1814

1814 (MDCCCXIV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal sobotou.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1810 • 1811 • 1812 • 1813 • 1814 • 1815 • 1816 • 1817 • 1818 ► ►►

Události

Abdikace Napoleona Bonaparta a jeho odchod do exilu

14. ledna – Kielskou smlouvou mezi Švédskem a Dánskem získalo Švédsko území Norska a naopak se vzdalo Švédských Pomořan, které připadly Prusku. Bývalá norská území Grónsko, Island a Faerské ostrovy zůstaly v majetku Dánska. Vznikla Švédsko-norská unie.
1. února – Vojska protinapoleonské koalice zvítězila nad francouzskou armádou v bitvě u La Rothière.
7. března – Francouzská armáda zvítězila v bitvě u Craonne nad armádami Ruska a Pruska, vedených generálem von Blücherem.
9.–10. března – Ruská a pruská armáda zvítězila nad francouzskou v bitvě u Laonu.
20.–21. března – Francouzská armáda byla poražena v bitvě u Arcis-sur-Aube
30.–31. března – Vojska protinapoleonské koalice dobyla Paříž.
6. dubna – Ludvík XVIII., bratr popraveného Ludvíka XVI., se de facto stal králem v obnoveném francouzském království.
11. dubna – Fontainebleauskou smlouvou mezi zástupci Rakouska, Ruska a Pruska a na druhé straně Napoleonem Bonapartem se Napoleon vzdal titulu francouzského císaře a odešel do vyhnanství na ostrov Elba.
4. května
- Napoleon Bonaparte přijel do vyhnanství na ostrov Elba.
- Na španělský trůn se vrátil Ferdinand VII., zrušil ústavu, obnovil absolutismus a inkvizici.
17. května – Norsko vyhlásilo nezávislost a za krále přijalo Kristiána Frederika. Abdikoval o pět měsíců později.
30. května – Mezi Francií a protinapoleonskou koalicí byla v Paříži podepsána mírová smlouva o restauraci Bourbonů, nezávislosti Švýcarska, zrušení francouzského obchodu s otroky, navrácení francouzských hranic do stavu z roku 1792 a převod některých francouzských zámořských území Spojenému království a Španělsku.
7. srpna – Pius VII. obnovil papežskou bulou Sollicitudo omnium ecclesiarum jezuitský řád.
24. srpna – Britsko-americká válka: vypálení Washingtonu, D.C. britskými vojáky.
18. září – Začal Vídeňský kongres, více než osmiměsíční jednání zastupitelů většiny evropských zemí o poválečném uspořádání Evropy.
4. listopadu – Norský parlament přijal za svého panovníka švédského krále Karla XIII.
24. prosince – Gentským mírem mezi Spojeným královstvím a USA byla ukončena britsko-americká válka.

Probíhající události

1803–1815 – Napoleonské války
1806–1814 – Kontinentální blokáda
1808–1814 – Španělská válka za nezávislost
1810–1821 – Mexická válka za nezávislost
1812–1815 – Britsko-americká válka
1814–1815 – Vídeňský kongres

Vědy a umění

30. března – Francouzský diplomat a spisovatel François René de Chateaubriand vydal protinapoleonský pamflet De Buonaparte et des Bourbons.
1. května – V Opavě bylo otevřeno Gymnaziální muzeum, první muzejní instituce v českých zemích a předchůdce Slezského zemského muzea.
4. května – Anglická spisovatelka Jane Austenová vydala román Mansfieldské panství.
Německý básník Adelbert von Chamisso vydal pohádkovou novelu Podivuhodný příběh Petra Schlemihla.
V železárnách ve Štěpánově nad Svratkou byl vyroben první parní stroj na Moravě.

