Seznam států na říšském sněmu v roce 1803
Tento článek obsahuje seznam států a stavů Svaté říše římské na říšském sněmu k roku 1803, tedy v době rozsáhlých územních a správních změn po sekularizaci duchovních knížectví a mediatizaci říšských měst, v období krátce před zánikem říše.
Seznam států a říšských stavů
Kolegium kurfiřtů
Tučně jsou označeny nové kurfiřtské hlasy, vzniklé toho roku
- 1
kurfiřt-arcikancléř/arcibiskup řezenský (svobodný pán Karl Theodor von Dahlberg) - přeneseno ze zrušeného arcibiskupství mohučského - 4
král český (císař František II.) - 5
.svg.png.webp)
falckrabě rýnský (Maxmilián IV. Josef Bavorský) - 6
vévoda saský (Bedřich August III.) - 7
markrabě braniborský (Bedřich Vilém III., král pruský) - 9
.svg.png.webp)
vévoda brunšvicko-lüneburský, kurfiřt hannoverský (Jiří III., král Velké Británie) - 10
vévoda salcburský (Ferdinand III. Toskánský) - 11
vévoda württemberský (Fridrich II.,1754-1816) - 12
markrabě bádenský (Karel Fridrich) - 13
lankrabě hesensko-kasselský (Vilém IX. (Vilém I.)), 1743–1821)
Kurie knížat
Kvůli přehlednému zobrazení změn z předchozích let je knížecí rada prezentována formou tabulky. Číslo v (závorce) v prvním sloupku značí pořadí vzniku hlasu (dovedeno k roku 1792, kdy naposledy platilo staré číslování). Hlasy jsou však seřazeny podle pořadí hlasování. Kurzívou jsou vyznačena knížectví odstoupená zcela či z podstatné části Francii, příp. Švýcarsku mírem v Lunéville (na levém břehu Rýna). Tučně jsou vyznačena nová knížectví. Buď šlo o knížectví zaniklá před r. 1582 a nyní znovu obnovená nebo o státy přijaté do knížecí rady z hraběcího kolegia. Knížectví od č. 101 a vyšší nebyla až do zániku říše z důvodu nedostatku času uvedena mezi řádné členy sněmu. Proto ani ty knížecí rody, jimž bylo r. 1803 nově přislíbeno členství na sněmu, v něm reálně již nikdy nestihly hlasovat. Podtržením na shodné řádce tabulky je označeno knížectví se změnou názvu. Podrobnosti k hlasování na říšském sněmu viz článek: Seznam států na říšském sněmu v roce 1792.
| číslo hlasu | 1792 | 1803 | držitel v roce 1803 |
|---|---|---|---|
| 1 (53) |  arcivévodství Rakouské | arcivévodství Rakouské | císař |
| 2 (52) |  vévodství Bavorské |  vévodství Hornobavorské | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 3 (54) |  vévodství Burgundské (Rakouské Nizozemí) |  vévodství Štýrské | císař |
| 4 (1) |  vévodství Magdeburské | vévodství Magdeburské | král pruský |
| 5 (2) |  knížecí arcibiskupství Salcburské |  vévodství Salcburské | kurfiřt salcburský |
| 6 (52) |  falckrabství Lauternské |  vévodství Dolnobavorské | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 7 (3) |  kníže-arcibiskup z Besançonu (personalista) |  knížecí arcibiskupství Řezno | kurfiřt-arcikancléř |
| 8 (52) |  falckrabství Simmern |  falckrabství Sulzbach | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 9 (75) |  řádové knížectví Mergentheim | řádové knížectví Mergentheim | velmistr řádu německých rytířů, arcivévoda Karel Ludvík Rakousko-Těšínský |
| 10 (52) |  falckrabství Neuburg | falckrabství Neuburg | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 11 (5) |  knížecí biskupství Bamberg |  knížectví Bamberg | dtto. |
| 12 (4) |  vévodství Brémské | vévodství Brémské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 13 (6) |  knížecí biskupství Würzburg |  markrabství Míšeňské | kurfiřt saský |
| 14 (52) |  falckrabství Zweibrücken |  Vévodství Berg | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 15 (7) |  knížecí biskupství Worms |  knížectví Würzburg | dtto. |
| 16 (52) |  falckrabství Veldenz |  vévodství Korutanské | císař |
| 17 (10) |  knížecí biskupství Eichstätt |  knížectví Eichstätt | kurfiřt salcburský |
| 18 (55) |  vévodství Sasko-výmarské |  vévodství Sasko-coburské |
|
| 19 (8) |  knížecí biskupství Špýr |  knížectví Bruchsal | kurfiřt bádenský |
