Kopanina (Nový Kostel)

Kopanina (do roku 1948 Frauenreuth)[2] je malá vesnice, část obce Nový Kostel v okrese Cheb. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Nového Kostela. Prochází zde silnice II/212. Je zde evidováno 33 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[4]

Kopanina
Průhled obcí na kostel sv. Jiří
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecNový Kostel
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′41″ s. š., 12°28′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel59 (2011)[1]
Katastrální územíBor u Kopaniny a Kopanina (11,98 km²)
PSČ351 36
Počet domů29 (2011)[1]
Kopanina
Další údaje
Webwww.kamennevrchy.cz/obce/novy-kostel/
Kód části obce69213
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopanina je také název katastrálního území o rozloze 9,02 km2.[5] Kopanina leží i v katastrálním území Bor u Kopaniny o rozloze 2,96 km2.[6]

Přírodní poměry

Kopanina leží na vyvýšeném rozhraní Chebské pánve s geomorfologickým okrskem Krajkovská pahorkatina, jihozápadní části Krušných hor. Vesnicí protéká Kopaninský potok, přítok říčky Plesná.[7] Při silnici do Nového Kostela vyvěrá v těsné blízkosti levého břehu Svažeckého potoka volně přístupný minerální pramen Kopaninská kyselka, kde v okolí pramene probublává CO2.[8].

U severního okraje vesnice roste dvojice památných stromů Buky v Kopanině.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1265.[9] Vesnice vznikla během německé kolonizace v té době neobydleného podhůří Krušných hor. Zdejší faru získala chebská komenda německých rytířů. Ve 14. století byla ves rozdělena mezi cisterciácký klášter ve Waldassenu a křížovnickou komendu v Chebu.[10] V roce 1429 byla vesnice zničena husity, ale později byla obnovena.[11]

Od 15. století se majitelé střídali až do 17. století, kdy ves získalo město Cheb. V majetku Chebu zůstala Kopanina až do zániku patrimoniální správy. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva byla ves vysídlena a následně postižena demolicemi. Většina hospodářských usedlostí byla zbořena. Přes tyto ztráty představuje Kopanina poměrně významný celek lidové architektury Chebska.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů Kopaniny [12]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 58358551146747545647215513311988547259
Počet domů 7781838383848391422822252529
Do počtu domů v roce 1961 jsou zahrnuty i domy v Mlýnku

Pamětihodnosti

Fotogalerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb. ze dne 25. ledna 1949 o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-22.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267.
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  6. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  7. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2020-10-28]. Dostupné online.
  8. KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Kopanina, s. 146–149.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342.
  10. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 168–170.
  11. Kopanina [online]. Obecní úřad Nový Kostel [cit. 2020-10-28].
  12. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 11.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.