Glauchau
Glauchau (česky dříve též Hluchov[2] či Hluchava[3]) je velké okresní město a bývalé okresní město saského okresu Saské Kamenicko. Od roku 2008 spadá do zemského okresu Cvikov, jehož centrem je Zwickau.
Glauchau | |
---|---|
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°49′24″ s. š., 12°32′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 266 m n. m. |
Stát | Německo |
Glauchau | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 51,6 km² |
Počet obyvatel | 22 440 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 434,7 obyv./km² |
Správa | |
Status | velké okresní město |
Primátor | Peter Dresler (nezávislý) |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 03763 |
PSČ | 08371 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Zeměpisná poloha
Glauchau leží na řece Cvikovská Mulda, na okraji Krušnohorské pánve, ve výšce 266 m n. m. (kostel sv. Jiří) uprostřed středosaského Burgenlandska.
Rozloha území města
Město zaujímá asi 50 km². Z toho 20 km² je tvořeno krčovým[zdroj?!] lesem. Části tohoto lesa sloužily jako cvičiště Sovětské armády a jsou dnes chráněným přírodním územím, kde se usídlilo mnoho živočichů zařazených na červeném seznamu.
Politika
Městská rada má 24 členů, od roku 2014 ji vede CDU s 11 křesly. Starostou v letech 2014–2020 je Peter Dresler (bezpartijní).
Kultura a pamětihodnosti
Architektura
- Dvojí zámek: Přední Forderglauchau a Zadní:Hinterglauchau je rozsáhlý renesanční objekt o dvou traktech se dvěma opačně orientovanými portály; v letech 1528–1534 ho pro pány ze Schönburgu zbudoval stavitel Andreas Günther z Chomutova. Hinterglauchau stojí na základech románského hradu z let 1170–1180, původně byl obehnán vodním příkopem, v zámecké kapli je pozdně gotický oltář a epitaf hraběnky Schönburgové; interiéry zámku zařízené v 19. století a doplněné muzejními sbírkami jsou přístupné; Forderglauchau slouží knihovně.
- Farní kostel sv. Jiří (Skt. Georgenkirche), původem pozdně gotický halový kostel s patrovými emporami, založený roku 1483, protestanty přestavěný v 16. století a zásadně v letech 1726–1728; gotický oltář sv. Anny Samétřetí, barokní křtitelnice, barokní Silbermannovy varhany z roku 1730.
- Radnice – na renesančních základech s hranolovou věží, přestavěna po požáru z roku 1813, zčásti rekonstruována do předchozí podoby.
- Trhové náměstí (Marktplatz) – centrum horní historické části města, moderní kašna s bronzovými sochami trhovkyně, zpívajících dětí a tiskaře
- Městské opevnění: vnitřní město a předměstí měly původně samostatné opevnění, pobořené za třicetileté války a opravené roku 1664, dochovaly se čtyři brány
- Luteránský kostel
- Bismarckova věž – vyhlídková věž o výšce 46 metrů, při dobré viditelnosti s výhledem až na Jedlovou horu. Připomíná lipský pomník Bitvy národů. Stavba trvala 3 měsíce a byla zkolaudována 4. září 1910 jako nejvyšší existující Bismarckovský pomník; jeho vodní nádrž pojme 180 krychlových metrů vody. V době NDR se nazývala „Věž míru“.
Rodáci
- Georgius Agricola – přírodovědec, technik a konstruktér
- Christian Samuel Barth (1735–1809) – hobojista a hudební skladatel
- Paul Pfotenhauer (1842–1897) – historik Slezska a archivář
Odkazy
Reference
- Dostupné online. [cit. 2020-03-01]
- Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední, sestavil Jindřich Metelka, Vídeň 1900, str. 41
- TOMÁŠEK, Radmil. Německá demokratická republika. Praha: Olympia, 1982. S. 135.
Literatura
- Georg Piltz: Sachsen. Kunstführer. Leipzig-Jena-Dresden 1994, s. 74
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.