Tepelská vrchovina

Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (847 m n. m.). Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.

Tepelská vrchovina
Tepelská vrchovina

Nejvyšší bod847 m n. m. (Podhorní vrch)
Rozloha682 km²

Nadřazená jednotkaKarlovarská vrchovina
Sousední
jednotky
Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina

SvětadílEvropa
StátČesko Česko

Tepelská vrchovina na mapě Česka
PovodíLabe
Souřadnice49°58′30″ s. š., 12°55′30″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIIIC-2
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vymezení

Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.

Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.

Členění

Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:

  • IIIC2-A Toužimská plošina
    • IIIC2-A-a Útvinská plošina
    • IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
    • IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
  • IIIC2-B Bezdružická vrchovina
    • IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
    • IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
    • IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
    • IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
    • IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
  • IIIC2-C Žlutická vrchovina
    • IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
    • IIIC2-C-b Vladařská vrchovina
Členění Tepelské vrchoviny: Severozápadní část představuje Útvinská plošina, na jihu se prostírá Bezdružická vrchovina, severovýchod území zaujímá Žlutická vrchovina.

Vodstvo

Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.

Geologie

Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.