Nebesy a na západě se nacházejí státní hranice s Německem. Nový Žďár je rozdělen silnicí I/64 z Aše do Chebu. V roce 2002 vystavěný ašský obchvat začíná právě zde. Kvůli častým dopravním nehodám na křižovatce silnice I/64 a ašského obchvatu, musela být dopravní infrastruktura v roce 2004 upravena, a byl zde postaven kruhový objezd.

Jeden z historických hraničních mezníků. Tento pochází z roku 1754.

Historie

Roku 1569 propůjčil saský kurfiřt August jako léno bratřím Adamu a Janu Zedtwitzům osadu Nový Žďár. Po rozpadu vrchnostenské správy byla samostatná obec připojena k Mokřinám, od roku 1975 k Aši. Na konci minulého století zde žilo v 31 domech 274 obyvatel. Mezi válkami tu obývalo 380 osob 35 domů, dnes tu žije 27 obyvatel v 7 domech a 1 chalupě. Obživu nacházeli usedlíci ve zdejším kamenolomu a v zemědělství. Domy postavené mezi kolejemi dráhy a silnicí Aš – Cheb zůstaly zachovány. Ostatní byly odstraněny po vyhlášení hraničního režimu v roce 1951.

Zajímavý je úsek státní hranice mezí hraničními kameny 7/10 a 9/8, kde dosud stojí hraniční mezníky různých historických dob: sedm mezníků se znakem Zedtwitzů a erbem rodu von Lindenfelsů z Erkersreuthu, datovaných léty 1718 a 1754, hraniční kámen (tzv. Schösselstein) s křížem, vysekaným před rokem 1718. Na kameni nahoře mísovitá prohlubeň, o které se předválečný regionální badatel Konrad Alberti domníval, že souvisela s keltským osídlením. Mimoto je na kameni z pozdější doby vysekán nápis Böhmen a Bayern. V zahloubené plošce je letopočet 1844. Ve třicátých letech byl do mísovité prohlubně zabetonován typizovaný hraničník. Historické hraničníky leží na turistické cestě značené červenou značkou. Z ní odbočuje žlutá značka přes Nový Žďár a Nebesa k pramenu Halštrova.

V horní části obce stojí bývalý pečovatelský dům města Aše, vybudovaný v letech 1916-1918 Albertem Kirchoffem, a za ním bývalá dětská ozdravovna. Obě tyto stavby sloužili po roce 1951 jako kasárna Pohraniční stráže s chovnou stanicí psů.

V 90. letech minulého století zde byla postavena čerpací stanice. V roce 2007 se uvažovalo o vybudování sportovně-zdravotního centra, k realizaci projektu však nikdy nedošlo. V roce 2009 zde byla postavena velká betonárna firmy Zapa beton a.s..

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel[4]
Rok 1850 1930 1947 1961 1970 2001
Počet obyvatel 179 380 166 43 44 24

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 264.
  4. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.