Vokov (Třebeň)

Vokov (německy Wogau) je téměř zaniklá vesnice, spíše samota, dnes místní část obce Třebeň, okres Cheb, kraj Karlovarský. V roce 2011 zde trvale žil jeden obyvatel.[2]

Vokov
Kaple Máří Magdaleny ve Vokově
Lokalita
Charaktervesnice
ObecTřebeň
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°6′37″ s. š., 12°25′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 (2011)[1]
Katastrální územíVokov u Třebeně (2,04 km²)
Nadmořská výška423 m n. m.
Počet domů3 (2011)[1]
Vokov
Další údaje
Kód části obce169579
Kód k. ú.769576
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vokov se nachází na levém břehu řeky Ohře, přibližně 4,5 kilometru jihovýchodně od Třebeně a sedm kilometrů severovýchodně od Chebu v nadmořské výšce 423 metrů.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1216.[3] Z roku 1261 pochází zmínka o místní tvrzi, která byla zničena v 17. století. Dodnes po ní zůstal málo patrný val. V roce 1549 se zde narodil Johan Lohelius, který se stal později pražským arcibiskupem. Od roku 1666 se stal Vokov chebským majetkem.

V dnešní době se zde nachází pouze jeden využívaný zemědělský dvůr, dva domy, kaple a socha sv. Jana Nepomuckého. Na levé straně silnice ve směru k Lesině se nachází trosky jiného zemědělského stavení. V blízkosti byla před několika lety vytvořena štěrkovna.

Již ve 14. století stával ve vsi mlýn, který byl stále rozšiřován. Od roku 1902 pak zásoboval celou vesnici elektrickým proudem. Ve vesnici stával starý brod přes Ohři. Vedle brodu byla v roce 1610 postavena lávka. Po povodni v roce 1829 byl postaven pevný most pro povozy a od roku 1848 na něm bylo vybíráno mýto. V místě původního mostu stojí socha svatého Jana Nepomuckého. Nový most přes Ohři byl postaven v roce 1862 při stavbě silnice. K jeho zpevnění a opravě došlo roku 1927.

Ve Vokově stávala tvrz, zničená pravděpodobně v 15. století. Při levém břehu bylo postaveno nové panské sídlo, zpustošené během třicetileté války. Panské sídlo zaniklo při demolicích po roce 1945.[4]

V letech 1869–1978 část Třebeně, v letech 1978–1980 součást Františkových Lázní. Mezi lety 1980–1997 se v záznamech Vokov neuvádí jako místní část žádné obce a od roku 1998 spadá opět pod Třebeň.[5] K 1. červenci 1980 byla vesnice Vokov úředně zrušena.[4]

Obyvatelstvo

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce se obec podařilo v roce 1948 jen částečně dosídlit reemigranty. V roce 1950 žilo ve Vokově 51 obyvatel a ve vesnici stálo pořád ještě 15 domů.[4]

Vývoj počtu obyvatel a domů Vokova[6]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 151157137116129108109513924---1
Počet domů 1619191818181815-4--33

Památky

Doprava

Vokov se rozprostírá nepravidelně po obou stranách silnice 21226. Vede tudy Železniční trať Tršnice – Luby u Chebu, ale zastávka se zde nenachází.

Fotogalerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 269.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 344.
  4. BOHÁČ, Jaromír; SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko. 1. vyd. Cheb: Chebské muzeum, 2007. 203 s. ISBN 978-80-85018-59-2. S. 158–159.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online.
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 17.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.