Kladská

Kladská (německy Glatzen, česky do roku 1945 Kladské) je osada v katastrálním území Mariánské Lázně v okrese Cheb asi 7 kilometrů severně od Mariánských Lázní, administrativně náležející k městu. Byla založena jako lovecká osada roku 1875. V roce 2011 zde trvale žilo 56 obyvatel.[2]

Kladská
Lovecký zámeček Kladská
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMariánské Lázně
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Zeměpisné souřadnice50°1′35″ s. š., 12°40′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel56 (2011)[1]
Katastrální územíMariánské Lázně (35,35 km²)
PSČ353 01
Počet domů14 (2011)[1]
Kladská
Další údaje
Kód části obce79359
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve patřila pod obec Kynžvart, od 1. dubna 1976 se stala součástí města Mariánské Lázně.[3]

Leží při silnici III/2119 z Lázní Kynžvartu do Pramenů v nadmořské výšce 815 metrů, v těsném sousedství Kladského rybníka. Poblíž osady pramení Pramenský potok, nad osadou se zvedá vrch Lysina (982 m). Dominantou osady obklopené lesy je dřevěný lovecký objekt v alpském stylu s možností ubytování, který byl původně loveckým zámečkem knížete Schönburga-Waldenburga (v Kladské má pamětní kámen s pamětní deskou).[4] Opodál se nachází sídlo místního lesního závodu Lesů ČR. V Kladské je zastávka autobusu a v letní sezóně zde zastavuje i cyklobus. Je to oblíbené východisko pro výlety do národní přírodní rezervace Kladské rašeliny, začíná zde naučná stezka rezervací. V prodeji je turistická známka č. 92.

Krajinná památková zóna

Dne 22. prosince 2020 bylo území někdejšího loveckého revíru Kladská, jehož tradice se bez přerušení odvíjí od 70. let 19. století, vyhlášeno Krajinnou památkovou zónou. Chráněn je především areál bývalé lovecké obory Kladská se souvisejícími krajinářskými úpravami, soubor historické architektury ve švýcarsko-alpském stylu ze 70. let 19. století, lesní hrobka prince Otto Sigismunda Schönburg-Waldenburga a montánní krajina v okolí Kladské s pozůstatky po průzkumu, otvírce a zpracování cínových a stříbronosných rud a rovněž významné prvky hospodářského využití lesů a rybníků.[5]

Architektura a urbanismus

Dochovaná architektura vznikla s výjimkou několika objektů v krátkém časovém úseku od 70. let 19. století do počátku 20. století. Místní architektura do krajiny Slavkovského lesa historicky nepatří, ovšem vzhledem k neexistenci téměř jakékoliv starší zástavby do místního přírodního rámce zapadá a působí velice přirozeným dojmem. Domy sloužily jak majitelům panství a jejich zaměstnancům, tak i turistům. Osada byla vzhledem k blízkosti lázeňských měst od svého počátku koncipována jako výletní a rekreační oblast. Prvotní inspirací se stal soubor staveb prezentovaný na národopisné části Světové výstavy ve Vídni roku 1873. Dříve se soudilo, že soubor staveb byl přivezen přímo z této výstavy. Nejnovější poznatky to však vyvracejí, ale rozhodně sloužily jako předloha. Nejvýznamnější stavbou celé osady je lovecký zámeček, který byl postaven v letech 1875–1876. Stavbu zhotovila švýcarská firma specializující se na dodávky dřevěných montovaných staveb. Dřevěné části stavby byly dovezeny ve 22 vagonech ze švýcarského Interlakenu a následně zkompletovány. V letech 1896–1945 sloužil objekt jako sídlo prince Sigismunda a jeho manželky Elfriedy. Bezprostřední okolí loveckého zámečku bylo upraveno jako romantický park s výsadbou dendrologicky zajímavých a vzácných dřevin. Park byl doplněn vodními plochami, jež navazují na rozsáhlá přírodní rašeliniště. V roce 1963 zámeček výrazně poškodil požár, při kterém téměř celé jižní křídlo shořelo. Zámeček se však podařilo věrně obnovit. Jižně od zámečku stojí výletní restaurace, postavená na konci 70. let 19. století na místě staršího hostince pravděpodobně z roku 1869. Oblíbeným výletním místem se stal až v polovině 80. let 19. století po otevření cesty z Mariánských Lázní na Kladskou. Poté začali restauraci navštěvovat lázeňští hosté. Hostinec byl nejprve pojmenován „Gasthaus Glatzen”, v roce 1881 se v tisku objevuje jako „Zum Kaiserwald” a od roku 1884 nese současný název „U Tokajícího tetřeva“ (Zum balzenden Auerhahn). S řadou původních řemeslných prvků patří objekt k nejautentičtějším stavbám Kladské.[6]

Pamětihodnosti

Fotogalerie
  • Podzim na Kladské
  • Lovecký zámeček
  • Apartmán Chalet
  • Pension U tetřeva
  • Pamětní deska knížete Schönburga-Waldenburga
  • Lesní hrobka prince Otto Sigismunda
  • Černý rybník
  • Dlouhá stoka pod Kladským rybníkem
  • Kladský rybník

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 266.
  3. Historie Kladské, Hotel Garni, lovecký zámeček Kladská, 2002
  4. JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8.
  5. Kladská byla prohlášena novou krajinnou památkovou zónou [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-12-26]. Dostupné online.
  6. ADAMEC, Vítězslav. Krajinná památková zóna Kladská – Lovecký revír výjimečných kulturních hodnot. Časopis Arnika. 2021, čís. 1, s. 2–7.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.