Loretánská kaple ve Starém Hrozňatově

Loreta ve Starém Hrozňatově je loretánská kaple postavená v letech 1664–1689 chebskými jezuity. Nachází se v chebské místní části Hrozňatov. Stejně jako u ostatních obdobných staveb byla její podoba inspirována Svatou chýší v Loretu.

Loretánská kaple ve Starém Hrozňatově
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice50°1′34,62″ s. š., 12°23′56,36″ v. d.
Základní informace
Statuskaple
Další informace
Kód památky40874/4-128 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stavba

Se stavbou lorety ve Starém Hrozňatově u Chebu, začali chebští jezuité v roce 1664. Zároveň začala vznikat i Velká křížová cesta s 29 zastaveními, v nichž byly ze dřeva vyřezávané postavy v životní velikosti, a s kaplí Božího hrobu, postavené podle kaple uprostřed Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Křížová cesta, situovaná podle jeruzalémské Via Dolorosa, byla několik kilometrů dlouhá a končila u Lorety. V roce 1667 se v kapli Panny Marie sloužila první mše a přišlo sem první procesí. Areál byl s vydatnou pomocí místních obyvatel a s přispěním mecenášky hraběnky Heissensteinové dokončen roku 1689. V roce 1773 byl řád jezuitů v Chebu zrušen a loreta připadla pod správu farnosti v Chebu. Správcem byl chebský kaplan. Loreta se stala brzy oblíbeným poutním místem, putovala k ní častá procesí. Později byla na loretě zřízena farnost, k níž patřily okolní obce.

Úpadek

V roce 1951 se zde naposledy sloužila mše. Protože se loreta ocitla v pohraničním pásmu, začala rychle chátrat. Roku 1952 vyhořela věž zvonice a byla zbořena před Loretou stojící budova školy. Po několika letech bylo celé poutní místo zcela zničené. Veškeré zařízení bylo rozkradené, střechy proděravělé, zdivo se rozpadalo, ambity začaly zarůstat náletovými dřevinami. Zdi kostela byly zohavené sprostými nápisy a na soše madony s Ježíškem nad portálem se objevily dodnes viditelné stopy po ostré munici, jakoby si z ní vojáci udělali střelecký terč.

Obnova
Loretánská kaple před rekonstrukcí
Vnitřek chýše
Loretánská kaple po rekonstrukci

Po roce 1989, hned po otevření hranic, začali na zdevastovanou Loretu přicházet první poutníci. Začalo se uvažovat, zda Loretu opravit, zakonzervovat či zbořit. Podle propočtů památkového ústavu by všechny varianty byly stejně drahé, ale na žádnou z nich nebyly peníze.

V roce 1992 založil bývalý starousedlík vysídlený v roce 1946 Anton Hart ve Waldsassenu Spolek na podporu poutního místa Maria Loreto[1] a stal se jeho předsedou. Spolek nabídl českým státním a obecním institucím a církvi, jako vlastníku objektu, finanční pomoc. Zprvu to bylo 30 000 marek. Hart osobně přispěl částkou 100 000 korun. Anton Hart chtěl, aby se na výstavbě Lorety podíleli Češi i Němci, aby byla společným dílem a místem setkávání a smíření.

Velkou podporu měla loreta v tehdejším předsedovi ONV Otakarovi Mikovi a v plzeňském biskupovi Mons. Františku Radkovském. V roce 1994 byl v Chebu založen český Spolek Maria Loreto, který sice nemohl poskytovat takové finanční zajištění jako spolek německý, ale dění na Loretě podporoval a propagoval, zajišťoval zázemí, dopravu na bohoslužby, úklid apod. Obnova některých částí areálu byla zařazena také do programu českého ministerstva kultury na záchranu architektonického dědictví, projekt záchrany Lorety byl podpořen Česko-německým fondem budoucnosti, ze střešního fondu Ministerstva kultury, městem Cheb i bývalým ONV Cheb. Svým dílem z příspěvků a darů členů přispěl i chebský Spolek Maria Loreto. Během deseti let se Antonu Hartovi za pomoci německého Spolku Maria Loreto podařilo v Německu sehnat dva miliony marek.

První neděli v říjnu roku 1993 se na loretě uskutečnilo první velké českoněmecké setkání za účasti plzeňského biskupa Františka Radkovského. Tato setkání se od té doby každoročně opakují při slavnostní poutní mši. V roce 1994 při této českoněmecké pouti biskup vysvětil nově vybudovanou kapli Panny Marie a tři nově ulité zvony, které se poprvé po 50 letech opět z opravené zvonice rozezněly. V roce 1996 František Radkovský vysvětil dokončený kostel Sv. Ducha.

V dalších letech byly dokončeny ambity, opravena poslední zastavení, která zbyla z Velké křížové cesty, kaple Božího hrobu, kaple Ukřižování. Ze zničeného hřbitova vznikla meditační zahrada, kde byly umístěny nalezené sochy, které stály kdysi u Božího hrobu. Do rohových kaplí v ambitech byly umístěny nové sochy sochaře Hatto Zeidlera z Heidelbergu a na stěny obrazy ze života Panny Marie – dílo malíře Jaroslava Šindeláře z Plzně. V roce 2002 byl na hřbitově postaven zahradní pavilon. Sociální zázemí celého areálu bylo v roce 2005 zkvalitněno stavbou veřejných toalet s prodejním kioskem.

Současnost

Loreta je v současné době opět plně funkční. V sezóně se zde každých čtrnáct dní konají české mše a jednou za měsíc mše německá, navíc časté poutě, české i německé. Skupina členů chebského Spolku Maria Loreto v době sezóny od roku 2003 dobrovolně zajišťuje na Loretě služby návštěvníkům, pečuje o úklid a květiny. Chebská farnost, které Loreta patří a která zde zajišťuje duchovní správu, spolupracuje i s německým spolkem, který stále přispívá i finančně. Dle záznamů průvodcovské služby ročně Loretu navštíví více než 10 tisíc poutníků a turistů z celé Evropy.

V červnu 2006 zástupci obou spolků Maria Loreto a chebské katolické farnosti podepsali dokument nazvaný „Maria Loreto: Místo smíření a setkávání“ načrtávající základní poslání a dlouhodobou vizi rozvoje poutního místa a upřesňující zásady spolupráce ve službě tohoto poslání.

Loreta je chráněna jako nemovitá kulturní památka.[2]

Odkazy

Reference
  1. Verein zur Erhaltung und Förderung der Wallfahrtskirche Maria Loreto e. V.
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 1958-05-03]. Identifikátor záznamu 152961 : loreta, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Literatura
  • BERAN, Petr: Píseň o Loretě, Krajské muzeum Cheb, Cheb 2003
  • BERAN, Petr: Das Lied von Maria Loreto, Herausgegeben von Vereinen Maria Loreto in Waldsassen und Eger, Eger 2006
  • BIDMON, Elfriede: Maria Loreto: Eine kleine Wallfahrt durch 330 Jahre, Verein zur Erhaltung und Förderung der Wallfahrtskirche Maria Loreto in Altkinsberg, Egerland e.V., 6. erweiterte Auflage 2002
  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 105–114. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.