1816

1816 (MDCCCXVI) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.

2. tisíciletí

◄ 18. stol. • 19. století • 20. stol. ►
◄◄ ◄ 1812 • 1813 • 1814 • 1815 • 1816 • 1817 • 1818 • 1819 • 1820 ► ►►

Události

Tento rok je označován za rok bez slunce. Výbuch sopky Tambora v roce 1815 způsobil v roce 1816 malou sopečnou zimu.[1]
20. února – Jan VI. Portugalský se stal králem Spojeného království Portugalska, Brazílie a Algarves.
17. března – První parník přeplul Lamanšský průliv z anglického Newhavenu do francouzského Le Havre.
1. června – Byla založena Rakouská národní banka.
19. června – Válka o pemikan: V bitvě u Sedmi dubů, nejkrvavějšímu střetu mezi Společností Hudsonova zálivu a Severozápadní společností, bylo zabito 22 mužů.
3. července – Asi 300 dělníků ze soukenických továren na shromáždění v Brně v Lužánkách jednalo o nezaměstnanosti a petici moravskému prezidiu a dožadovali se, aby jim úřady obstaraly práci.
19. listopadu – Byla založena Varšavská univerzita.
4. prosince – V amerických prezidentských volbách byl zvolen James Monroe.
11. prosince – Indiana se stala 19. státem USA.
21. prosince – Byla založena Americká kolonizační společnost s cílem umožnit návrat potomků černých otroků do Afriky.

Probíhající události

1810–1821 – Mexická válka za nezávislost
1815–1817 – Druhé srbské povstání

Vědy a umění

20. února – V Římě měla premiéru opera Gioacchina Rossiniho Lazebník sevillský.
9. května – Francouzský průkopník fotografie Nicéphore Niépce pomocí Camery obscury zachytil snímky na papíru s vrstvou chloridu stříbrného, ale snímky nebyly ustálené a obraz zmizel.
21. září – V pražském Stavovském divadle měla světovou premiéru opera německého skladatele Louise Spohra Faust.
Francouzský lékař René Théophile Hyacinthe Laënnec vynalezl stetoskop, předchůdce fonendoskopu.
Anglická spisovatelka Jane Austenová vydala román Emma.
Bylo založeno Fitzwilliamovo muzeum Univerzity v Cambridge.
U Ženevského jezera trávili léto George Gordon Byron, Mary Shelleyová, Percy Bysshe Shelley a John Polidori. Vznikla tehdy díla Frankenstein a Upír.[2]

Narození

Česko

2. února – Wenzel Neumann, podnikatel a politik († 2. listopadu 1880)
28. února – Vilém Kandler, malíř († 18. května 1896)
28. května – Salesius Mayer, opat Oseckého kláštera († 19. listopadu 1876)
10. června – Josef Rank, rakouský spisovatel († 29. března 1896)
25. července – Richard Dotzauer, podnikatel a politik († 31. května 1887)
2. září – Egbert Belcredi, šlechtic († 11. října 1894)
7. září – Ferdinand von Hebra, lékař původu, zakladatel dermatologie († 5. srpna 1880)
19. září – Josef Riedel, sklář († 24. dubna 1894)
25. září – Josef Mikula, rektor C. k. Františkovy univerzity v Olomouci († 9. března 1881)
5. listopadu – Josef Drahorád, hudební skladatel († 24. ledna 1895)
8. listopadu – Josef Jaroslav Kalina, básník a filozof († 22. června 1847)
11. listopadu – August Wilhelm Ambros, hudební teoretik, kritik a skladatel († 28. června 1876)
25. listopadu – František Šohaj, klasický filolog († 31. května 1878)
30. listopadu – Josef Podlipský, lékař, novinář a politik († 20. září 1867)
? – Ignác Wiese, lékař a politik († 5. února 1878)

Svět

Charlotte Brontëová (* 21. dubna)

Werner von Siemens (* 13. prosince)