Narození

Česko

Romuald Božek (* 7. února)

15. ledna – František Šebek, architekt, stavitel a politik († 6. března 1862)
16. ledna – František Jaromír Rubeš, básník († 10. srpna 1853)
4. února – Václav Frost, kněz, pedagog a průkopník bilingvální výuky neslyšících († 21. června 1865)
6. února – Romuald Božek, vynálezce († 30. dubna 1899)
20. února – Adolf Tachezy, politik německé národnosti, starosta Chebu († 25. března 1892)
8. března – František Špatný, lexikograf († 9. června 1883)
18. února – Jan Krouský, politik († 4. října 1876)
11. března – Karel Tomíček, advokát a politik († 15. dubna 1903)
5. dubna – Felix Lichnovský z Voštic, šlechtic a politik († 18. září 1848)
14. května – Ludvík Ochrana, katolický kněz a národní buditel († 28. prosince 1877)
3. června
- Karel Kerka, kanovník katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích († 7. ledna 1894)
- Antonín Strobach, právník a politik († 22. listopadu 1856)
4. června – Antonín Pittner, starosta a kronikář města Polné († 24. srpna 1897)
10. června – Anton Jungnickl, starosta Znojma († 5. prosince 1886)
15. června – Augustin Smetana, filozof († 30. ledna 1851)
21. června – Františka Auerspergová, šlechtična († 16. června 1901)
28. října – Jan Zachariáš Quast, malíř († 9. srpna 1891)
19. listopadu – Ignác Hauschild, právník a politik († 3. prosince 1881)
19. prosince – Anton Gschier, politik německé národnosti († 30. června 1874)
20. prosince – Václav Štulc, kněz a spisovatel († 9. srpna 1887)
24. prosince – Emanuel Seydl, stavitel († 1. dubna 1894)
28. prosince – František Schmoranz starší, architekt († 4. dubna 1902)
? – Benedikt z Rittersteinu, šlechtic († 26. listopadu 1876)
? – Michael Grübler, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu († 29. dubna 1885)

Svět

Taras Ševčenko (* 9. března)

Michail Alexandrovič Bakunin (* 30. května)

Michail Jurjevič Lermontov (* 15. října)

1. ledna
- Franz Josef Ruprecht, rakouský botanik († 4. dubna 1870)
- Chung Siou-čchüan, vůdce povstání proti dynastii Čching († 1. června 1864)
15. ledna – Pierre-Jules Hetzel, francouzský vydavatel († 17. března 1886)
17. ledna – Hippolyte Lucas, francouzský entomolog († 5. července 1899)
23. ledna – Alexander Cunningham, britský archeolog († 28. listopadu 1893)
27. ledna – Eugène Viollet-le-Duc, francouzský architekt a historik umění († 17. září 1879)
1. března – Francis Fletcher, osadník v americkém státě Oregon († 7. října 1871)
9. března – Taras Ševčenko, ukrajinský básník († 10. března 1861)
11. března – Ludvík z Casorie, italský římskokatolický kněz, blahoslavený († 30. března 1885)
13. dubna – Teodolinda Leuchtenberská, württemberská hraběnka († 1. dubna 1857)
15. dubna – Karl Friedrich Ludwig Goedeke, německý spisovatel († 27. října 1887)
17. dubna – August Grisebach, německý botanik († 9. května 1879)
19. dubna – Louis Amédée Achard, francouzský novinář a spisovatel († 25. března 1875)
21. dubna – Louis-Auguste Bisson, francouzský fotograf († 12. května 1876)
1. května – Karel Vilém Auersperg, rakouský ministerský předseda († 4. ledna 1890)
26. května – Wilhelm Engerth, rakouský stavitel železnic a konstruktér lokomotiv († 4. září 1884)
30. května – Michail Alexandrovič Bakunin, ruský revolucionář († 1. července 1876)
12. června – Constanze Dahnová, německá herečka francouzského původu († 26. března 1894)
19. července – Samuel Colt, americký vynálezce († 10. ledna 1862)
10. srpna – Henri Nestlé, švýcarský podnikatel († 7. července 1890)
11. srpna – Ivan Mažuranić, chorvatský básník († 4. srpna 1890)
13. srpna – Anders Jonas Ångström, švédský astronom a fyzik († 21. června 1874)
26. srpna – Janez Avguštin Puhar, slovinský kněz, fotograf, malíř a básník († 7. srpna 1864)
28. srpna – Joseph Sheridan Le Fanu, irský prozaik, básník a dramatik († 7. února 1873)
3. září – James Joseph Sylvester, anglický matematik († 15. března 1897)
15. září – Ferdinand von Arnim, německý architekt a malíř († 23. března 1866)
30. září – Josef Lasser von Zollheim, ministr vnitra Předlitavska († 19. listopadu 1879)
1. října – Franc Močnik, slovinský matematik († 30. listopadu 1892)
4. října – Jean-François Millet, francouzský malíř († 20. ledna 1875)
15. října – Michail Jurjevič Lermontov, ruský básník, prozaik, dramatik († 27. července 1841)
24. října – Rafael Carrera y Turcios guatemalský prezident († 14. dubna 1865)
25. října – Max Löwenstamm, německý pedagog a skladatel († 9. dubna 1881)
6. listopadu – Adolphe Sax, vynálezce saxofonu († 4. února 1894)
25. listopadu – Julius Robert von Mayer, německý lékař a fyzik († 20. března 1878)
27. listopadu – Áron Gábor, národní hrdina Maďarské revoluce († 2. července 1849)