| 20 (55) |  vévodství Sasko-eisenašské | .svg.png.webp){kind=small} vévodství Sasko-gothaiské | vévoda sasko-gothajsko-altenburský (Arnošt II. Ludvík, 1745–1804) |
| 21 (9) |  knížecí biskupství Štrasburk |  knížectví Ettenheim | kurfiřt bádenský |
| 22 (55) | vévodství Sasko-coburské |  vévodství Sasko-altenburské | vévoda sasko-gothajsko-altenburský |
| 23 (12) |  knížecí biskupství Kostnice |  knížectví Kostnice | kurfiřt bádenský |
| 24 (55) | vévodství Sasko-gothaiské | vévodství Sasko-výmarské | vévoda sasko-výmarsko-eisenašský (Karel August, 1757–1828) |
| 25 (11) |  knížecí biskupství Augsburg |  knížectví Augsburg | kurfiřt falcko-bavorský |
| 26 (55) | vévodství Sasko-altenburské | vévodství Sasko-eisenašské | vévoda sasko-výmarsko-eisenašský |
| 27 (13) |  knížecí biskupství Hildesheim |  knížectví Hildesheim | král pruský |
| 28 (58) |  markrabství Braniborsko-Kulmbach |  markrabství Braniborsko-Ansbach | dtto. |
| 29 (14) |  knížecí biskupství Paderborn |  knížectví Paderborn | dtto. |
| 30 (58) | markrabství Braniborsko-Ansbach | markrabství Braniborsko-Kulmbach | dtto. |
| 31 (21) |  knížecí biskupství Freising |  knížectví Freising | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 32 (59) |  knížectví Brunšvicko-lünebursko-cellské |  knížectví Brunšvicko-wolfenbüttelské | kníže brunšvicko-wolfenbüttelský a titulární vévoda brunšvicko-lüneburský,[1] (Karel Vilém Ferdinand, 1735–1806) |
| 33 (28) | knížecí biskupství Řezno |  lankrabství Durynské |
|
| 34 (59) |  knížectví Brunšvicko-callenberské | knížectví Brunšvicko-lünebursko-cellské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 35 (20) |  knížecí biskupství Pasov |  knížectví Pasov | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 36 (59) | knížectví Brunšvicko-wolfenbüttelské | knížectví Brunšvicko-calenberské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 37 (43) |  knížecí biskupství Trident |  knížectví Tridentské | císař |
| 38 (59) |  knížectví Brunšvicko-grubenhagenské | knížectví Brunšvicko-grubenhagenské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 39 (44) |  knížecí biskupství Brixen |  knížectví Brixen | císař |
| 40 (17) |  knížectví Verden |  knížectví Halberstadt | král pruský |
| 41 (20) |  knížecí biskupství Basilej |  kníže basilejský (personalista, náhrada za hlas 79 (88)) | císař |
| 42 (16) | knížectví Halberstadt |  markrabství Baden-Baden | kurfiřt bádenský |
| 43 (42) |  knížecí biskupství Lutych |  vévodství Teck | kurfiřt württemberský |
| 44 (66) |  vévodství Württemberské |  markrabství Baden-Durlach | kurfiřt bádenský |
| 45 (19) |  knížecí biskupství Osnabrück |  knížectví Osnabrück | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 46 (65) | .svg.png.webp){kind=small} lankrabství Hesensko-kasselské | knížectví Verden | dtto. |
| 47 (18) |  knížecí biskupství Münster |  knížectví Münster | král pruský |
| 48 (65) | .svg.png.webp){kind=small} lankrabství Hesensko-darmstadtské |  markrabství Baden-Hachberg | kurfiřt bádenský |
| 49 (32) |  knížecí biskupství Lübeck |  knížectví Lübeck-Eutin | kníže lübecký a vévoda oldenburský (Petr I. Oldenburský) |
| 50 (67) | markrabství Baden-Baden | vévodství Württemberské | kurfiřt württemberský |
| 51 (15) |  knížecí biskupství Chur (personalista) |  knížectví Hanavské | kurfiřt hesensko-kasselský |
| 52 (67) | markrabství Bádensko-durlašské |  vévodství Holštýnské, glückstadtský úděl | král dánský (Kristián VII.) |
| 53 (76) |  knížecí biskupství Fulda |  knížectví (Nasavsko-Oranžsko)-Fulda | kníže oranžsko-nasavský, princ oranžský etc. (Vilém V. Oranžsko-Nasavský) |
| 54 (67) | markrabství Bádensko-hachberské | vévodství Holštýnské, gottorpský úděl | král dánský |
| 55 (77) |  okněžněné opatství Kempten | knížectví Kempten | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 56 (61) |  vévodství Meklenbursko-Schwerin | vévodství Meklenbursko-Schwerin | vévoda Meklenbursko-schwerinský (Fridrich František I., 1756–1837) |
