Rankovice

Rankovice je malá vesnice, část města Teplá v okrese Cheb. Nachází se asi 3,5 km na sever od Teplé. V roce 2011 zde trvale žilo 14 obyvatel.[2]

Rankovice
Domy na návsi v Rankovicích
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTeplá
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°0′41″ s. š., 12°51′23″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel14 (2011)[1]
Katastrální územíRankovice (3,83 km²)
Nadmořská výška693 m n. m.
PSČ364 61
Počet domů14 (2011)[1]
Rankovice
Další údaje
Kód části obce165981
Kód k. ú.765988
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rankovice je také název katastrálního území o rozloze 3,83 km².[3]

Název

Název vesnice je odvozen ze jména Ranka ve významu ves lidí Rankových. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Rankouo (1273), Rankowicze (1459), Rannkhowicz (1530), Rankowitz (1601) a Rankowicz (154 a 1788).[4]

Historie

Pomník obětem první světové války

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1273,[5] kdy papež Řehoř X. potvrdil její držení premonstrátům kláštera Teplá. S klášterem a městem Teplá byla vesnice spojena až do zániku patrimoniální správy.[6]

V roce 1923 byl ve středu návsi vztyčen pomník obětem první světové války ve formě obelisku. V druhé polovině 20. století pomník chátral až o roku 2013, kdy proběhla jeho celková rekonstrukce.[7]

Na konci druhé světové války zde žilo jen německé obyvatelstvo. Ještě před odsunem Němců v roce 1946 bylo do obce repatriováno 20 českých exulantských rodin z doby pobělohorské z polského Zelova (14 rodin reformovaných evangelíků, 5 rodin baptistů a jedna rodina českobratrská).[8] Rodiny pokračovaly v exulantských tradicích – tj. i bez kazatele a modlitebny se ve sborovém společenství modlily, zpívaly, vzdělávaly děti v nedělní škole a společně slavily Štědrý večer. Komunita se shromažďovala v prostorách rankovické školy, ale škola byla zrušena. V letech 1950–1951 školu nahradilo sídlo Místního národního výboru (s vlastní matrikou pro nově narozené dětí reemigrantů) a kancelář nově vzniklého Jednotného zemědělského družstva. Proto (až na jednu rodinu, která v obci zůstala, rok 2016) exulanti z Rankovic odešli.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[9]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 17220519617419317214584586131211414
Počet domů 2124232525262729-138151614

Pamětihodnosti

  • Dvě tvrziště

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 269.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Rankovice, s. 539.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
  6. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 301–302.
  7. Rankovice - pomník obětem 1. světové války [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2020-11-10]. Dostupné online.
  8. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců (z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů). první. vyd. [s.l.]: občanské sdružení EXULANT 503 s. ISBN 80-7017-018-2.
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb. Praha: Český statistický úřad, 2015. 20 s. Dostupné online. S. 15.

Literatura

  • KUČEROVÁ, Barbara. Současný život zelovských Čechů na území České republiky. Praha, 2012 [cit. 2021-11-15]. 124 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Petr Kaleta. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.