Libá (zámek)

Zámek Libá, stav v roce 2000 před začátkem rekonstrukce

Hrad a obec vznikly okolo poloviny 13. století. Roku 1264 je zmiňován Ruprecht z Nového Liebensteina, čímž je doložena existence hradu. Na sklonku 13. století rod Liebensteinů vymřel a hrad byl pobořen. Roku 1346 panství i se zničeným hradem získal jako české korunní léno chebský měšťan František Gosswein a v roce 1355 jej se svolením Karla IV. obnovil. Později Václav IV. Gossweinům kvůli četným loupežím hrad odňal a propůjčil jej v roce 1381 Johannu I. z Leuchtenberka. Ten jej roku 1400 prodal chebském měšťanu Erhardu Rudischovi. Roku 1425 panství získal rod Cedviců, který ho i s hradem vlastnil až do 20. století. V 18. století byl goticko–renesanční hrad postupně přestavěn na barokní zámek. Roku 1912 Benno Cedvic prodal panství Leopoldu Hauserovi.

V roce 1945 bylo panství zkonfiskováno státem, zámek velmi trpěl a koncem osmdesátých let byl těžce poškozen požárem.

Původní nevelký hrad patřil mezi hrady bergfritového typu,[2] byť není jasné, zda byl okrouhlý bergfrit součástí nejstarší stavební fáze.[3] Tvořilo jej předhradí a stísněné hradní jádro, na jehož jihozápadní straně stál malý, snad věžovitý, palác postavený z kvádrového zdiva. V průběhu čtrnáctého století obytné možnosti vylepšil nově postavený výstavný palác a nejspíše bylo upraveno také komunikační schéma hradu.[3]

Opevnění předhradí zesilovaly čtverhranné věže nebo bašty. Od roku 1406[3] býval součástí předhradí také hradní kostel, který se nejspíše nacházel v místech barokního kostela svaté Kateřiny.[2] Na vyobrazení zámku z poloviny 18. století však na místě tehdy neexistujícího kostela byla zakreslena okrouhlá nárožní věž.[4]