| 57 (78) |  okněžněné proboštství Ellwangen |  knížectví Ellwangen | kurfiřt württemberský |
| 58 (61) |  vévodství Meklenbursko-güstrowské | vévodství Meklenbursko-güstrowské | vévoda Meklenbursko-schwerinský |
| 59 (81) |  řádové panství Heitersheim[2] | řádové knížectví Heitersheim[2] | německý velkopřevor Johanitů (Ignaz Balthasar Willibald Rink von Baldenstein, 1721–1807) |
| 60 (60) |  vévodství Přední Pomořany | lankrabství Hesensko-darmstadtské | lankrabě hesensko-darmstadtský (Ludvík X., 1753–1830) |
| 61 (82) |  okněžněné proboštství Berchtesgaden | knížectví Berchtesgaden | kurfiřt salcburský |
| 62 (60) |  vévodství Zadní Pomořany | lankrabství Hesensko-kasselské | kurfiřt hesensko-kasselský |
| 63 (83) |  okněžněné proboštství Weißenburg (personalista) |  vévodství Vestfálské | lankrabě hesensko-darmstadtský |
| 64 (62) |  vévodství Sasko-lauenburské | vévodství Přední Pomořany | král švédský (Gustav IV. Adolf) |
| 65 (84) |  okněžněné opatství Prüm |  vévodství Holštýnsko-plönské | král dánský |
| 66 (31) |  knížectví Minden | vévodství Zadní pomořany | král pruský |
| 67 (85) |  okněžněné opatství Stablo-Malmédy |  vévodství Breisgau | bývalý vévoda modenský (Ercole III. d'Este, 1727–1803; arcivévoda Ferdinand Rakouský) |
| 68 (51) | vévodství Holštýnsko, glückstadtský úděl | vévodství Sasko-lauenburské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 69 (86) |  knížecí biskupství Corvey |  knížectví Corvey | kníže oranžsko-nasavský |
| 70 (63) | vévodství Holštýnsko-gottorpský úděl | knížectví Minden | král pruský |
| 71 (73) |  vévodství Savojské |  okněžněné purkrabství Míšeň | kurfiřt saský |
| 72 (69) |  okněžněné lankrabství Leuchtenberg | okněžněné lankrabství Leuchtenberg | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 73 (70) |  knížectví Anhaltské | knížectví Anhaltské |
|
| 74 (71) |  okněžněné hrabství Henneberg | okněžněné hrabství Henneberg |
|
| 75 (35) |  knížectví Schwerin | knížectví Schwerin | vévoda Meklenbursko-zvěřínský |
| 76 (34) |  knížectví Kammin | knížectví Kammin | král pruský |
| 77 (48) |  knížectví Ratzeburg | knížectví Ratzeburg | vévoda Meklenbursko-zvěřínský (Karel II., 1741–1816) |
| 78 (87) |  knížectví Hersfeld | knížectví Hersfeld | kurfiřt hesensko-kasselský |
| 79 (88) |  markrabě z Nomény (personalista) |  okněžněné hrabství Tyrolské | císař |
| 80 (89) |  okněžněné hrabství Montbéliard |  falckrabství Tübingen | kurfiřt württemberský |
| 81 (90) |  vévodství Arenberg |  knížectví Querfurt | kurfiřt saský |
| 82 (91) |  okněžněné hrabství (Hohen)Zollern | .svg.png.webp){kind=small} vévodství Arenberg-Meppen (náhrada za hlas 82 (91)) | vévoda z Arenbergu (Ludvík Engelbert, 1750–1820) |
| 83 (93) |  okněžněné hrabství Störnstein | okněžněné hrabství (Hohen)Zollern | kníže Hohenzollern-Hechingen (Fridrich, 1776–1838) |
| 84 (94) |  okněžněné hrabství Horní Salm |  knížectví Fritzlar | kurfiřt hesensko-kasselský |
| 85 (95) |  panství Tarasp | okněžněné hrabství Störnstein | kníže Lobkowitz (František Josef, 1742–1816) |
| 86 (96) |  hrabství Nasavsko-Dillenburg a  hrabství Nasavsko-Diez | .svg.png.webp){kind=small} společné knížectví Salm (náhrada za hlas 84 (94)) | kníže Salm-Salm (Konstantin Alexander Josef, 1762–1828) |
| 87 (96) |  hrabství Nasavsko-Hadamar a  hrabství Nasavsko-siegenské | panství Neu Ravensburg (náhrada za hlas 85 (95)) | kníže Ditrichštejn (Jan Baptista Karel, 1728–1808) |
| 88 (97) |  okněžněné hrabství Thengen | hrabství Nasavsko-dillenburské a hrabství Nasavsko-Diez | kníže oranžsko-nasavský |
| 89 (98) |  hrabství Východní Frísko |  hrabství Zwiefalten | kurfiřt württemberský |
| 90 (99) |  okněžněné hrabství Fürstenberg | hrabství Nasavsko-hadamarské a hrabství Nasavsko-Siegen | kníže oranžsko-nasavský |
| 91 (100) |  okněžněné hrabství Schwarzenberg | okněžněné hrabství Thengen | kníže Auersperg (Vilém, 1749–1822) |
