Krásná (okres Cheb)

Obec Krásná (německy Schönbach[3] či Schönbach bei Asch) se nachází v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Žije zde 614[1] obyvatel. Necelých 6 km severozápadně od Krásné leží na území obce nejzápadnější bod ČR, 50°15′7″ s. š., 12°5′29″ v. d.

Krásná
Krásná, budova vpravo je OÚ.
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0411 538795
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností
Okres (LAU 1)Cheb (CZ0411)
Kraj (NUTS 3)Karlovarský (CZ041)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°14′6″ s. š., 12°10′5″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel614 (2022)[1]
Rozloha21,85 km²
Nadmořská výška643 m n. m.
PSČ351 22
Počet domů205 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.3
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduKrásná 196
351 22 Krásná
[email protected]
StarostaLuboš Pokorný
Oficiální web: www.obeckrasna.cz
Krásná
Další údaje
Kód obce538795
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Krásná leží v západních Čechách, v okrese Cheb, 643 metrů nad mořem. Obec zástavbou navazuje na zástavbu západní části města Aše, a tvoří tak spolu jeden celek i přes to, že je Krásná samostatnou obcí.

Obec je roztroušená na velkém území. Její součástí je vesnice Kamenná a také katastry již zaniklých obcí Štítary u Krásné a Újezd u Krásné. Dříve ke Krásné patřily dnes již zaniklé vesnice Černý Luh, Elfhausen, Strážný, Wiedenfeld a Wiedenpöhl a samoty Banát, Červený mlýn, Ovčárna, Nové Domy, Luh a Fuchsův Mlýn.

Ke Krásné patří také Větrov, kde si nechal ašský textilní podnikatel Jäger postavit vilu, která je dnes známa jako zámeček Větrov. Po skončení druhé světové války zde byl státem zřízen dětský domov. Spisovatelka Markéta Zinnerová do prostředí tohoto dětského domova zasadila svou, později také zfilmovanou, knihu Indiáni z Větrova. Dnes zámeček slouží jako hotel a restaurace.

Historie

Bývalý pivovar v Krásné.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1331, kdy patřila Krásná k majetku Neubergů, který byl osvobozen od daní. Další zmínku lze najít v klášterní knize z roku 1395 a poté v roce 1417 v listině zaslané králi Václavu IV. jako protest Chebských proti okupaci Ašska norimberským purkrabím. Kolem roku 1400 odkupují Krásnou a jiná území na Ašsku Zedtwitzové, kteří tyto majetky vlastní po více než 500 let až do roku 1945. Zedtwitzové však do Krásné přicházejí až v roce 1642, kdy se Podhradské panství rozděluje na několik menších. Stěhují se sem do menšího jednopatrového zámečku se zahradami, u kterého měla údajně stát i tvrz. Okolo roku 1828 však zámek vyhořel, a kvůli nedostatku peněz nebyl Zedtwitzi nikdy plně rekonstruován. Zámek poté putoval od jednoho majitele k dalšímu, a po druhé světové válce zůstal opuštěný a chátral. V 50. letech 20. století byl poté pro špatný stav stržen.

V roce 1898 zde byl otevřen pivovar Krásná, jehož zajímavá budova byla po válce až do nedávné doby nevyužívaná a v troskách (v současné době[kdy?] je objekt ve vlastnictví soukromého majitele). Vysídlení německého obyvatelstva z Československa v roce 1945 způsobilo téměř vylidnění Krásné. Některé okolní vesnice, jako třeba Újezd, zůstaly zcela bez života. V rámci zřizování hraničního pásma byla většina těchto vesnic vybydlena a domy strženy a srovnány se zemí. V roce 1910 se v Krásné uvádí nejvyšší počet obyvatel, a to 2 348[4]. Mezi lety 1960 a 1989 byla Krásná součástí města Aše, poté se stala samostatnou obcí zástavbou přímo navazující na Aš.

V roce 2015 získala obec v celostátní soutěži titul Vesnice roku.[5] Bylo to poprvé v historii soutěže, kdy vyhrála obec z Karlovarského kraje. Nejzápadnější obec České republiky si vedla dobře i v hlasování veřejnosti na internetu, kde skončila na druhém místě.[6]

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel[7][8]
Rok 1850 1930 1947 1961 1970 1975 1991 1996 2001 2007
Počet obyvatel 924 2 174 804 542 473 388 450 507 428 462
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Současnost

V současné době[kdy?] se v Krásné staví množství nových rodinných domů, a tak počet obyvatel začal znovu stoupat. V posledních letech[kdy?] byla rekonstruována budova bývalých vojenských kasáren, která byla přestavěna na bytový dům.

V Krásné se nachází Slévárna HEUNISCH, a. s., která se zabývá výrobou kovových odlitků. Tato firma navázala na tradice společnosti Metalis Nejdek, která komplex vystavěla v roce 1960. Heunisch a.s. dnes zaměstnává velký počet krásenských a ašských obyvatel.

Silnice a železnice

Krásnou prochází silnice z Aše do Štítar a Kamenné. Přes Krásnou vede i železnice na trati č. 148 (Cheb-Hranice v Čechách), ale zastávka se nachází ještě v katastru města Aše, proto nese název Aš-předměstí. V současné době je však tato část tratě (Aš-město - Hranice v Čechách) využívána jen jednou denně v každém směru.

Turistika

Krásnou prochází cyklistické trasy 2058 a 2059 a červeně značená turistická cesta. Z katastru Krásné se dá dostat ze dvou míst také na německé turistické stezky, a to na turistickém přechodu Krásná-Neuhausen nebo přes tzv. Most Evropy v místě bývalé obce Újezd, který směřuje v první řadě do měst Rehau, Schönwald a Selb. I tento přechod je pouze turistický.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011, III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, 21.12.2015 [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
  5. Titul Vesnice roku 2015 putuje na Chebsko. Vyhrála obec Krásná, idnes.cz, 19. 9. 2015, ČTK
  6. Krásná zvítězila v celorepublikové soutěži Vesnice roku 2015. Krajské listy Karlovarského kraje. 10. 2015, roč. 13, čís. 10, s. 1.
  7. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"
  8. Český statistický úřad

Literatura

  • Města a městečka západočeského kraje, Jan Pelant (1988)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)
  • Historicko-turistický průvodce č.15, Kolektiv autorů, 2000, vydalo nakladatelství Českého lesa

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.