Petr I. Oldenburský

Narodil se z manželství Jiřího Ludvíka Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpského (1719–1763) s Sofií Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Beckou.
Otec byl nejmladším synem lübeckého biskupa Kristiána Augusta Oldenburského a Albertiny Badensko-Durlašské († 1755). Matka byla dcerou vévody Fridricha Viléma II. a Oldřišky Anny Dohnské.
Protože otec pocházel z početných rodin, měl Petr mnoho mocných příbuzných. Mezi jeho příbuzné patřili mj. švédský král Adolf I. Fridrich nebo ruská carevna Kateřina[1].

Petr měl také tři sourozence. Sestru Sofii (1740–1798)[2] z matčina prvního manželství a bratry Fridricha (1751–1752) a Viléma (1753–1774).

Vyrůstal nejprve na dvoře svého strýce Fridricha Augusta a později své sestřenice carevny Kateřiny Veliké. Roku 1776 se stal biskupem koadjutorem, protože jeho strýc již všechny povinnosti související s úřadem nezvládal, a po jeho smrti v roce 1785 dalším lübeckým biskupem. Ujal se také správy Oldenburského vévodství, jeho právoplatným pánem, jako oldenburský velkovévoda, se ale stal až mnohem později po smrti bratrance Viléma v roce 1823.

Petr se intensivně věnoval právním i sociálním záležitostem a je považován za osvíceného panovníka. Trvale pobýval v Oldenburgu, jejž nechal přestavět v klasicistním stylu. Za francouzské okupace v roce 1811 odešel spolu se synem do Ruska. Po Napoleonově pádu se pak vrátil zpět do vévodství, které bylo na Vídeňském kongrese v roce 1815 povýšeno na velkovévodství a rozšířeno o Birkenfeldské knížectví. V roce 1818 získal Petr I. od cara Alexandra I. zpět Jeverské panství.

Ačkoliv bylo Oldenbursko povýšeno na velkovévodství, nepřijal Petr I. velkovévodský titul, jejž přijal až jeho syn a nástupce August.

6. června 1781 se oženil s württemberskou princeznou Bedřiškou, která zemřela při porodu druhého syna.

• Pavel Fridrich August (1783–1853)

1. ∞ 1817 Adéla Anhaltská († 1820)
2. ∞ 1825 Ida Anhaltská
3. ∞ 1831 Cecílie Švédská (1807–1844)

• Petr Fridrich Jiří (1784–1812) ∞ 1809 sestřenice Kateřina Pavlovna