| 92 (101) | .svg.png.webp){kind=small} knížectví Lichtenštejn |  knížectví Starkenburg | lankrabě hesensko-darmstadtský |
| 93 (102) |  kníže Thurn-Taxis[3][4] | hrabství Východní Frísko | král pruský |
| 94 (103) |  knížectví Schwarzburg | okněžněné hrabství Fürstenberg | kníže Fürstenberg (Karel, 1771–1804) |
| 95 | kolegium švábských prelátů | okněžněné hrabství Schwarzenberg | kníže Schwarzenberg (Jan Josef, 1769–1833) |
| 96 | kolegium wetterauských hrabat | knížectví Brunšvicko-göttingenské | kurfiřt hannoverský a král Velké Británie |
| 97 | kolegium rýnských prelátů |  knížectví Mindelheim | kurfiřt bavorsko-falcký |
| 98 | kolegium švábských hrabat | knížectví Lichtenštejn | kníže Lichtenštejn (Alois I. Josef, 1759–1805) |
| 99 | kolegium franckých hrabat | kníže Thurn-Taxis[3][4] | kníže Thurn-Taxis (Karel Anselm, 1733–1805) |
| 100 | kolegium westfálských hrabat | knížectví Schwarzburg |
|
| 101 | vévodství Ortenau | bývalý vévoda modenský | |
| 102 |  knížectví Aschaffenburg | kurfiřt-arcikancléř | |
| 103 |  knížectví Eichsfeld | král pruský | |
| 104 |  knížectví Blankenburg | vévoda brunšvicko-wolfenbüttelský | |
| 105 |  panství Stargard | vévoda Meklenbursko-zvěřínský | |
| 106 |  knížectví Erfurt | král pruský | |
| 107 |  hrabství Nasavsko-usingenské | kníže nasavsko-usingenský (Karel Vilém, 1735–1803; Fridrich August, 1738–1816) | |
| 108 | .png.webp){kind=small} hrabství Nasavsko-weilburské | kníže nasavsko-weilburský (Fridrich Vilém, 1768–1816) | |
| 109 |  hrabství Sigmaringen a  Veringen (personalista)[5][6] | kníže Hohenzollern-Sigmaringen (Anton Alois, 1762–1831) | |
| 110 | společné knížectví Salm | kníže Salm-Kyrburg (Fridrich IV. Ota, 1789–1859, nezletilý, pod poručnictvím) | |
| 111 |  lankrabství Baar a lankrabství Stühlingen | kníže Fürstenberg | |
| 112 | .svg.png.webp){kind=small} okněžněné lankrabství Klettgau | kníže Schwarzenberg | |
| 113 |  knížectví Buchau | kníže Thurn-Taxis | |
| 114 |  hrabství Waldeck | kníže Waldecko-pyrmontský | |
| 115 |  bezprostřední statky knížat Löwenstein-Wertheim | kníže Löwenstein-Wertheim-Rosenberg (Dominik Konstantin, 1762–1814) | |
| 116 |  hrabství Oettingen-Spielberg | kníže Oettingen-Spielberg (Jan Alois II., 1788–1855, nezletilý, pod poručnictvím) | |
| 117 | hrabství Oettingen-Wallerstein | kníže Oettingen-Wallerstein (Ludvík Kraft Arnošt, 1791–1870, nezletilý, pod poručnictvím) | |
| 118 |  hrabství Solms-Braunfels | kníže Solms-Braunfels (Karel Ludvík Vilém, 1727–1812) | |
| 119 | .svg.png.webp){kind=small} knížata Hohenlohe-Neuenstein | kníže Hohenlohe-Neuenstein-Öhringen (Ludvík Fridrich Karel, 1723–1805)[7] | |
| 120 |  knížectví Hohenlohe-Waldenburg-Schilingfüst | kníže Hohenlohe-Waldenburg-Schilingfüst (Karel Josef, 1766–1838) | |
| 121 | .svg.png.webp){kind=small} knížectví Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein | kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (Ludvík Alois, 1765–1829) | |
| 122 |  hrabství Isenburg | kníže Isenburg-Birstein (Wolfgang Arnošt II., 1735–1803; Karel Fridrich Ludvík, 1766–1820) | |
| 123 |  hrabství Rietberg | kníže Kounic-Rietberg (Dominik Ondřej II., 1739–1812) | |
| 124 |  hrabství Reuss-Greiz | kníže Reuss z Greiz (Jindřich XIII., 1747–1817) | |
| 125 |  knížectví Leiningen | kníže Leiningen (Karel Fridrich Vilém, 1724–1807) | |
| 126 |  hrabství Edelstetten | kníže de Ligne (Karel Josef, 1735–1814) | |
| 127 |  knížectví Rheina-Wollbeck | vévoda Looz-Corswarem (Vilém Josef Alexandr 1732–1803; Josef Arnold, 1770–1827) | |
| 128 | kolegium wetterauských hrabat | ||
| 129 | kolegium švábských hrabat | ||
| 130 | kolegium franckých hrabat | ||
| 131 | kolegium vestfálsko-dolnorýnských hrabat |
Kolegia říšských hrabat
Zkratkou "SH" jsou označeny ty hraběcí a (novo)knížecí rody, které byly do některého kolegia přijaty do roku 1582 a patří tedy k tzv. starým hrabatům či starohraběcím rodům.
