Pěkovice

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273,[5] kdy držení vesnice premonstrátům kláštera Teplá potvrdil papež Řehoř X. V té době spadala vesnice pod správu obce Beranovka. Farností a poštou náležely Pěkovice k tepelskému klášteru. Až do roku 1874 chodily místní děti do školy v Křepkovic. Od roku 1874 měla obec vlastní školu, která ukončila svoji činnost až v roce 1977. V obci byl také hostinec. V první světové válce padlo, zemřelo nebo zůstalo nezvěstných 8 mužů z Pěkovic. Jejich památka byla uctívána formou pamětní desky, umístěné vedle oltáře poutního kostela v dnes již zaniklé obci Svatý Vojtěch.[6]

Vesnice leží v nadmořské výšce 710 m v Tepelské vrchovině. Asi 600 metrů jihovýchodně od zástavby vesnice pramení potok Hadovka.[7] Jižně od vesnice vyvěrá minerální pramen Pěkovická kyselka.[8]

V červenci roku 1998 se územím mezi Pěkovicemi a usedlostí Na Říčce prohnalo tornádo. Po bouři zůstal průsek široký kolem 100 až 150 metrů a dlouhý téměř jeden kilometr.[9]

Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 162 obyvatel, všichni německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.[10] Po druhé světové válce a odsunu sudetských Němců však jejich počet výrazně klesal. Významným zaměstnavatelem bylo středisko živočišné výroby Státních statků, které po roce 2000 převzala soukromá zemědělská farma EURAGRI s r.o., vlastněná majiteli z Itálie.[6]

• Trachytová boží muka z roku 1586, zrestaurované v roce 2016, jedna z nejstarších památek svého druhu na Karlovarsku.[6]
• Socha Panny Marie Immaculaty z 18. století, která stávala vedle budovy školy, po roce 1945 stržena a dlouhé roky ležela na zemi. Okolo roku 1996 byla socha převezena do Teplé a umístěna do parku Přátelství před penzion pro důchodce.[6]
• Roubená chalupa z 1. poloviny 19. století, až do roku 1980 památkově chráněná.[12]

• 
  Silnice s rybníkem
• 
  Vybydlený bytový dům
• 
  Pohled od východu
• 
  Boží muka na západním okraji vesnice