Beranov

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1233, kdy je připomínán jako příslušenství premonstrátů kláštera Teplá.[6] Držení vesnice premonstrátům potvrdil roku 1273 papež Řehoř X. Zástavba usedlostí byla soustředěna po obvodu malé podkovovité návsi s rybníkem. Jižní strana návsi byla nezastavěna. Později bylo postaveno několik domů na jihovýchodním okraji vesnice. Ve 20. století byla zastavena i jižní část návsi.[7] Vesnice značně utrpěla za husitských válek a také v období třicetileté války. Za švédských válek měl na přelomu srpna a září roku 1647 v Beranově svůj štáb generál Wrangel. Se svými vojsky vyplenil roku 1647 Tepelsko, mnoho okolních obcí bylo zničeno. Připomínají je jen drobné stopy zdí v terénu a několik pomístních názvů.[8]

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva došlo jen k částečnému dosídlení a vesnice stagnovala. Zástavba prořídla, část domů byla demolována. Nevznikly zde však žádné rušivé novostavby a urbanistický prostor tak zůstal díky údržbě původních stavení zachován.[7]

Beranov je od roku 1995 chráněn jako vesnická památková zóna.[10] Kromě toho jsou ve vesnici ještě samostatně chráněny jako kulturní památky

• venkovská usedlost čp. 2 z počátku 19. století[11]
• boží muka z datací 1727.[12]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beranov na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Beranov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa katastru Beranov na webu ČÚZK