Wetterauské hraběcí kolegium
- 52-53
kníže a hrabata ze Solmsu SH
- 46
hrabě Isenburg SH
- 76
panství Gedern (Karel Jindřich, kníže Stolberg-Gedern, 1761–1804) SH - 76
.png.webp)
panství Ortenberg
- Stolberg-Gedern
Stolberg-Roßla (Jan, Vilém Christoph, hrabě Stolberg-Roßla,1748-1826) SH
- 76
mediátní hrabství Stolberg (Karel Ludvík, hrabě Stolberg-Stolberg, 1742-1815) SH - 76
mediátní hrabství Wernigerode (Kristián Fridrich, hrabě Stolberg-Wernigerode, 1746–1824) SH - 78
hrabství Barby (kurfiřt saský, hlas neuplatňován)[8] - 64
hrabství (Sayn)-Wittgenstein SH
kníže Sayn-Wittgenstein-Berleburg (Albrecht, 1777–1851)
kníže Sayn-Witgenstein-Hohenstein (Fridrich Karel, 1766–1837)
- 103 hrabství Sayn-Wittgenstein SH
- kníže Sayn-wittgenstein-Berleburg
- kníže Sayn-wittgenstein-Hohenstein
- 59
"Pustinný a porýnský hrabě" Salm-Horstmar[9] (Vilém-Kristián, 1741–1810) SH - 35-36
hrabě Leiningen SH
- 95
hrabě Leiningen-Westerburg-Altleiningen (Kristián Karel, 1757–1811) SH - 95 hrabě Leiningen-Westerburg-Neuleiningen (Karel III., 1767–1813) SH
- 85
hrabata a knížata Reussové von Plauen
hrabě Reuss zu Schleiz (Jindřich XLII., 1752–1818)
kníže Reuss zu Lobenstein (Jindřich XXXV., 1738–1805)- hrabě Reuss zu Ebersdorf (Jindřich LI., 1761–1822)
- 117
mediátní panství rodu Schönburgů
- 109
hrabství Ortenburg (Josef Karel, hrabě Ortenburg, 1780–1831) SH
Švábské hraběcí kolegium
- 4
hrabství Heiligenberg a 
Werdenberg (kníže Fürstenberg) SH - 146
komenda řádu německých rytířů Altshausen (komtur svobodný pán Karel Fridrich Forstmeister zu Gelnhausen, zemský komtur bailivy Švábsko-Alsasko-Burgundsko, 1731–1814) - 6
hrabství Montfort-Tettnang (císař) - 1
hrabství Helfenstein (kurfiřt falcký) - 133-134
hrabata z Königseggu
- 24
Truchsassové z Waldburgu - všechny tři rody od r. 1803 knížecí titul pro hlavy rodů
- 11
hrabství Eberstein (markrabě bádenský) - 9
panství Justingen (kurfiřt württemberský, hlas neuplatňován) - 12
_Nord-France.svg.png.webp)
hrabství Hohengeroldsegg (Philip, hrabě von der Leyen, 1766-1829) - 2
hrabata a kníže Fuggerové SH
_13.JPG.webp)
hrabě Fugger-Glött (Leopold Vitus, 1748-1804)- hrabě Fugger-Kirchheim (Josef Hugo, 1763-1840)
- hrabě Fugger-Mickhausen (Josef František Xaver, 1731–1804)
- hrabě Fugger-Nordendorf (Karel Anton. 1776–1848)
hrabě Fugger-Kirchberg[10](Jan Nepomuk, 1787–1846, nezletilý, pod poručnictvím)- kníže Fugger-Babenhausen (Anselm Maria Josef, 1766–1833)
- 147
hrabství Hohenems (císař) - 150
panství Eglofs[11][12] (Vilém, hrabě Abensberg-Traun, 1749-1822) - 151
hrabství Bonndorf (kníže-velkopřevor z Heitersheimu) - 152
panství Thannhausen (Jan Jiří, hrabě Stadion-Thannhausen, 1749-1814) - 153
panství Eglingen (kníže Thurn-Taxis) - 180
kníže Khevenhüller-Metsch (personalista, Karel Maria Josef, 1756–1813) - 181
hrabě Kuefstein-Greillenstein (personalista, Jan Ferdinand, 1752–1818) - 182
kníže Colloredo-Mannsfeld (personalista, František Gundakar Adam, 1731–1807) - 183
hrabě Harrach-Bruck (personalista, Jan Nepomuk Arnošt, 1756-1829) - 184
hrabě Šternberk-Manderscheid (personalista, František Josef, 1763–1830) - 185
hrabě Neipperg (personalista, Adam Vojtěch, 1775-1829) 
hrabě Trauttmansdorff-Weinsberg (personalista, nenacházel se v běžných seznamech, František Ferdinand, 1749-1827)
hrabě Sickingen[13] (personalista, František, † 1834)
Francké hraběcí kolegium
- 28-29
.svg.png.webp)
knížata Hohenlohe (oficiálně knížata a hrabata z Hohenlohe) SH
- 25
hrabata z Castellu SH
- 33
hrabata z Erbachu[14] SH
- 26
hrabství Wertheim SH
- 31
dědicové alodiálního hrabství Limpurg-Gaildorf[15][16]
- kurfiřt württemberský
- hrabě Pückler-Limpurg-gaildorfská linie (Alexander, 1751–1820)
- hraběnka Pückler-Limpurg-gaildorfská linie (Louisa Kristiáne Eleonore, 1770–1808)
- kněžna Leiningen (Kristiáne Vilémine Louise, 1756–1803) SH Po její smrti dědicové:
- kněžna Solms-Braunfels (Augusta Friederika, 1771–1810) SH
