Darmstadt

Město je poprvé zmíněno v 11. století jako „Darmundestat“. Městská práva mu přiznal císař Ludvík IV. Bavor v roce 1330. Město náleželo hrabatům von Katzenelnbogen. Když rod v roce 1479 vymřel, přešlo do rukou hesensko-darmstadtských lankrabat (1567–1918).

Město na počátku 18. století přestavěl v barokním stylu francouzský architekt Louis Remy de la Fosse (1659–1726) pro Arnošta Ludvíka Hesensko-Darmstadtského (vládl v letech 1678–1739). Přestavěl rezidenční zámek a mimo jiné vznikla v letech (1719–1721 i půvabná Oranžerie.

Ke konci 18. století žilo ve městě na 9 000 obyvatel, během 19. století jejich počet vzrostl z 10 000 na 72 000.

V průběhu 2. světové války bylo město zničeno. První alianční kobercový nálet ho zasáhl 30. června 1940, centrum města bylo téměř úplně zničeno kobercovým náletem z 11. září 1944. V důsledku náletů zahynulo 11 000 – 12 500 obyvatel.

V současnosti je Darmstadt významným vědeckým centrem díky Technické univerzitě (TUD).

• Fraunhofer-Gesellschaft s těmito instituty:
  • Fraunhofer-Institut für Betriebsfestigkeit und Systemzuverlässigkeit (LBF)
  • Fraunhofer-Institut für Graphische Datenverarbeitung (IGD)
  • Fraunhofer-Institut für Sichere Informationstechnologie (SIT)
• Zentrum für Graphische Datenverarbeitung e.V.
• Center for Advanced Security Research Darmstadt (CASED)
• GSI Helmholtzzentrum für Schwerionenforschung (GSI). Společnost pro výzkum těžkých iontů; Zde byl roku 1994 objeven nový prvek, v roce 2003, pojmenovaný po Darmstadtu darmstadtium.
• Deutsches Kunststoff-Institut (DKI)
• European Space Operations Centre (ESOC)
• European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (EUMETSAT)
• Biologische Bundesanstalt für Land- und Forstwirtschaft (BBA)
• Institut für Biologisch-Dynamische Forschung (IBDF)
• Institut für Neue Technische Form (INTEF)
• Amt für Straßen- und Verkehrswesen (ASV)
• Institut Wohnen und Umwelt (IWU)

Rezidenční zámek s letním tržištěm

centrum kolonie Mathildenhöhe se svatební věží a pravoslavnou kaplí

Ludwigskirche1

• Residenzschloss – rezidenční zámek hesenských velkovévodů; dobudovaný lantkrabětětem Ernstem Ludwigem; komplex budov sjednocený pozdně barokní přestavbou a rekonstrukcí po roce 1945; slouží Technické univerzitě a Zámeckému muzeu
• Kranichstein – lovecký zámek, romantická budova renezančního původu (1578), s expozicí loveckých zbraní a trofejí, z historie známá jako rezidence urozených hostů, například ruské carské rodiny Mikuláše II.
• Ludwigskirche – římskokatolický kostel sv. Ludvíka, klasicistní budova na centrálním půdorysu sklenutá kupolí, z let 1822–1827
• Pauluskirche – evangelický kostel sv. Pavla, neogotická cihlová stavba s hranolovou věží, dílo architekta Georga Mollera z roku 1906
• Mathildenhöhe (Matyldina výšina) – zahradní kolonie domků umělců z období jugendstilu, s dominantní věží a kaplí[2]
• Rosenhöhe (Růžová výšina) – romantický park se vzácnými rostlinami a budovou skleníku s růžemi
• Herrngarten – původně panská zahrada, nyní park s botanickou zahradou[3]
• Altes Theater – klasicistní budova divadla, v současnosti slouží sbírkám archivu a muzea
• Hessisches Landesmuseum – hesenské zemské muzeum, největší sbírka uměleckých a historických památek v zemi, vynikající sbírky sochařství, malby a šperků
• Frankenstein (Odenwald) – ruiny hradu hesenských lantkrabat ze 13.–17. století, přestavěné v romantickém stylu v 19. století; dějiště mýtů a pověstí, které vylíčila například Mary Shelleyová v románu Frankenstein čili nový Prométheus. V blízkosti je magneická hůrka Ilbes-berg proslulé sletiště čarodějnic.

Od roku 1946 se zde konají Kursy nové hudby, které měly zásadní vliv na vývoj poválečné avantgardy. Zúčastnili se jich mj. Edgar Varèse, Pierre Boulez, Bruno Maderna, Karlheinz Stockhausen a jiní vrcholní představitelé soudobé hudby.

• Georg Christoph Lichtenberg (* 1742 – † 1799), německý satirik, fyzik, astronom a matematik
• Friedrich von Flotow (* 1812 – † 1883), německý skladatel
• Justus von Liebig (* 1803 – † 1873), německý chemik
• Georg Büchner (* 1813 – † 1837), německý dramatik a prozaik
• Friedrich August Kekulé (* 1829 – † 1887), německý organický chemik
• Chajim Weizmann (* 1874 – † 1952), sionistický vůdce, prezident Světové sionistické organizace a první prezident Státu Izrael
• Björn Phau (* 1979), německý tenista

• Alkmaar, Nizozemsko, od 1958
• Troyes, Francie, od 1958
• Chesterfield, Velká Británie, od 1959
• Štýrský Hradec, Rakousko, 1968
• Trondheim, Norsko, 1968
• Bursa, Turecko, 1971
• Płock, Polsko, 1988
• Freiberg, Sasko, 1990
• Gyönk, Maďarsko, 1990
• Segedín, Maďarsko, 1990
• Brescia, Itálie, 1991
• Saanen/Gstaad, Švýcarsko, 1991
• Užhorod, Ukrajina, 1992
• Liepāja, Lotyšsko, 1993
• Logroño, Španělsko, 2002

• 
  Luisenplatz
• 
  Kostel sv. Ludwiga
• 
  Evangelický kostel
• 
  Brána na Rosenhöhe
• 
  Rosenhöhe
• 
  Rosenhöhe
• 
  Lovecký zámek Kranichstein
• 
  Restaurace Centralstation
• 
  Landesmuseum
• 
  Mathildenhöhe
• 
  Mathildenhöhe
• 
  Ruská kaple na Mathildenhöhe