Neznámé datum

Domenico Bresolin, italský fotograf († 1899)
Julia Kurakina, dvorná dáma ruské carevny Marie Sofie Dánské († 1881)

Úmrtí

Česko

3. února – Jan Antonín Koželuh, skladatel a varhaník (* 14. prosince 1738)
8. března – Josef Zobel, architekt (* 25. září 1746)
27. dubna – Jakub Dvořecký, duchovní a historik (* 21. července 1750)
7. srpna – Josef Bohumír Mikan, lékař, botanik, rektor Karlovy univerzity (* 3. září 1743)
17. listopadu – František Jan Tomsa, spisovatel, publicista, překladatel (* 4. října 1753)

Svět

Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská († 8. září)

Markýz de Sade († 2. prosince)

leden – Giuseppe Geremia, italský hudební skladatel (* 19. listopadu 1732)
27. ledna – Johann Gottlieb Fichte, německý filozof (* 19. května 1762)
4. února – Leopold Schulz von Straßnitzki, rakouský vědec, politik a úředník (* 5. října 1743)
27. února – Jean-Louis-Ebenezer Reynier, francouzský generál (* 14. ledna 1771)
16. března – Henri Auguste Duval, francouzský botanik (* 28. dubna 1777)
26. března – Joseph Ignace Guillotin, francouzský vědec, propagátor gilotiny (* 28. května 1738)
23. dubna – Teresa Pola, italská šlechtična (* 2. dubna 1778)
29. května – Joséphine de Beauharnais, francouzská císařovna (* 23. června 1763)
19. června – Friedrich Benda, německý komorní hudebník a skladatel (* 15. června 1745)
19. července – Matthew Flinders, britský navigátor a tvůrce map (* 16. března 1774)
22. července – Michael Francis Egan, americký františkánský mnich a biskup (* 26. září 1761)
25. července – Charles Dibdin, anglický básník, spisovatel, dramatik, hudebník, skladatel (* 15. března 1745)
19. srpna – Angelo Tarchi, italský hudební skladatel (* 1760)
21. srpna – Benjamin Thompson, angloamerický fyzik a vynálezce (* 26. března 1753)
31. srpna – Arthur Phillip, britský admirál, zakladatel Sydney (* 11. října 1738)
8. září – Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská, rakouská arcivévodkyně, dcera Marie Terezie (* 13. srpna 1752)
11. listopadu – Pavol Adámi, slovenský lékař, veterinář a zoolog (* 9. července 1739)
18. listopadu – William Jessop, britský stavitel dopravních staveb (* 23. ledna 1745)
23. listopadu – Elbridge Gerry, viceprezident USA (* 17. července 1744)
2. prosince – Markýz de Sade, francouzský šlechtic, spisovatel a filosof (* 2. června 1740)
11. prosince – Marie-Louise O'Murphy, francouzská kurtizána, milenka krále Ludvíka XV. (* 21. října 1837)

Hlavy států

Na francouzský trůn nastoupil Ludvík XVIII.

Francie – Napoleon Bonaparte (1799–1814) do 6. dubna / Ludvík XVIII. (1814–1815) od 6. dubna
Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
Španělsko – Ferdinand VII. (1813–1833)
Švédsko – Karel XIII. (1809–1818)
USA – James Madison (1809–1817)
Papež – Pius VII. (1800–1823)
Japonsko – Kókaku (1780–1817)
Lombardsko-benátské království – Jindřich XV. Reuss zu Plaen

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1814 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1814:

Císařské královské vlastenské noviny (založil Václav Matěj Kramerius) — ročník 26 rok 1814

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.