- hraběnka Solms-Wildenfels (Karolina Sophie Vilémina, 1757–1832) SH
- hrabě Isenburg-Meerholz SH
- nevládnoucí hrabě Isenburg-Meerholz (Josef Vilém Fridrich, 1772–1822) SH
- hrabě Solms-Rödelheim-Assenheim SH
- 32 dědicové alodiálního panství Limpurg-Speckfeld[15][16]
- hrabě Rechteren-Limpurg (Fridrich Ludvík Kristián, 1748–1814)
- hrabě Rechteren-Limpurg (Fridrich Reinhard Burkhard, 1751-1842)
- kurfiřt württemberský
- kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein SH
- hrabě Löwenstein-Wertheim-Freudenberg-starší linie SH
- hraběnka Isenburg-Meerholz (Karolína, 1764-1833) SH
- hraběnka Bentheim-Teckleburg-Rheda (Luisa, 1768–1828) SH
- hrabě Pückler-Limpurg-speckfeldská linie (viz č. 164)
- "pustinná a porýnská hraběnka" Salm-Grumbach (Bedřiška, Vilemína, 1769–1849) SH
- princ Sayn-Wittgenstein-Hohenstein (Jan František, 1779-1815)
- princ Sayn-Wittgenstein-Hohenstein (Adolf Arnošt Kornelius, 1783–1856, nezletilý, pod poručnictvím)
- hraběnka Bentheim-Teckleburg-Rheda (Vilemína Alžběta Karolína, 1773–1856) SH
- princezna Hohenlohe-Ingelfingen (Josina Alžběta, 1738–1804) SH
- 27
říšské hrabství (dříve též zvané purkrabství) Rieneck (Jan František Josef, hrabě Nostic-Rieneck, 1758–1824; od 1803 kníže Colloredo-Mannsfeld) - 155
panství Seinsheim (kníže Schwarzenberg) SH - 156
dědicové hrabat z Wolfsteinu, resp. dědicové jejich alodiálního panství Pyrbaum-Sulzbürg (personalisté)[17]
- kníže Hohenlohe-Neuenstein-Kirchberg SH
- hrabě Giech (viz 162)
- 157
panství Reichelsberg[18][19] (Hugo Damián Erwein, hrabě Schönborn, 1738–1817) - 157
panství Wiesentheid (Dtto.) - 158
hrabě Windisch-Graetz (personalista, Alfred, 1787–1862, nezletilý, pod poručnictvím) - 159
kníže Orsini-Rosenberg (personalista, František, 1761–1832) - 160
kníže Starhemberg (personalista, Jiří, 1724–1807) - 161
hrabě Wurmbrand-Stuppach (personalista, Gundakar, 1762-1847) - 162
hrabě Giech (personalista, Karel Kristián, 1763–1818) - 163
hrabě Grävenitz (personalista, Ludvík Vilém, 1791-1841, nezletilý, pod poručnictvím) - 164
hrabě Pückler (personalista, Fridrich Philip Karel, 1740–1811)
Vestfálsko-dolnorýnské hraběcí kolegium
- 64
hrabství Sayn-Altenkirchen (kníže nasavsko-usingenský) - 64 hrabství Sayn-Hachenburg (Louisa Isabella, kněžna nasavsko-weilburská, 1772-1827)
- 106
hrabství Tecklenburg (král pruský) - 86
Horní hrabství Wied (kníže Wied-Runkel) SH - 86
knížectví Wied-Neuwied (Fridrich Karel, kníže Wied-Neuwied, 1741-1809) SH - 107
hrabství Schaumburg
- kurfiřt hesensko-kasselský
- hrabě zu Lippe-Bückeburg (Jiří Vilém, hrabě Schaumburg-Lippe, 1784–1860) SH
- 93
vévodství Oldenburg a Delmenhorst (kníže lübecký) - 92
hrabství Lippe (Pavel Alexander Leopold, kníže Lippe-Detmold, 1796–1851, nezletilý, pod poručnictvím) SH - 101
hrabství Steinfurt (Ludvík, hrabě Bentheim-Steinfurt 1756-1817) SH - 94
hrabství Hoya (král Velké Británie) - 96
hrabství Diepholz (Dtto.) - 104
hrabství Spiegelberg (král Velké Británie, od léta 1803 kníže z Nasavska-Hadamaru, též hrabě z Dietzu etc.)[20] SH - 50
hrabství Freudenberg (hrabě Löwenstein-Wertheim-Freudenberg, obě linie) SH 
hrabství Heggbach (Jan Maria Rudolf, hrabě Waldbott-Bassenheim, 1731–1805)- 165
hrabství Guttenzell (Josef August, hrabě Toerring-Jettenbach-Gronsveld, 1753–1826) - 167
hrabství Baindt (Jan Nepomuk Gobert, hrabě Aspremont-Linden, 1732–1805) - 168
panství Anholt (kníže Salm-Salm) SH - 54
knížectví Ochsenhausen (František Jiří Karel, hrabě Metternich, kníže z Ochsenhausenu, 1746–1818) - 1803 knížecí stav pro hlavu rodu - 169
hrabství Holzappel (Karel Ludvík, kníže Anhalt-Bernburg-Schaumburg-Hoym, 1723-1806) - 170
hrabství Schussenried (hrabě Šternberk-Manderscheid) - 171
hrabství Mietingen a Sulmingen (Maxmilián Fridrich, hrabě Plettenberg-Wittem, 1771-1813) - 107
panství Gehmen (Alois Sebastian, svobodný pán Boyneburg-Bömelberg, 1756–1826) - jednání sněmu se neúčastnilo - 172
