Doubrava (Aš)

Doubrava (německy a do roku 1947 Grün[2]) je vesnice v okrese Cheb, spadající pod město . Nachází se na hranicích s německým Svobodným státem Sasko. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[3] Doubrava je v osadním výboru se sousední obcí Kopaniny.

Doubrava
Lokalita
Charaktervesnice
Obec
OkresCheb
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°15′38″ s. š., 12°14′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel119 (2011)[1]
Katastrální územíDoubrava u Aše (3,83 km²)
PSČ352 01
Počet domů46 (2011)[1]
Doubrava
Další údaje
Kód části obce69230
Kód k. ú.669237
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Doubrava leží přibližně 6 kilometrů severovýchodně od Aše v nadmořské výšce 507 metrů. V blízkosti se nachází přírodní park Halštrov. Doubrava se nalézá na státní hranici s Německem, přesněji se saským zemským okresem Vogtland. Hned za státní hranicí se nachází lázeňské město Bad Elster. Hraniční přechod mezi Doubravou a Bad Elsterem, otevřený v roce 1996, byl do roku 2008 pouze turistický. Se vstupem České republiky do Schengenského prostoru byl hraniční přechod otevřen i pro osobní automobilovou dopravu. Stalo se tak i přes to, že města Aš i Bad Elster proti otevření přechodu pro automobilovou dopravu protestovala kvůli možnému znečištění přírodního parku. Počátkem roku 2009 nechala radnice Bad Elsteru udělat průzkum. Zjistilo se, že přes přechod projede měsíčně na 10 tisíc vozidel.[4] V současné době se hledají možnosti, jak dopravu z Doubravy odklonit.

Historie

Doubrava je poprvé zmiňována již v roce 1392 jako majetek Konráda z Neubergu. Na přelomu 14. a 15. století získávají Doubravu Zedtwitzové, kteří jí vlastní po dalších 500 let, až do roku 1945. Kolem roku 1600 byl v Doubravě postaven zámek, který byl v 18. století přebudován do novogotického stylu. Nad vchodem je zasazen znak Zedwitzů, pocházející z trosek zámku v Kopaninách. V roce 1990 byla budova zámku opravena a dnes slouží jako restaurace. V 17. století zde existovaly papírny, jež vyvážely papír do celé Evropy, ale po 2. světové válce zanikly.

V 19. století bylo místo oblíbeným cílem turistů, proto se zde také nacházelo pět restaurací. Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva počet obyvatel citelně klesl. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhla Doubrava v roce 1930, kdy zde žilo ve 128 domech přes osm set obyvatel.

Do Doubravy vede z Aše turistická cesta, o které se říká, že je jednou z nejkrásnějších na Ašsku. Jedná se o stezku značenou žlutou značkou, která začíná na rozcestí pod rozhlednou na Háji, a vede podél řeky Bílý Halštrov.

V roce 2008 nechala ašská radnice prozkoumat doubravské prameny[4][5][6]. Ukázalo se, že se jedná o podobné prameny, jako v sousedním Bad Elsteru, což by mohlo vézt k obnově turistiky v tomto regionu.

24. dubna 2009 byl doubravský pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem[7][8][9], a přejmenován na Pramen století. Město Aš tímto činem začíná s pomalou přípravou na revitalizaci Doubravy, která by podle slov MÚ Aš mohla do 10 let konkurovat blízkému lázeňskému trojúhelníku[9] (Františkovy Lázně-Mariánské Lázně-Karlovy Vary), ale také sousednímu Bad Elsteru a Bad Brambachu.

Od roku 2009 se v Doubravě nachází pobočka společnosti Ašské lesy. V říjnu 2009 byly v Doubravě nalezeny zbytky památníku obětem 1. světové války.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 128 domech 808 obyvatel. 7 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 732 k německé. Žilo zde 168 římských katolíků a 637 evangelíků.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11]
Rok18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel 8458198459859928958082571801411338994119
Počet domů 888897100114112128135.4240434446

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Aši.
  • Zedtwitzký zámek
  • Relikty staré papírny (kulturní památka)
  • Hrobka Zedtwitzů na místním hřbitově, která je v dezolátním stavu
  • Pramen kyselky, která je stejného složení jako prameny v sousedním německém městě Bad Elster
  • Dřevěná hřbitovní márnice

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 264.
  4. Společný projekt obcí Doubrava a Bad Elster oživí region ct24.cz
  5. Doubrava u Aše: Další lázně? Archivováno 17. 8. 2007 na Wayback Machine zapad.cz
  6. Aš nechá sledovat pramen v Doubravě, možná je léčivý Archivováno 18. 7. 2009 na Wayback Machine Český rozhlas
  7. pravoslavnacirkev.cz- metropolita Kryštof. www.pravoslavnacirkev.cz [online]. [cit. 2009-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-04.
  8. Doubrava: Pramen v Doubravě posvětí arcibiskup[nedostupný zdroj] Chebský deník.cz
  9. Doubrava může do deseti let konkurovat ostatním lázním Chebský deník.cz
  10. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 1.
  11. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.

Literatura

  • PELANT, Jan: Města a městečka západočeského kraje, (1988)
  • Aš v zrcadle času, Kolektiv autorů, vydal MÚ Aš, (2005)
  • Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, vydal Domovský spolek okresu Aš, Muzeum Aš (2008)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.