Ligneové

Ligneové (de Ligne) je knížecí rod z Belgie. Jeho počátky jsou v 11. století, kdy rodina místního panstva přijala název své oblasti Ligne. Od roku 1020 jim patřilo panství Belœil. Páni z Ligne byli stoupenci hainautských hrabat a účastnili se různých křížových výprav. Gautier de Ligne a Flastre de Ligne bojovali v roce 1214 proti francouzskému králi v bitvě u Bouvines, a poté se museli vykoupit ze zajetí.[1] V 12. století byli Ligneové povýšeni na barony. Povýšení do řad vysoké šlechty následovalo v 16. století - stali se hrabaty z Fauquembergu a knížaty z Épinoy. Poté, co vymřela hrabata z Arenberku po meči, založil Jan z Ligne v roce 1547 sňatkem s Markétou Markovou-Arenbergovou takzvaný Třetí rod Arenberků (druhý rod vznikl z rodu Marků, když původní Arenbergové vymřeli).

Erb knížat z Ligne
Zámek Belœil, Hainaut; rezidence knížat z Ligne

V roce 1543 byl Jacob de Ligne, vyslanec Karla V. u papeže, povýšen na říšského hraběte. Prostřednictvím jeho manželky Marie přešly do majetku Ligneů majetky pánů z Wassenaeru, Valkenburgu a Vorburgu. Lamoral I. de Ligne (1563–1624) z hlavní linie byl jmenován knížetem (princem) z Ligne a říšským knížetem. S titulem však nebylo spojeno žádné říšské panství. Rodina Ligneů zůstala během osmdesátileté války katolická a byla loajální vůči Habsburkům. V roce 1634 zdědila po rodu Melun-Epinoy panství Antoing, které - stejně jako Beloeil - zůstalo majetkem rodu Ligneů až do dnešního dne. Claude Lamoral I. byl místokrálem na Sicílii a milánským guvernérem, než duševně onemocněl. Claude Lamoral II. byl císařský polní maršál. Nejznámějším členem rodiny byl důstojník a diplomat Charles Joseph de Ligne. V roce 1786 byl tento princ, který se přátelil s císařem, díky vlastnictví hrabství Fagnolles přijat do Dolnoporýnského a vestfálského kolegia říšských hrabat (a tedy do říšských stavů) a v roce 1803 obdržel jako náhradu za vyvlastnění kláštera Edelstetten dokonce i virilní hlas, který však zase ztratil roku 1804 prodejem knížeti Esterházymu.

Po belgické revoluci v roce 1830 dostal Eugène de Ligne nabídku královské koruny, ale odmítl. Kníže z Ligne má v Belgii právo v královském sídle vstupovat do Modrého salonu, s čímž je spojeno privilegium pronominálního oslovování členů královské rodiny. Kromě titulu Prince de Ligne (kníže z Ligne) je hlava rodu také držitelem titulů knížete z Amblise a Épinoy a španělského granda.

Lidé
Charles-Joseph von Ligne (1735–1814), rakouský polní maršál, diplomat a spisovatel
  • Jan Ligne (1525–1568), císařský hrabě z Arenbergu ∞ Markéta Marková-Arenbergová
  • Lamoral I. de Ligne (1563–1624), říšský kníže a 1. kníže z Ligne, diplomat ∞ Marie de Melun
    • Ernestina (1594-1668)
  • Albert Henri (1615–1641), 2. kníže z Ligne ∞ Claire-Marie z Nassau-Siegenu
  • Claude Lamoral I. (1618–1679), 3. kníže z Ligne ∞ Claire-Marie z Nassau-Siegenu
  • Henri Louis Ernest (1644–1702), 4. kníže z Ligne
  • Antoine Joseph Ghislain (1682–1750), 5. kníže z Ligne
  • Claude Lamoral II. (1685–1766), 6. kníže z Ligne ∞ Elisabeth Alexandrine Salmová
  • Charles Joseph (1735–1814), 7. kníže z Ligne, důstojník a diplomat v rakouských službách ∞ Françoise Marie Xavière z Liechtensteinu
  • Eugène (1804-1880), 8. kníže z Ligne ∞ Mélanie de Conflans
  • Louis (1854-1918), 9. kníže z Ligne ∞ Elisabeth de La Rochefoucauld- Doudeauville
  • Ernest (1857-1937), 10. kníže z Ligne ∞ Diane de Cossé-Brissac
  • Eugène II. (1893–1960), 11. kníže z Ligne ∞ Philippine de Noailles
  • Baudouin (1918–1985), 12. kníže z Ligne ∞ Monique de Bousies
  • Antoine (1925-2005), 13. kníže z Ligne ∞ Alix Lucemburská-Bourbonská-Parmská
  • Michel (* 1951), 14. kníže z Ligne ∞ Eleonora d'Orléans e Bragança
  • Château de Beloeil
  • Château d'Antoing
Rodinný znak Ligneů

Literatura
  • Eduard Vehse: Geschichte der kleinen deutschen Höfe. Teil 6. Hamburg 1857, S. 273–290.
  • Constantin von Wurzbach: De Ligne, Genealogie. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 3. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (L. C. Zamarski, C. Dittmarsch & Comp.), Wien 1858, S. 219

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligne (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.

  1. Catalogue des actes de Philippe Auguste, hrsg. von Léopold Delisle (1856), Nr. 1583, S. 359.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.