panství Gimborn a Neustadt (Jan Ludvík, hrabě Wallmoden-Gimborn, 1736–1811) - 173
hrabství Isny (Ota Vilém, hrabě Quad-Wykrath, 1758–1829) - 174
panství Buxheim (Jan Bedřich Karel, hrabě Ostein, 1735–1809) - 105
panství Reichenstein (Jan František Josef, hrabě Nesselrode, 1755–1824) - 176 panství Tannheim (Martin Richard, hrabě Schaesberg, 1778-1856)
- 178
hrabě Platen skrz 
hrabství Hallermund (personalista[21], Arnošt František, 1739–1818) - 51 říšské purkrabství Winterrieden (Prosper, hrabě (kníže) Sinzendorf-Arnoštbrunn, 1751–1822) - od r. 1803 knížecí titul pro hlavu rodu a okněžněné purkrabství
knížectví Lindau (Karel August, kníže Bretzenheim, 1768–1823, roku 1790 mu bylo přislíbeno členství, pro odpor většiny členů kolegia se však přijetí nikdy nedočkal[22]).svg.png.webp)
panství (od ledna 1804 knížectví) Krautheim (František Vilém, starohrabě (od ledna 1804 kníže), Salm-Reifferscheid-Krautheim, 1772–1831) SH- 100
hrabství Bentheim (Fridrich Karel Filip, hrabě Bentheim-Bentheim, 1725-1803; hrabě Bentheim-Steinfurt, v zástavě Hannoversku, hlas neuplatňován ani jednou ze stran na základě zástavní smlouvy) SH
Jednotné kolegium říšských měst
K - příslušnost ke katolickému táboru (Corpus catholicorum)
E - příslušnost k evangelickému táboru (Corpus evangelicorum)
.svg.png.webp){kind=small}
Odkazy
Externí odkazy
- Seznam vládců Svaté říše římské v jejím posledním období na angelfire.com (anglicky): dostupné online
- Říšská knížata roku 1803 na grmrulers
- Přehled správních změn v závěru Svaté říše (anglicky)
- LANCIZOLLE von, Carl Vilém, Uebersicht der Reichsstanschafts- und Territorialverhältnisse des alten Reiches, Berlin: Ferdinand Dümmler, 1830, psáno švabachem, 167 s., S. 57-68 (číslováno jako 1-12), německy, dostupné online
- Článek o mediatizaci na heraldica.org (anglicky)
- Článek o mediatizaci na wargs.com (anglicky)
- Struktura říšské šlechty na webu Holy Roman Empire Association (anglicky)
- Popis říšského sněmu na webu Holy Roman Empire Association (anglicky)
- Mapa německých států k roku 1803
Reference
- Brunšvicko-lüneburské vévodství si rod Welfů od r. 1269 postupně rozdědil na pět dílčích knížectví, ovšem každý jejich panovník i nevládnoucí členové rodiny nosili také vévodský titul jako symbol jednoty původního vévodství. Všechna knížectví s výjimkou Brunšvicka-Wolfenbüttelska sjednotili pod svou vládu rod welfských hannoverských kurfiřtů a britských králů.
- Právě roku 1803 získalo panství plnou říšskou bezprostřednost (předtím bylo lénem habsburského Breisgau) a bylo povýšeno na knížectví.
- Knížata Thurn-Taxisové byly na sněmu fakticky zastoupeni jako personalisté, ačkoli tak nebyli nazýváni. Jejich přijetí na sněm r. 1754 se totiž odehrálo na základě držby poštovního regálu říšského poštmistra, který byl r. 1744 povýšen císařem Karlem VII. na říšské okněžněné trůnní a korunní léno. Nic na tom neměnila skutečnost, že již od poč. 18. stol. držel rod řadu říšských bezprostředních území. Situace se nezměnila ani koncem 80. let. V r. 1785 rod ve Švábsku zakoupil hrabství Friedberg a panství Scheer, povýšené císařem r. 1787 na okněžněné hrabství Friedberg-Scheer. Na statusu rodiny na sněmu se však nic nezměnilo, i když za personalisty knížata nikdy nebyla považována. To se změnilo teprve právě r. 1803, kdy rod získal druhé říšské knížectví v Buchau a jeho kníže přestal být faktickým personalistou.
- Gothaischer genealogischer Hofkalender 144. 1. vyd. Gotha: Justus Perthes, 1917. 1196 s. Dostupné online. S. 233.
- Sigmaringen a Veringen byla hrabství pod svrchovaností Rakouska, resp. součást Předních Rakous. Ani rok 1803 na věci nic neměnil (rodina Hohenzollernsko-Sigmaringenských ovšem dosáhla bezprostředního statusu na malých panstvích Haigerloch a Wehrstein, jakož i na nových ziscích ze sekularizací z let 1802 a 1803 (Glatt, Dettensee). Hlas za Sigmaringen a Veringen byl však vytvořen v podstatě jako personalistický.