29. ledna – Bernhard von Wüllerstorf, ministr obchodu Rakouského císařství († 10. srpna 1883)
3. března – Jan Arnošt Smoler, lužickosrbský spisovatel († 13. června 1884)
18. února – Robert von Benda, německý šlechtic a politik († 16. srpna 1899)
19. února – Alexej Ivanovič Butakov, ruský mořeplavec a geograf († 28. června 1869)
25. února – Charles Reutlinger, německý fotograf († 24. června 1888)
26. února – Levi Hill, vynálezce barevné fotografie († 9. února 1865)
3. března – Jan Arnošt Smoler, lužickosrbský spisovatel († 13. června 1884)
16. března – Alfred A. Hart, americký fotograf († 5. března 1908)
29. března – Cchulthim Gjamccho, 10. tibetský dalajlama († 30. září 1837)
6. dubna – Victor Antoine Signoret, francouzský lékař a entomolog († 3. dubna 1889)
13. dubna – William Sterndale Bennett, anglický hudební skladatel († 1. února 1875)
21. dubna – Charlotte Brontëová, anglická spisovatelka († 31. března 1855)
22. dubna – Bohuslav Šulek, slovenský přírodovědec, jazykovědec a publicista († 30. listopadu 1895)
10. května – Friedrich Gerstäcker, německý cestovatel a spisovatel († 31. května 1872)
16. května – Rudolf Brestel, ministr financí Předlitavska († 3. března 1881)
3. června – François Hubert Prume, belgický houslista a skladatel († 14. července 1849)
13. června – Gustav Freytag, německý romanopisec, dramatik a politik († 30. dubna 1895)
14. června – Priscilla Tylerová, snacha 10. prezidenta USA Johna Tylera, první dáma († 29. prosince 1889)
18. června – Džang Bahádur, nepálský vládce († 25. února 1877)
27. června – Friedrich Gottlob Keller, německý mechanik († 8. září 1895)
7. července – Rudolf Wolf, švýcarský astronom († 6. prosince 1893)
14. července – Arthur de Gobineau, francouzský spisovatel († 13. října 1882)
21. července – Paul Julius Reuter, zakladatel agentury Reuters († 25. února 1899)
23. července – Jean Laurent Minier, francouzský fotograf († 24. listopadu 1886)
31. července – Marie Terezie Izabela Rakouská, arcivévodkyně rakouská († 8. srpna 1867)
2. srpna – Carlo Naya, italský fotograf († 30. května 1882)
4. srpna – Richard Leach Maddox, anglický fyzik a fotograf († 11. května 1902)
6. srpna – Thomas Russell Crampton, anglický inženýr, konstruktér lokomotiv († 19. dubna 1888)
4. září – Eugène Noël, francouzský spisovatel († 28. září 1899)
11. září – Carl Zeiss, německý průmyslník a optik († 3. prosince 1888)
16. září – Johann von Berger, předlitavský politik († 9. prosince 1870)
29. září – Paul Féval starší, francouzský spisovatel († 8. března 1887)
4. října – Eugène Pottier, francouzský básník a revolucionář († 6. listopadu 1887)
15. října – Henri Dupuy de Lôme, francouzský stavitel lodí († 1. února 1885)
16. října – Antoine Béchamp, francouzský biolog, chemik, fyzik, lékař a farmaceut († 31. březen 1908)
18. října – Friedrich Wilhelm Adami, německý spisovatel († 5. srpna 1893)
22. října – Robert Manning, irský hydrolog († 9. prosince 1897)
29. října – Ferdinand II. Portugalský, portugalský král († 15. prosince 1885)
14. listopadu – Vincenz Pilz, rakouský sochař († 26. dubna 1896)
16. listopadu – Otto von Wiedenfeld, ministr obchodu Předlitavska († 5. srpna 1877)
25. listopadu – Lewis Morris Rutherfurd, americký advokát a astronom († 30. května 1892)
29. listopadu – Morrison Waite, americký právník a politik († 23. března 1888)
11. prosince – Bedřich Silva-Tarouca, kněz, malíř, sběratel umění († 23. června 1881)
13. prosince – Werner von Siemens, německý vynálezce a průmyslník († 6. prosince 1892)
? – Francis Bedford, anglický architekt a fotograf († 15. května 1894)
? – Rudolph Striegler, dánský fotograf († 24. ledna 1876)

