Lazy (Lázně Kynžvart)

Lazy (německy Perlsberg[2]) jsou osada ležící na hřebeni Slavkovského lesa v nadmořské výšce 800 metrů. Administrativně patří pod město Lázně Kynžvart. Samostatnou obcí se staly Lazy roku 1850, český název vyjadřující polohu na stráni dostaly v roce 1948.[3]

Lazy
Pastýřský buk v Horních Lazech
Lokalita
Charakterosada
ObecLázně Kynžvart
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°3′5″ s. š., 12°38′6″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel17 (2011)[1]
Katastrální územíLazy (4,2 km²)
Nadmořská výška800 m n. m.
PSČ354 91
Počet domů6 (2011)[1]
Lazy
Další údaje
Kód části obce79367
Kód k. ú.679364
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na severním okraji Lazů roste památný strom Pastýřský buk. Jihozápadně od osady leží nejvyšší vrch pohoří Lesný. V roce 2011 zde trvale žilo 17 obyvatel.[4]

Lazy je také název katastrálního území o rozloze 4,2 km2.[5]

Historie

Kaplička v Dolních Lazech

První písemná zmínka pochází z roku 1336, kdy Jindřich z Leuchtenberku nechal dobývat rudy ve zdejších kopcích. Jednalo se zejména o železné a manganové rudy.[6][7] V roce 1370 jsou Lazy uváděny v seznamu leuchtenberských lén.[3] Osada se dělila na dvě části, na Horní a Dolní Lazy. Horní část se nacházela na náhorní plošině a těsně pod ní. Na ni navazovala dolní část, která se táhla podél cesty do Krásné Lípy a potoka Velké Libavy. Osud obou osad byl společný a i majitelé obou osad byli společní.[6]

V první polovině 16. století vlastnily osadu Šlikové, kteří v roce 1545 otevřeli v Dolních Lazech důl na stříbro, který byl pojmenován jako šachta Marie Pomocné. Po konfiskaci majetků Šliků již dobývání nepokračovalo a důl byl na krátkou dobu obnoven až v roce 1812.[6] Podél Velké Libavy se nacházelo mnoho mlýnů a hamrů, v roce 1838 se jich zde uvádí celkem dvanáct. Na tak malém území to bylo skutečně hodně.[6]

Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva. Zkázu obce znamenalo její začlenění do vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa.[pozn. 1]

Z původní zástavby zůstalo zachováno jen několik domů v Horních Lazech, Dolní Lazy zanikly úplně. Ty připomínají pozůstatky starých mlýnů či hamrů a malá výklenková kaplička, zrekonstruovaná v roce 1999.[3]

Územně-správně byly Lazy v letech 1869–1890 vedeny pod názvem Perslberg jako obec v okrese Planá, v letech 19001930 jako stejnojmenná obec v okrese Mariánské Lázně, v roce 1950 jako osada obce Lázní Kynžvart v okrese mariánskolázeňském a od roku 1961 v okrese Cheb.[8]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Lazů [9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 1 2831 2361 078962948864885459543932152217
Počet domů 15015014213513513113624-87866

Odkazy

Poznámky

  1. Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. BERANOVÁ VAICOVÁ, Romana. Zaniklé obce na Sokolovsku. Sokolov: Krajské muzeum Sokolov, 2005. ISBN 80-86630-06-4. S. 49.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 266.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. [cit. 2015-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  6. JAŠA, Luděk. Zaniklé obce na Březovsku. Sokolov: Fornica Graphics, 2010. ISBN 978-80-87194-18-8. S. 178–220.
  7. KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech díl V. Praha: Československá akademie věd Praha, 1962. S. 112.
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (624 s.). ISBN 80-250-1310-3. S. 267.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.