- Hohenzollern na blogu German Hereditary Rulers [online]. [cit. 2017-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Původně se měl hlas dělit mezi všechny větve rodu Hoh.-Neuenstein. Vnitrorodinnou smlouvou jej však získal jen kníže H.-Oehringen.
- Článek o vysoké říšské šlechtě na webu Holy Roman Empire Association [online]. [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
- Zvláštní a ojedinělý titul "Wild- und Rheingraf" držela výlučně tato větev Salmů a dříve také vyhaslá větev Salm-Rheingrafenstein. Jako vedlejší titul jej držela také knížata Salm-Salm a Salm-Kyrburg.
- Říšská bezprostřednost stavovských území: hrabství Kirchberg a svobodné panství Weißenhorn náležela císaři, resp. jeho Předním Rakousům. Hrabě Fugger však mimo tato šlechtická nesuverénní panství držel ještě několik velmi drobných stavovských a bezprostředních statků. KÖBLER..., s. 267
- Ačkoli bylo panství Eglofs i v dobových oficiálních dokumentech označováno často za hrabství (takto jej označil dokonce Ferdinand III. v listině z roku 1656, kterou Trauny přijímal na říšský sněm), šlo o označení mylné a Eglofs byl vždy pouze říšským panstvím.
- LANJUS, Friedrich Graf. Die erbliche Reichsratswürde in Österreich. 1. vyd. Schloß Haindorf am Kamp, Langenlois, Niederdonau: Selbstverlag, 1939. 214 s. S. 134, 135. (německy)
- Kaiserliches Hofdekret die Aufnahme des Grafen Frantz von Sickingen in das schwäbischen Reichsgrafen Kollegium. 1.. vyd. Regensburg: Konrad Neubauer, 1797. Dostupné online.
- Panství Erbach bylo od středověku zatíženo lenní povinností vůči Falckému kurfiřtství, na čemž nic nezměnilo ani jeho povýšení na říšské bezprostřední hrabství roku 1532. Přesto ovšem bylo hrabství chápáno jako bezprostřední a oprávněné k výkonu říšských stavovských práv. Viz: FRANK, Karl Friedrich von, Standeserhebungen und Gnadenakte für das Deutsche Reich und die Österreichischen Erblande bis 1806 sowie kaiserlich österreichische bis 1823 mit einingen Nachtregen zum "Alt-Österreichischen Adels-Lexikon 1823–1918, Senftenberg, Karl Friedrich von Frank, svazek 1. z 5 (Bd. 1 A-E), 1967, 290 S., s. 283.
- Stránka o složitých genealogických poměrech limpurských dědiců na angelfire.com [online]. Dostupné online.
- Stránka o složitých genealogických poměrech limpurských dědiců na heraldica.org [online]. Dostupné online.
- Po vymření hrabat z Wolfsteinu r. 1740 a následných soudních sporech získal jejich majetek bavorský kurfiřt. Pouze hlas na sněmu bez vlastního území byl zděděn rody Giech a Hohenlohe.
- Reichelsberg byl od roku 1671 v majetku rodu Schönbornů, zůstal však právě až do roku 1803 lénem würzburských biskupů, a oba vlastníci vedli spory o schönbornskou říšskou bezprostřednost. Nakonec dohoda zněla tak, že hrabata si ponechají hlas na říšském i krajském sněmu, zatímco biskupové budou přímo platit říšskou daň, zatímco hrabata jim budou platit daň jako v zemi usazená pozemková vrchnost. Po zániku Würzburského knížecího biskupství r. 1803 získal Reichelsberg již plnou bezprostřednost. (k poslednímu KÖBLER..., s. 439)
- Genealogisches Staats-Handbuch. 1.. vyd. Frankfurt am Main: Franz Varrentrapp, 1835. 796 s. S. 679. (německy) Psáno švabachem.
- Spiegelberg byl až do r. 1819 ve vlastnictví knížete oranžsko-nasavského, též hraběte z Dietzu etc. Hannoverská dynastie si však přivlastnila svrchovanost a právo hrabství zastupovat na říšském sněmu. Po válce a míru v Artlenburku v červenci 1803 získal oranžsko-nasavský kníže plnou říšskou suverenitu.
- Platenové zasedali od roku 1709 ve Vestfálském kolegiu. Hraběti Franzi Ernestovi, oblíbenci kurfiřta hannoverského, bylo kurfiřtem uděleno v léno bývalé říšské hrabství Hallermund (Hallermünde), již téměř 300 let v držení Hannoverských. Toto oblénění však neznamenalo nic více, než titul hraběte z Halermundu, status říšského suveréna a právo zasedat ve Westfálském kolegiu za Hallermund. Kurfiřt se vzdal titulu hraběte z Hallermundu i dalších práv, ponechal si však celé území, majetek i příjmy z hrabství, které navíc v rámci Hannoverska tvořilo správní okres Hallermund. V matrikách říšského sněmu se tak objevoval kuriózní zápis: „hrabství Hallermund od hraběte von Platten – personalisty“.
- Genealogisches Staats-Handbuch. 1. vyd. Frankfurt am Main: Franz Varrentrapp, 1839. 871 s. Dostupné online. S. 441.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.