Úmrtí

Česko

20. ledna – Johann Nepomuk Grün, opat strahovského kláštera (* 12. listopadu 1751)
7. března – Karel Ignác Thám, spisovatel, (* 4. listopadu 1763)
8. března – František Antonín Steinský, vědec, historik, malíř, učitel krasopisu (* 16. ledna 1752)
10. března – Augustin Zippe, teolog (* 1. prosince 1747)
23. května – Josef Hardtmuth, architekt, zakladatel firmy Koh-i-noor Hardtmuth (* 13. února 1758)
25. května – Vincenc Josef ze Schrattenbachu, brněnský biskup (* 18. června 1744)
5. června – Jan Karel Kolovrat Krakovský, polní maršál (* 21. prosince 1748)
23. června – Josef Jiří Trassler, tiskař a vydavatel (* 5. března 1759)
31. července – Josef Fiala, gambista, hobojista a hudební skladatel (* 3. února 1748)
15. listopadu – František Jan Vavák, spisovatel (* 26. října 1741)
? – Václav Thám, herec a spisovatel, (* 26. října 1765)

Svět

27. ledna – Samuel Hood, britský admirál (* 12. prosince 1724)
20. února – Marie I. Portugalská, portugalská královna (* 17. prosince 1734)
22. února – Adam Ferguson, skotský filosof, sociolog a historik (* 20. června 1723)
16. března – Giuseppe Jannaconi, italský hudební skladatel (* 1740 nebo 1741)
7. dubna – Marie Ludovika Beatrix z Modeny, třetí manželka rakouského císaře Františka I. (* 14. prosince 1787)
8. dubna – Julie Billiart, francouzská řeholnice (* 12. července 1751)
6. května – Anne Barnardová, skotská básnířka a spisovatelka (* 12. prosince 1750)
26. května – Adrian Zingg, sasko-švýcarský malíř (* 15. dubna 1734)
5. června – Giovanni Paisiello, italský hudební skladatel, (* 9. května 1740)
6. června – Christiane Vulpius, manželka J. W. Goetha (* 1. června 1765)
11. června – Charles Pierre François Augereau, francouzský napoleonský maršál (* 11. listopadu 1757)
5. července – Dorothea Jordan, irská divadelní herečka a milenka anglického krále Viléma IV. (* 21. listopadu 1761)
20. července – Gavrila Romanovič Děržavin, ruský básník (* 14. července 1743)
16. srpna – Johann Jahn, rakouský biblista a orientalista (* 18. června 1750)
29. srpna – Johann Hieronymus Schröter, německý astronom (* 30. srpna 1745)
17. září – Vladislav Alexandrovič Ozerov, ruský dramatik (* 10. října 1769)
30. října – Fridrich I. Württemberský, první württemberský král (* 6. listopadu 1754)
6. listopadu – Karel II. Meklenbursko-Střelický, generální guvernér Hannoverska (* 10. října 1741)
26. listopadu – Dmitrij Sergejevič Dochturov, ruský generál (* 13. září 1756)
21. prosince
- Jean Baptiste Pierre André Amar, francouzský revoluční politik (* 11. května 1755)
- Jan Karel Liebich, německý divadelní režisér a ředitel (* 5. srpna 1773)

Hlavy států

Prvním králem Království obojí Sicílie se stal Ferdinand I.

Francie – Ludvík XVIII. (1815–1824)
Království obojí Sicílie – Ferdinand I. (1816–1825)
Osmanská říše – Mahmut II. (1808–1839)
Prusko – Fridrich Vilém III. (1797–1840)
Rakouské císařství – František I. (1792–1835)
Rusko – Alexandr I. (1801–1825)
Spojené království – Jiří III. (1760–1820)
Španělsko – Ferdinand VII. (1813–1833)
Švédsko – Karel XIII. (1809–1818)
USA – James Madison (1809–1817)
Papež – Pius VII. (1800–1823)
Japonsko – Kókaku (1780–1817)
Lombardsko-benátské království – hrabě Jindřich Jan, poté Antonín Viktor Habsbursko-Lotrinský

Reference

D’ARCY WOOD, Gillen. Největší sopečná erupce moderní doby zabila miliony lidí po celém světě. iDNES.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.
VALEŠ, Martin. Zrod žánru sci-fi. Švýcaři si připomínají 200 let Frankensteina (a jeho monstra). Reflex.cz [online]. 2016-06-14 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 1816 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1816:

Císařské královské vlastenské noviny (založil Václav Matěj Kramerius) — ročník 28 rok 1816

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] D’ARCY WOOD, Gillen. Největší sopečná erupce moderní doby zabila miliony lidí po celém světě. iDNES.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.

[2] VALEŠ, Martin. Zrod žánru sci-fi. Švýcaři si připomínají 200 let Frankensteina (a jeho monstra). Reflex.cz [online]. 2016-06-14 [cit. 2019-06-20]. Dostupné online.