Sítiny (Mnichov)
Sítiny (původní český název Survody,[3] později Raušenbach, německy Rauschenbach)[4] je malá vesnice, část obce Mnichov v okrese Cheb. Nachází se asi 1,5 km na jihozápad od Mnichova. Je zde evidováno 46 adres.[5] V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.[6]
Sítiny | |
---|---|
Venkovská usedlost čp. 3 a socha sv. Jana Nepomuckého | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Mnichov |
Okres | Cheb |
Kraj | Karlovarský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°1′36″ s. š., 12°45′43″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 54 (2011)[1] |
Katastrální území | Sítiny (8,68 km²) |
Nadmořská výška | 743[2] m n. m. |
PSČ | 354 83 |
Počet domů | 33 (2011)[1] |
Sítiny | |
Další údaje | |
Kód části obce | 97519 |
Kód k. ú. | 697516 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sítiny je také název katastrálního území o rozloze 8,68 km2.[7]
Název
Původní název vesnice byl český a zněl Survody. Po staletí se používal jak český název Raušenbach, tak německý Rauschenbach.[3] V roce 1948 byla ves přejmenována na Sítiny.[4]
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214.[8] Na vzniku osídlení se výrazně podílela naleziště cínové rudy, která sem přilákala německé kolonizátory. Německá vlastivěda však údaj o první písemné zmínce považuje za nevěrohodný, neboť vychází z falza z 15. století. Pravděpodobnější je proto považovat za první písemnou zmínku listinu z roku 1347, kdy klášter Teplá prodává cínový důl třem bratrům Tullingerovým.[3] Od poloviny 14. století až do roku 1455 byla ves v soukromých rukou, poté se vrátila do majetku kláštera Teplá. V letech 1530–1547 byla vesnice zastavena Bečovu, poté až do zániku patrimoniální správy patřila k Teplé. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se vesnice vylidnila, došlo však k částečnému dosídlení. V průběhu druhé poloviny 20. století zanikla jihozápadní a severozápadní strana návsi a mnoho staveb, včetně hrázděných domů. Severovýchodní a jihovýchodní strana návsi si zachovala původní podobu.[2]
Přírodní poměry
Území vesnice leží v řídce osídlené krajině při jižním okraji Slavkovského lesa v CHKO Slavkovský les na úpatí zalesněného hřbetu, nazývaného Vlčí hřbet, s vrcholy Vlčí kámen (883 m) a V Boru (860 m). Vlastní vesnice se již nachází v geomorfologickém celku Tepelská vrchovina. V katastrálním území Sítiny se rozprostírá podstatná část přírodní rezervace Vlček. Územím protéká Mnichovský potok.[9]
Obyvatelstvo
Podle sčítání 1930 zde žilo v 85 domech 410 obyvatel. 408 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. Žilo zde 402 římských katolíků a 8 evangelíků.[10]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 583 | 593 | 549 | 485 | 514 | 442 | 410 | 101 | 93 | 101 | 83 | 68 | 61 | 54 |
Počet domů | 81 | 84 | 84 | 83 | 82 | 84 | 85 | 62 | 22 | 22 | 22 | 26 | 32 | 33 |
Pamětihodnosti
- Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů uprostřed vesnice (kulturní památka)
- Sousoší Korunování Panny Marie (kulturní památka)
- Socha svatého Jana Nepomuckého (kulturní památka)
- Venkovské usedlosti čp. 3 a čp. 6 (kulturní památky)
Fotogalerie
- Kostel Panny Marie Pomocné
- Sousoší Korunování Panny Marie
- Usedlost čp. 6
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Usedlost čp. 4
- Usedlost čp. 64
- Usedlost čp. 85
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 314–316.
- Sítiny dříve Raušenbach. Hamelika [online]. David Švandrlík, rev. 2020-06-25 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online.
- Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342.
- Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.
Literatura
- BUCHTELE, Zdeněk; ŠVANDRLÍK, Richard. Sítiny: historie - památky. 1. vyd. Mariánské Lázně: vlastním nákladem, 2011. 111 s. ISBN 978-80-260-0270-3.
Externí odkazy
- Katastrální mapa katastru Sítiny na webu ČÚZK
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sítiny na Wikimedia Commons