Muzeum

Muzeum (musaion = chrám múz, řecky mouseion) podle definice Mezinárodní muzejní rady[1]: Muzeum je nezisková, permanentně působící instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, odborně zpracovává, zprostředkovává a vystavuje hmotné a nehmotné dědictví lidstva a jeho životního prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení [2].

Louvre v noci
Vatikánská muzea, Řím
Guggenheimovo muzeum, Bilbao
Muzejní ostrov v Berlíně
Námořní muzeum ve Štětíně, Polsko
Guggenheimovo museum v New Yorku

Na 25. generální konferenci Mezinárodní muzejní rady ICOM, která se konala dne 7. září 2019, v japonském Kjótu, byla navržena nová definice muzea, tato definice nebyla zatím schválena, ale ukazuje na možný směr budoucího globálního výkladu pojmu muzeum:

Muzea jsou prostorem pro demokratizaci, inkluzi a multikulturu, v nichž probíhá kritický dialog o minulosti a budoucnosti. Uznávají a řeší konflikty a výzvy současnosti, uchovávají artefakty a příklady pro blaho společnosti, chrání rozmanité vzpomínky pro budoucí generace a zaručují všem lidem stejná práva a rovný přístup k dědictví. Muzea nejsou zisková. Jsou participativní a transparentní, pracují v aktivním partnerství s různými komunitami a pro ně, aby shromažďovaly, uchovávaly, zkoumaly, interpretovaly, vystavovaly a zlepšovaly porozumění světu s cílem přispět k lidské důstojnosti a sociální spravedlnosti, globální rovnosti a planetární pohodě. [3]

Rozdělení

  • Podle území své působnosti se dělí na celostátní, národní, regionální (též oblastní, okresní, místní) a městská.
  • Podle zaměření sběrného programu, tj. obsahu expozic, výstav a depozitářů – se rozlišují na všeobecná, vlastivědná, a na specializovaná v určitém oboru. Nejčastěji se dělí na společenskovědní a přírodovědná, dále přesněji na historická, archeologická, technická či uměleckoprůmyslová. Jednooborová muzea mohou být úzce zaměřená na jedinou sbírku či téma (muzeum motocyklů, muzeum kávy).
  • Jsou-li hlavním výstavním exponátem objekty či objekt (budova) muzea, může se nazývat Skanzen, Mlýn, Sýpka, Kovárna, Pivovar, Vila, Fara a podobně, podle svého původního účelu.
  • Instituce shromažďující výhradně obrazy a sochy se nazývají galerie, dále se mohou dělit na obrazárny, glyptotéky či lapidária. Často však tyto sbírky zůstávají kombinované pod názvem Muzeum.

Přístup

Muzea mívají sbírky uložené v muzejních depozitářích, k nimž patří také knihovna a archiv. Veřejnosti jsou prezentovány v určené otevírací době, jsou přístupné ve formě dlouhodobé (stálé) muzejní expozice nebo časově omezené výstavy. Odborná veřejnost, badatelé včetně laiků a studentů mohou žádat o zpřístupnění nevystavených sbírkových předmětů ke studiu. K tomu účelu slouží badatelna či studovna, ve které odborný pracovník předmět(y) zpřístupní za určitých podmínek po omezenou dobu.

Historie

Nejstarším veřejně přístupným muzeem pod světskou správou bylo v Evropě pravděpodobně Ashmolean Museum v Oxfordu. V českých zemích byla první muzea církevní, primát drží Jezuitské muzeum v pražském Klementinu, založené v roce 1722 pro učební účely Akademického gymnázia a řádových vědců, jehož sbírky po zrušení řádu převzaly zčásti Karlo-Ferdinandova univerzita a zčásti Národním muzeum v Praze. [4] Dalšími muzei pro školské a vědecké účely byla muzea klášterů a jejich gymnázií, nejčastěji například řádů benediktinů, premonstrátů (Strahov) nebo augustiniánů kanovníků, piaristů a dalších.

První muzea v moderním průmyslovém věku byla v Rakouské monarchii založená roku 1802, bylo to Joanneum ve Štýrském Hradci a Šeršníkovo muzeum v Těšíně (dnes v Polsku). Po nich následovaly v českých zemích Gymnazijní muzeum v Opavě (založené roku 1814), Františkovo muzeum v Brně (1817) a České vlastenské muzeum v Praze (1818).

Současnost

Muzea v České republice zřizovaná státem, kraji a obcemi jsou správci muzejních sbírek podle zákona 122/2000 Sb. Sbírky těchto muzeí jsou vedeny v Centrální evidenci sbírek.. kromě toho existují soukromá muzea, která mohou požádat o registraci a finanční příspěvek Ministerstvo kultury ČR, pokud své sbírky zkatalogizují a v určeném časovém režimu je zpřístupňují veřejnosti (minimálně jedenkrát ročně).

Česká muzea

Viz článek Seznam českých muzeí

Významná zahraniční muzea s galeriemi

Evropa

Amerika

Český výbor ICOM

Český výbor ICOM je společenství muzeí a muzejních pracovníků v České republice, které je součástí Mezinárodní rady muzeí ICOM. ICOM byl založen roku 1946 v Paříži, jednou ze 14 zakládajících zemí bylo Československo. Roku 1994 došlo k rozdělení Československého výboru ICOM a založení Českého výboru ICOM. Posláním ČV ICOM je podpora a zapojení českých muzejních pracovníků do globální mezinárodní komunity, přispívání do mezinárodní diskuse o rozvoji muzejnictví a zvyšování jeho kvalit. Členové ICOM pracují v duchu principů Etického kodexu ICOM.

Asociace muzeí a galerií České republiky

Asociace muzeí a galerií České republiky (dále jen AMG) je dobrovolným nepolitickým sdružením muzeí, galerií, případně jiných právnických a fyzických osob, působících v muzejnictví. AMG byla roku 1990 založena dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Posláním AMG je působit jako reprezentant muzeí a galerií v České republice. Usiluje o rozvoj muzejnictví a zajištění svobodné tvůrčí práce v muzeích a galeriích; hájí společné zájmy a práva muzeí a galerií, sdružených v AMG, v duchu principů stanovených Etickým kodexem Mezinárodní rady muzeí (ICOM).

Muzejní centra

Pro podporu muzejní činnosti v ČR zřídilo Ministerstvo kultury sedm specializovaných muzeologicko-metodických pracovišť, která poskytují informace a služby vlastníkům a správcům sbírek muzejní povahy a dalším zájemcům, vydávají metodické pokyny a texty, poskytují konzultace.

Odkazy

Reference

  1. Zdroj: Výňatek ze Statutu ICOM, přijatého 16. valným shromážděním ICOM (Haag, Nizozemsko, 5. září 1989), doplněného a upraveného 18. valným shromážděním ICOM (Stavanger, Norsko, 7. července 1995) a 20. valným shromážděním ICOM (Barcelona, Španělsko, 6. července 2001)
  2. ICOM 1989–2007: http://archives.icom.museum/definition.html/ Archivováno 28. 8. 2019 na Wayback Machine
  3. ICOM mimořádná generální konference 7. září 2019: https://icom.museum/en/news/icom-announces-the-alternative-museum-definition-that-will-be-subject-to-a-vote/
  4. Ivana Čornejová (ed.) a kolektiv, Dějiny univerzity Karlovy II. (1622-1802), Praha 1995

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.