Chotěnov-Skláře

Chotěnov-Skláře je část města Mariánské Lázně v okrese Cheb, tvořená vesnicemi Chotěnov a Skláře. Nachází se asi 4,5 km na jihovýchod od Mariánských Lázní. Je zde evidováno 55 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 82 obyvatel.[3]

Chotěnov-Skláře
Náves v Chotěnově
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMariánské Lázně
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°56′7″ s. š., 12°43′34″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel82 (2011)[1]
Katastrální územíChotěnov u Mariánských Lázní (3,71 km²)
PSČ353 01
Počet domů25 (2011)[1]
Chotěnov-Skláře
Další údaje
Kód části obce405523
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chotěnov-Skláře leží v katastrálním území Chotěnov u Mariánských Lázní o rozloze 3,71 km².[4]

Historie

Chotěnov je zmiňován už při údajném založení tepelského kláštera v roce 1193, a to jako hraniční obec tepelského panství.[5] První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1273.[6] Někdy později vznikl v místech dnešních Sklářů na Kosím potoce pod Hamrnickým dvorem železný hamr, pojmenovaný podle svatého Bartoloměje, patrona pístovské farnosti. Vysoká pec skončila svou činnost po roce 1834 a byla zbořena roku 1870. Na Kosím potoce stály ještě dva další hamry, panský hamr svatého Kryštofa a tzv. Vodní hamr, všechny provozy patřily klášteru Teplá. Na potoce byla i řada mlýnů, z nichž mezi nejstarší patří Selský mlýn, zřejmě totožný s Novým mlýnem zmiňovaným již v roce 1463. Po roce 1818 vznikla ve Sklářích továrna na hliněné džbánky na stáčení minerálních vod, která byla v provozu do roku 1834 a zbořena roku 1870. V roce 1880 bylo ve Sklářích 7 trvale obydlených domů, roku 1895 byla postavena klášterní hájenka.[5]

V roce 1927 bylo ve Sklářích zbudováno mezinárodní letiště Skláře. Za války bylo využíváno německou armádou k výcviku pilotů. V padesátých letech byla letecká doprava opět zastavena a informace o využití letiště podléhaly cenzuře, nějakou dobu sloužilo jen zemědělským letounům. V letech 1965–1970 byla odstřelena betonová letištní budova. Po roce 1989 bylo letiště obnoveno a sloužilo zejména lehkým a ultralehkým letounům, parašutismu a plachtaření.[5]

Skláře nikdy nebyly katastrálně ani správně samostatné, vždy patřily pod Chotěnov. Některé ze zdejších četných samot byly v minulosti počítány pod Hamrníky (část Vysoká Pec s hamrnickým číslováním) a Stanoviště (7 domů s chotěnovským číslováním). Po druhé světové válce až do roku 1969 sídlil chotěnovský místní národní výbor ve Sklářích č. p. 21. Usnesením 15. řádné schůze městského národního výboru v Mariánských Lázních z 12. srpna 1969 byla obec Chotěnov-Skláře připojena k Mariánským Lázním, k předání úřadu došlo 6. února 1971.[5]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 34 domech 221 obyvatel. 3 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 217 k německé. Žilo zde 220 římských katolíků a 1 příslušník Církve československé husitské.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 126161184196230198221831121211001009682
Počet domů 1824263131343426352622252625

Pamětihodnosti
  • Usedlost čp. 12

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-08-28.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 266.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. Skláře, Hamelika, historie Mariánských Lázní a okolí, Ing. Richard Švandrlík
  6. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. Dostupné online. S. 39.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.