Trojmezí (Hranice)

Bývalá kasárna Pohraniční stráže, budoucí ženská věznice (2008)

První písemná zmínka o Trojmezí pochází z roku 1356, kdy jej vlastnili Neubergové. V 16. a 17. století se v okolí těžila železná ruda. Pozůstatky těžební činnosti jsou dodnes patrné. V té době také vznikalo v okolí, podél potoka Rokytnice několik mlýnů, a později barevna. Vesnice je rozptýlena na větším území, proto byly vždy problémy s docházkou dětí do školy. I tak byla v roce 1903 postavena moderní škola.

V nejseverozápadnějším koutu Trojmezí se nachází trojmezí s Bavorskem a Saskem, přičemž ještě před vstupem České republiky do Schengenského prostoru zde byl turistický přechod. Dnes je možné se tudy dostat na několik německých turistických cest. Dříve na tomto místě stál mlýn a hamr. Ty již neexistují, ale zachoval se zde smírčí kříž.

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva bylo Trojmezí téměř vylidněno. Velká část Čechů, která zde zůstala, musela odejít v roce 1951 poté, co zde bylo zřízeno hraniční pásmo, a jejich domy byly strženy. Později zde byla vystavěna budova Pohraniční stráže, která byla jen sporadicky využívána, ale nakonec dlouhá léta chátrala. V květnu 2008 byla však konečně prodána místním podnikatelům, kteří z ní hodlají udělat ženskou věznici.[4]

V současné době se v obci nachází jen 11 domů, ve kterých žije 34 obyvatel, kasárna a opuštěný hostinec, který zažíval svůj boom po otevření hranic s Německem.

Trojmezí leží přibližně dva kilometry západně od Hranic a dvanáct kilometrů severozápadně od Aše, v nadmořské výšce 602 metrů. Dříve se Trojmezí dělilo na Trojmezí (Gottmannsgrün), Dolní Trojmezí (Unter Gottmannsgrün) a Kozí hřbet (Ziegenrück), a součástí obce byly také samoty Richterovy Domky, Neustadt, Schwammenbach a Císařský hamr (Kaiserhammer). Některé prameny uvádějí také Mäcklovy Domky.

Severozápadně od vesnice, podél státní hranice, leží část národní přírodní památky Bystřina – Lužní potok.

Podle sčítání 1930 zde žilo v 163 domech 845 obyvatel. Jeden obyvatel se hlásil k československé národnosti a 747 k německé. Žilo zde 33 římských katolíků a 732 evangelíků.[5]

Památníky obětem války v roce 1866 a první světové války

• Pomník obětem v prusko-rakouské válce v roce 1866
• pomník obětem první světové války
• smírčí kříž

Přes Trojmezí vede cyklistická trasa 2058 z Hranic do Aše, a červeně značená turistická trasa. Je možné dostat se z obou do německé obce Prex a dále po německých turistických trasách například do měst Rehau nebo Regnitzlosau.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Trojmezí na Wikimedia Commons

• Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
• Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
• Historicko-turistický průvodce č.15, Kolektiv autorů, 2000, vydalo nakladatelství Českého lesa